Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Jizerské hory (JH)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Jizerské hory > Další informace o celku

Jizerské hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Bukovec | Černá hora | Černý vrch | Holubník | Jizera | Milíř | Na kneipě | Polední kameny | Ptačí kupy | Smědavská hora | Smrk | Sněžné věžičky | Věžní skály | Zámky

Zobrazeno 1 - 10 z 22 nalezených

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay

12.04.2018 13:27:07 - Petr Záděra

Černý vrch (HLV 317; 1026 m)

V čísle 2/2018 časopisu Krkonoše Jizerské hory je na stranách 36-37 otištěn článek P. Záděry Černý vrch - Vlašský hřeben přinášející mnoho zajímavých informací o této tisícovce.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Krkonoše Jizerské hory, případně na internetových stránkách KRNAP.

12.03.2018 15:21:16 - Zdeněk Bouda

Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018

V 80. letech napadlo tanvaldské turisty uspořádat zimní přejezd všech jizerskohorských tisícovek na lyžích v jednom dni. V dobách největší slávy se akce každoročně účastnili stovky lyžníků.

I když se již dnes tato akce nepořádá oficiálně, řada lidí tradici zůstala věrná.

Tímto filmem jim všem vzdávám hold:

Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018.

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1324 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!

15.02.2015 09:54:25 - Tomáš Formánek

Je možné opravit smrt?

"Kupodivu to jde! Nadpis nebyl zvolen jen pro upoutání čtenářovy pozornosti, ve skutečnosti se jedná o jizerskohorský pomníček známý jako Bílá smrt, i když v těch místech nikdo při výletě tří pánů z Liberce v noční vánici 19. února 1909 nezemřel..."  František Mrva

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 2/2015 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na straně 37 otištěn text Františka Mrvy o historii oprav jizerskohorského pomníčku Bílá smrt (VV 209a; 1007 m).

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu, případně na internetových stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.

30.08.2012 10:24:12 - Tomáš Formánek

Neuvěřitelný nález Körnerova reliéfu na úbočí Smrku

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 8/2012 je na stranách 32-33 otištěn článek Karla Nádeníka "Neuvěřitelný nález na úbočí Smrku" přibližující slavného německého básníka Theodora Körnera, který podnikl výstup na Smrk (HLV 166; 1124 m) v roce 1809, a především popisující příběh básníkova reliéfu z pomníku na vrcholové plošině Smrku.

Reliéf se s přispěním obrovské náhody a štěstí podařilo po 67 letech objevit Martinu Habardíkovi letos 16. dubna zhruba 900 metrů od pomníku, v těžko přístupném terénu, navíc téměř zcela zahrabaný v zemi.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek

Kauza Bukovec

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

.   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .  

Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:

1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.

2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.

3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.

4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.

5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.

Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).

30.01.2011 14:03:37 - Tomáš Formánek

Jak vyrábět tisícovky

Stejnojmenný článek byl otištěn v časopise Krkonoše - Jizerské hory v říjnu 2008. Poprvé v něm tehdy byly v tisku publikovány výsledky podrobných geodetických měření a informace o nové tisícovce Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách. Počet tisícovek v Jizerských horách se tak zvýšil na čtrnáct hlavních a jeden vedlejší vrchol. 

...Po přečtení nadpisu možná leckterý čtenář překvapeně pozdvihne obočí s představou, že časopis Krkonoše – Jizerské hory mění svou náplň a chystá se nabádat čtenáře k cestě na šikmou plochu zločinu. Netřeba se ale lekat, onen možná trochu dvojsmyslný nadpis má totiž úplně jiný význam. Pojďme se dnes společně zamyslet nad otázkou, kolik je u nás v Jizerských horách vlastně tisícovek, tedy hor vyšších než 1000 m n.m., a zda je jejich výčet konečný. Na jednoduchou otázku totiž kupodivu neexistuje stejně jednoduchá odpověď...

Celý text článku je možné si přečíst na připojených náhledech nebo přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.

01.05.2010 23:27:59 - Petr Soukal

Dostupnost tisícovky Černý vrch

Podle mého názoru na vrchol Černého vechu (HLV 317; 1026 m) vede celkem nepřehlédnutelná cesta: Pokud jdeme směrem od Smědavy po Jezdecké cestě od jejího rozcestí s Hraniční cestou, tak přibližně po 1-1,5 km na souřadnici N 50st49,862' E15st17,4104' je vlevo u betonového mostíku viditelný průsek. Pokud se jím vydáme směrem do kopce, po 2-3 minutách uvidíme jako orientační bod mysliveckou pozorovatelnu. Jdeme až téměř k ní a těsně před ní je výrazný průsek vpravo. Po něm po 300-400 m docílíme vrcholové plošiny, odkud jsou již vidět vrcholové skalky.

Poznámka Tisícovky.cz:

Pro klasifikaci dostupnosti tisícimetrových vrcholů je zpracována jednotná metodika, v níž je za rozhodující kritérium brána vzdálenost vrcholu od značených cest a tím i délka cesty, kterou je nezbytné při zdolání vrcholu absolvovat po neznačených cestách, případně volným terénem. Podrobněji jsou jednotlivé kategorie dostupnosti vrcholů popsány v sekci Časté dotazy / "Co znamená hodnocení dostupnosti vrcholů?"

Přestože při zdolávání Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) lze využít v současnosti poměrně přehledných průseků, vzdálenost vrcholu od značených cest jednoznačně zařazuje tuto tisícovku do kategorie dostupnosti D3.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".

Zobrazeno 1 - 10 z 22 nalezených

Nahoru