Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Jizerské hory > Milíř
Milíř: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Bukovec | Černá hora | Černý vrch | Holubník | Jizera | Milíř | Na kneipě | Polední kameny | Ptačí kupy | Smědavská hora | Smrk | Sněžné věžičky | Věžní skály | Zámky
Lokalita: Celek: IVA-6 Jizerské hory; podcelek: IVA-6B Jizerská hornatina; okrsek: IVA-6B-2 Soušská hornatina; podokrsek: IVA-6B-2c Milířská vrchovina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°48´45˝ s.š., 15°15´35˝ v.d.;
S-42: 3518455 X, 5631380 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-14-15; SHOCart /2; KČT /20-21
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
V některých mapách též nazýván Milíře, nejčastější v mapách chybně uváděná výška 999 m. Protáhlý a široce klenutý hřbet (v mapách nazývaný Mariánskohorský či Velký hřeben) s plochým temenem, na jehož východním okraji vystupují četné skalní útvary (mrazové sruby). Porosty tvoří mladý les, kombinující 1-5 m vysoké jedince smrku ztepilého a smrku pichlavého. Ojediněle se vyskytuje jeřáb a buk. Ze skal výtečné, téměř kruhové rozhledy, mimo jizerskohorské vrcholy jsou k vidění západní Krkonoše či Ještěd (HLV 344; 1012 m). Na vrcholové plošině je geodetický bod s kótou 998,7 m, bez ochranného tyčového znaku. Na západním svahu ve výšce 950 m stojí při cestě lesní chata s upraveným pramenem.
Orograficky tvoří Milíř jižní až jihovýchodní rozsochu hlavního rozvodního hřbetu mezi Černou horou (HLV 209; 1085 m) a Jizerou (HLV 170; 1122 m), ze kterého vybíhá v místě vrcholu Na kneipě (HLV 348; 1013 m) přes vrchol Čihadlo (966 m). Sedlo k Čihadlu je ve výšce 941 m. Na jihu klesá Milíř do sedla u Mariánskohorských bud (844 m) a za vrcholem Bučina (868 m) se rozdvojuje.
Přístup nejjednodušší od jihu. Z asfaltové silničky od Mariánskohorských bud (zelená značka) k severu odbočuje po 800 m kvalitní cesta k západu. Tato se stáčí poněkud k severozápadu a odbočuje z ní travnatá cesta k severu, která končí na jižním okraji vrcholové plošiny, asi 150 m od centrální skalky u geodetického bodu.
Dne 5. června 2008 bylo na základě "důvodného podezření" provedeno podrobné geodetické měření vrcholové plošiny Milíře. Drtivá většina turistických a topografických map uvádí výšku Milíře 999 m, odvozenou na základě zaokrouhlení výšky trigonometrického bodu. Již po nalezení tohoto bodu (č.1, 998,71 m) bylo jasné, že blízká skála tisícimetrovou hranici výrazně překračuje.
Nejvyšší místo této pěkné skály je ve výšce 1002,1 m a nutno přiznat, že pozůstatky několika plechových a dřevěných cedulí na dosažení tisícimetrové hranice upozorňují (byť s uvedením chybné výšky rovných 1000 m). Určitě si tedy nemůžeme přisvojit objev Milíře jakožto tisícovky. Zajímavým a "objevným" však bylo zjištění, že tato skála není nejvyšší!
Zhruba 130 m na SSV byla u nejvyššího vrcholu z trojice dalších skal podrobným geodetickým měřením zjištěna nadmořská výška 1002,53 m (po zaokrouhlení 1002,5 resp. 1003 m). Toto místo je tak oficiálně stanoveno vrcholem Milíře a najdeme jej na souřadnicích WGS-84 N 50°48'45" E 15°15'35". Zbylé dvě skály z této trojice dosahují výšky 999,7 m, resp. 998,8 m (tato navíc s malým skalním oknem).
Necelých 100 m od nejvyšší skály k SZ najdeme menší skalku s výškou 1000,7 m. Ještě o dalších 100 m dále je rozsáhlý skalnatý masiv, který dosahuje výšky 1001,3 m. Na jedné z nižších plošin je zde plochý viklan. Výčet zajímavých skal uzavírá nádherný skalní hřib, zhruba tři metry vysoký (max. 999,3 m), s pozůstatkem posedu na "klobouku".
Při uzavření nivelačního pořadu zpět na trigonometrický bod byl zaměřen i střed vrcholové plošiny, který kulminuje výškou 999,5 m a jediný větší balvan dosahuje výšky 1000,2 m.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Skvělá publikace o vývoji lidské vzdělanosti. Autor popisuje opravdu vše měřitelné - od astronomických a geografických měřítek vesmíru a naší Země až po hudbu, krevní oběh nebo sociální postoje.
Vědecké informace jsou srozumitelnou formou střídány zajímavostmi a perličkami, nechybí obrovské množství fotografií, přehledů, tabulek, grafů...
(Možnost okamžitého objednání v e-obchodě.)
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (64)
12.03.2018 15:21:16 - Zdeněk Bouda
Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018
V 80. letech napadlo tanvaldské turisty uspořádat zimní přejezd všech jizerskohorských tisícovek na lyžích v jednom dni. V dobách největší slávy se akce každoročně účastnili stovky lyžníků.
I když se již dnes tato akce nepořádá oficiálně, řada lidí tradici zůstala věrná.
Tímto filmem jim všem vzdávám hold:
30.01.2011 14:03:37 - Tomáš Formánek
Jak vyrábět tisícovky
Stejnojmenný článek byl otištěn v časopise Krkonoše - Jizerské hory v říjnu 2008. Poprvé v něm tehdy byly v tisku publikovány výsledky podrobných geodetických měření a informace o nové tisícovce Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách. Počet tisícovek v Jizerských horách se tak zvýšil na čtrnáct hlavních a jeden vedlejší vrchol.
...Po přečtení nadpisu možná leckterý čtenář překvapeně pozdvihne obočí s představou, že časopis Krkonoše – Jizerské hory mění svou náplň a chystá se nabádat čtenáře k cestě na šikmou plochu zločinu. Netřeba se ale lekat, onen možná trochu dvojsmyslný nadpis má totiž úplně jiný význam. Pojďme se dnes společně zamyslet nad otázkou, kolik je u nás v Jizerských horách vlastně tisícovek, tedy hor vyšších než 1000 m n.m., a zda je jejich výčet konečný. Na jednoduchou otázku totiž kupodivu neexistuje stejně jednoduchá odpověď...
Celý text článku je možné si přečíst na připojených náhledech nebo přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".