Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Orlík (HLV 113; 1204 m)
Orlík: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Přejít na: VV Orlík - Z vrchol | VV Stará hora
Související odkazy: Břidličná hora | Čepel | Černá stráň | Černava | Černý vrch | Červená hora | Dlouhé stráně | Homole | Hradečná | Hřbety | Jelení hřbet | Jelení loučky | Jelení loučky - Z vrchol | Karliny kameny | Keprník | Lyra | Lysý vrch | Malé Bradlo | Malý Děd | Malý Máj - SZ vrchol | Medvědí hřbet | Medvědí louka | Medvědí vrch | Mravenečník | Orlík | Osikový vrch | Ostruha | Ostružná | Ostrý vrch | Pecny | Polom | Praděd | Pytlák | Sokol | Spálený vrch - SV vrchol | Srnčí vrch | Šerák | Šindelná hora | Šindelná hora - JZ vrchol | Temná | Troják | Tupý vrch | Ucháč | Velká Jezerná | Velké Bradlo | Velký Klín | Velký Klínovec | Velký Máj | Vozka | Vřesník | Výrovka | Vysoká hole | Vysoká hora | Zaječí hora | Žárový vrch | Žárový vrch - SV vrchol
Pohled na Orlík (HLV 113; 1204 m) ze svahu Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m).
Jakub Kosek (září 2007)
Lokalita: Celek: IVC-7 Hrubý Jeseník; podcelek: IVC-7B Medvědská hornatina; okrsek: IVC-7B-1 Hornoopavská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°10´35˝ s.š., 17°17´57˝ v.d.;
S-42: 5563140 X, 3664350 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /14-24-10; SHOCart /58; KČT /55
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Popis vrcholu
Kupovitý suk 6 km jižně od Rejvízu. Tvořen ortorulou a pararulou, na svazích tvary mrazového zvětrávání. V masivu Orlíku stojí dvě chaty – Tetřeví a Heřmanovická. Zalesněno smrkem. Na vrcholu je geodetický bod.
Popis přístupu
Přístup z rozcestí Pod Orlíkem na žluté značce z Rejvízu. Odtud je vrchol 1 km vzhůru s převýšením 150 m. Není značeno a nevede tudy ani cesta! Možno též z Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m).
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Při sestupu z Orlíku (HLV 113; 1204 m) pohled na Medvědí vrch (HLV 105; 1216 m) (v sedle je patrná Heřmanovická chata).
Pavel Blazek (srpen 2022)
Geodetický bod na Orlíku (HLV 113; 1204 m).
Pavel Blazek (srpen 2022)
Plochá vrcholová partie Orlíku (HLV 113; 1204 m).
Pavel Blazek (srpen 2022)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (29)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek
Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory
Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.
28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.
První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.
Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.
Přehled článků prvního čísla:
- Velká kotlina - stálý zdroj velkých objevů,
- Josefová - místo zapomenutého času a lesního ticha,
- Návrat pastvy do okolí horských chat v Jeseníkách,
- Problematika dopadu klimatických změn na les,
- Sokol stěhovavý v Jeseníkách,
- Návštěvníci pod lupou aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách,
- Pohled do minulosti horské smrčiny,
- Historie Horské služby,
- Jeseníky vodou bohaté,
- O zaniklých osadách,
- Tančírna v Račím údolí.
25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki
Tisícovky Hrubého Jeseníku
Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.
Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.
.
Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:
Zbytky hradu Koberštejn v severní rozsoše Orlíku (HLV 113; 1204 m) nedaleko Staré hory (VV 113b; 1043 m).
Jindřich Preis (listopad 2008)
20.11.2008 14:54:13 - Jindřich Preis
Stará hora a hrad Koberštejn
Z masívu Orlíku (HLV 113; 1204 m) vybíhá severovýchodně několik rozsoch, na jedné z nich je vedlejší vrchol Stará hora (VV 113b; 1043 m), v závěru severnější stojí zbytky hradu Koberštejn (původně strážný pohraniční hrad, později sídlo lapků – kvůli tomu byl zřejmě rozbořen Matyášem Korvínem).
Všechny rozsochy spadají do údolí Černé Opavy, kterému se též říká Údolí lapků z Drakova a vede tudy naučná stezka. Název Drakov nepochází od draků, ale z německého označení přísných strážců – poblíže Drakova jsou zbytky staré celnice, kde zmínění celníci vybírali mýto na staré obchodní cestě.
Přes hrad Koberštejn vede zelená značka od Opavské chaty na úbočí Orlíku (HLV 113; 1204 m), přes údolí Černé Opavy k prameni Opavice a dále. Zdolání Staré hory (VV 113b; 1043 m) lze spojit i s návštěvou zajímavostí ve zmíněném údolí, přes její vrchol ale vede jen neznačená pěšina s nejistým koncem i začátkem.
Pozor, v roce 2006 zde bylo změněno turistické značení, změny jsou zachyceny v posledním (5.) vydání mapy KČT č. 55 z roku 2008, ne však na mapě TOPO Czech 2 Pro, kde postaru zelená značka zcela chybí, na hrad Koberštejn je jen odbočka z údolí značená postaru červeně. Červená značka vede bez odbočky z Rejvízu údolím Černé Opavy přes Drakov do Mnichova.
Hrad Koberštejn na S rozsoše Orlíka (HLV 113; 1204 m) - zbytky věže.
Jindřich Preis (listopad 2008)
Technická památka - zbytky dřevouhelné Lorenzovy-Vavřincovy tavicí pece poblíž Drakova na naučné stezce Údolím lapků. Tavilo se v ní poměrně krátce na počátku 19. stol. V místě staré huti informační tabule k jesenické fauně a flóře.
Jindřich Preis (listopad 2008)
Infotabule naučné stezky Údolím lapků, tentokrát na Drakově, která vysvětluje vznik názvu. Drakov není odvozen od draků, ale od německého "drachen" značícího přísné strážce, kteří v těchto místech vybírali mýto na staré obchodní cestě.
Jindřich Preis (listopad 2008)