Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Vrcholová partie Čepele (HLV 321; 1024 m) je zarostlá a špatně přístupná.

Jindřich Preis (říjen 2007)

02.11.2007 16:15:24 - Jindřich Preis

Přístupnější Čepel (Úzký hřbet)

Ačkoliv turistické značené cesty leckdy zdálky míjejí některé tisícovky, rozšiřující se značená síť cyklostezek může tento nedostatek napravit a dovést nás pohodlně prakticky až na vrchol. Tak tomu je i v případě Čepele (HLV 321; 1024 m), nepříliš nápadného hlavního vrcholu nad Loučnou nad Desnou, „na úbočí“ či v rozsoše mnohem výraznějšího Mravenečníku (HLV 36; 1343 m).

U Čepele je v popisu přístupu udávána vysoká orientační náročnost, zjevná je i náročnost fyzická. Svoji cestu na vrchol Čepele můžeme začít na nádraží v Loučné n. D., resp. můžeme autem popojet ve směru k vrcholu cca 1 km na konec obce, již po červeně značené cyklostezce. Dále pokračujeme již pěšky či na kole po zmíněné značce rozsáhlými serpentinami nahoru po většinou asfaltové silničce (2/3 cesty), podél rozlehlé oplocené obory, skrze smíšené až čistě bukové porosty s jen ojedinělými výhledy, až na rozcestí Uhlířská cesta, kde je možnost odpočinku. Zde se rozloučíme s asfaltem a ostře doprava se vydáme po bílé značené a dobře zpevněné cestě jihovýchodním směrem k vlastnímu vrcholu. Tato cesta se těsně pod vrcholem Čepele stačí doleva (východně) k sedlu, ale vlastní vrchol je nejpřístupnější právě z této zatáčky po pěšině, vedoucí cca 100 m k posedu pod jednou z vrcholových skalek – jiná cesta k vrcholu nevede.

Jeden z prvních pohledů na Čepel (HLV 321; 1024 m) při cestě z Loučné nad Desnou.

Jindřich Preis (říjen 2007)

Barevnost podzimu cestou na tisícovku Čepel (HLV 321; 1024 m).

Jindřich Preis (listopad 2007)

Přístupová cesta k vrcholu Čepele (HLV 321; 1024 m) od severu.

Jindřich Preis (listopad 2007)

Zarostlá vrcholová partie strmými svahy opravdu připomíná čepel, se zřetelným nejvyšším bodem zhruba uprostřed hřebene cca 70 m severně od místa, udaného koordinátami v knize o tisícovkách. Místo, udané zmíněnými koordinátami a v mapě KČT (3. vyd. z r. 2002) označené jako skalisko na jižním okraji hřebene, se zcela vymyká charakteru vrcholu (i jiným skalnatým vrcholům Jeseníků) a vytváří pravidelnou horizontální plošinu o průměru 15-20 m, porostlou vzrostlými buky. S ostatními skalkami ji severně pojí několik metrů dlouhá hráz či základ zdi či cesta, struktura zřetelně vytvořená lidskou rukou, a podporující tak velmi silný dojem o umělém původu plošiny, nejspíše coby základu nějaké stavby z minulosti.

Posed pod jednou z vrcholových skalek na Čepeli (HLV 321; 1024 m).

Jindřich Preis (říjen 2007)

Ve vrcholové partii Čepele (HLV 321; 1024 m) je zvláštní plošina - základ dřívější stavby?

Jindřich Preis (říjen 2007)

Nejlépe asi vypadá tisícovka Čepel (HLV 321; 1024 m) od východu.

Jindřich Preis (říjen 2007)

Po návratu z vrcholu můžeme ještě pokračovat dále po stejné cestě 1 km na Kozí hřbet, který vybíhá z Mravenečníku podobně jako Čepel (či Úzký hřbet), ale kritéria ani vedlejšího vrcholu nesplňuje a lze jej proto nazvat pouze spočinkem. V jeho sedle stojí chat(k)a Margaretka. Zde pak můžeme svůj výlet ukončit (dosud to představovalo cca 7 km a 530 m převýšení) a vrátit se zpět stejnou cestou do Loučné n. D., či můžeme pokračovat dále po značených cestách na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m) a okolní tisícovky a dolů sjet po kvalitní silničce kolem dolní nádrže přečerpávací elektrárny.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Čepele s vyznačenými cyklostezkami.

Mravenečník (HLV 36; 1343 m) z posedu na Čepeli (HLV 321; 1024 m).

Jindřich Preis (říjen 2007)