Jizerské hory (JH)
další informace o celku

Jizerské hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Bukovec | Černá hora | Černý vrch | Holubník | Jizera | Milíř | Na kneipě | Polední kameny | Ptačí kupy | Smědavská hora | Smrk | Sněžné věžičky | Věžní skály | Zámky

 

Zobrazeno 1 - 10 z 21 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

12.04.2018 13:27:07 - Petr Záděra

Černý vrch (HLV 317; 1026 m)

V čísle 2/2018 časopisu Krkonoše Jizerské hory je na stranách 36-37 otištěn článek P. Záděry Černý vrch - Vlašský hřeben přinášející mnoho zajímavých informací o této tisícovce.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Krkonoše Jizerské hory, případně na internetových stránkách KRNAP.


 
Autor filmu Zdeněk Bouda během zimního přejezdu všech jizerských tisícovek.

Autor filmu Zdeněk Bouda během zimního přejezdu všech jizerských tisícovek.

Zdeněk Bouda (leden 2018)

12.03.2018 15:21:16 - Zdeněk Bouda

Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018

V 80. letech napadlo tanvaldské turisty uspořádat zimní přejezd všech jizerskohorských tisícovek na lyžích v jednom dni. V dobách největší slávy se akce každoročně účastnili stovky lyžníků.

I když se již dnes tato akce nepořádá oficiálně, řada lidí tradici zůstala věrná.

Tímto filmem jim všem vzdávám hold:

Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018.


 
Pavel Slanec

Pavel Slanec

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1323 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!


 
Krkonoše - Jizerské hory (2/2015, str.37).

Krkonoše - Jizerské hory (2/2015, str.37).

15.02.2015 09:54:25 - Tomáš Formánek

Je možné opravit smrt?

"Kupodivu to jde! Nadpis nebyl zvolen jen pro upoutání čtenářovy pozornosti, ve skutečnosti se jedná o jizerskohorský pomníček známý jako Bílá smrt, i když v těch místech nikdo při výletě tří pánů z Liberce v noční vánici 19. února 1909 nezemřel..."  František Mrva

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 2/2015 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na straně 37 otištěn text Františka Mrvy o historii oprav jizerskohorského pomníčku Bílá smrt (VV 209a; 1007 m).

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu, případně na internetových stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.


 

30.08.2012 10:24:12 - Tomáš Formánek

Neuvěřitelný nález Körnerova reliéfu na úbočí Smrku

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 8/2012 je na stranách 32-33 otištěn článek Karla Nádeníka "Neuvěřitelný nález na úbočí Smrku" přibližující slavného německého básníka Theodora Körnera, který podnikl výstup na Smrk (HLV 166; 1124 m) v roce 1809, a především popisující příběh básníkova reliéfu z pomníku na vrcholové plošině Smrku.

Reliéf se s přispěním obrovské náhody a štěstí podařilo po 67 letech objevit Martinu Habardíkovi letos 16. dubna zhruba 900 metrů od pomníku, v těžko přístupném terénu, navíc téměř zcela zahrabaný v zemi.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

Na vrcholu Smrku je pomník německého básníka Theodora Koernera a Jomrichův kříž.

Na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m) je pomník německého básníka Theodora Koernera a Jomrichův kříž.

Petr Havránek (květen 2008)

Současná podoba pomníku německého básníka Theodora Koernera na vrcholu Smrku.

Současná podoba pomníku německého básníka Theodora Koernera na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m).

Petr Havránek (květen 2008)

Detail Koernerova pomníku na vrcholu Smrku.

Detail Koernerova pomníku na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m).

Petr Havránek (květen 2008)


 
Bukovec od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.

Bukovec (HLV 373; 1005 m) od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.

Petr Havránek (září 2009)

19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek

Kauza Bukovec

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

.   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .  

Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:

Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).

Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).

1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.

2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.

3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.

4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.

5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.

Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).


 

30.01.2011 14:03:37 - Tomáš Formánek

Jak vyrábět tisícovky

Stejnojmenný článek byl otištěn v časopise Krkonoše - Jizerské hory v říjnu 2008. Poprvé v něm tehdy byly v tisku publikovány výsledky podrobných geodetických měření a informace o nové tisícovce Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách. Počet tisícovek v Jizerských horách se tak zvýšil na čtrnáct hlavních a jeden vedlejší vrchol. 

...Po přečtení nadpisu možná leckterý čtenář překvapeně pozdvihne obočí s představou, že časopis Krkonoše – Jizerské hory mění svou náplň a chystá se nabádat čtenáře k cestě na šikmou plochu zločinu. Netřeba se ale lekat, onen možná trochu dvojsmyslný nadpis má totiž úplně jiný význam. Pojďme se dnes společně zamyslet nad otázkou, kolik je u nás v Jizerských horách vlastně tisícovek, tedy hor vyšších než 1000 m n.m., a zda je jejich výčet konečný. Na jednoduchou otázku totiž kupodivu neexistuje stejně jednoduchá odpověď...

Celý text článku je možné si přečíst na připojených náhledech nebo přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.


 
Vrcholová skalka  na Černém vrchu.

Vrcholová skalka  na Černém vrchu (HLV 317; 1026 m).

Petr Soukal (květen 2010)

01.05.2010 23:27:59 - Petr Soukal

Dostupnost tisícovky Černý vrch

Podle mého názoru na vrchol Černého vechu (HLV 317; 1026 m) vede celkem nepřehlédnutelná cesta: Pokud jdeme směrem od Smědavy po Jezdecké cestě od jejího rozcestí s Hraniční cestou, tak přibližně po 1-1,5 km na souřadnici N 50st49,862' E15st17,4104' je vlevo u betonového mostíku viditelný průsek. Pokud se jím vydáme směrem do kopce, po 2-3 minutách uvidíme jako orientační bod mysliveckou pozorovatelnu. Jdeme až téměř k ní a těsně před ní je výrazný průsek vpravo. Po něm po 300-400 m docílíme vrcholové plošiny, odkud jsou již vidět vrcholové skalky.

Poznámka Tisícovky.cz:

Pro klasifikaci dostupnosti tisícimetrových vrcholů je zpracována jednotná metodika, v níž je za rozhodující kritérium brána vzdálenost vrcholu od značených cest a tím i délka cesty, kterou je nezbytné při zdolání vrcholu absolvovat po neznačených cestách, případně volným terénem. Podrobněji jsou jednotlivé kategorie dostupnosti vrcholů popsány v sekci Časté dotazy / "Co znamená hodnocení dostupnosti vrcholů?"

Přestože při zdolávání Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) lze využít v současnosti poměrně přehledných průseků, vzdálenost vrcholu od značených cest jednoznačně zařazuje tuto tisícovku do kategorie dostupnosti D3.


 
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".


 
Vrcholová skalka Zámků.

Vrcholová skalka Zámků (HLV 379; 1002 m).

Petr Havránek (září 2009)

14.09.2009 11:25:20 - Jan Voráček

Upřesnění informace o značené cestě na Zámky

Chtěl bych upřesnit informaci Petra Havránka o značené cestě na vrchol Zámků (HLV 379; 1002 m). Jedná se o pozůstatek zrušené "legální" vrcholové odbočky vyznačené v 70. či 80. letech 20. stol. (nevím přesně) podle tehdy platné normy o turistickém značení (ke změně normy došlo kolem roku 1988). Ještě v prvním vydání "vojenské" turistické mapy KČT z počátku 90. let je tato odbočka vyznačena a vrchol Zámků je označen jako místo dalekého rozhledu, což dnes (vrchol jsem zdolal v červenci 2006 právě po této cestě) již není pravda. Les "zvítězil" nad vyhlídkou...


 

Zobrazeno 1 - 10 z 21 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group