Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krušné hory > Nad Rýžovnou > Nad Rýžovnou - JZ vrchol
Nad Rýžovnou - JZ vrchol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: VV Nad Rýžovnou - JV vrchol | VV Nad Rýžovnou - JZ vrchol
Lokalita: Celek: IIIA-2 Krušné hory; podcelek: IIIA-2A Klínovecká hornatina; okrsek: IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina; podokrsek: IIIA-2A-2b Abertamská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°23´46˝ s.š., 12°49´56˝ v.d.;
S-42: 5587300 X, 3345990 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /01-43-23; SHOCart /6; KČT /4
Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)
Objekty a vybavenost na vrcholu: Pozůstatky vojenských objektů
Příslušný hlavní vrchol: Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m)
Vrchol Nad Rýžovnou - JZ vrchol (v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch) leží 1100 metrů jihozápadně od hlavního vrcholu. Území bývalo dříve vojenským prostorem, na vrcholu i v jeho okolí se nachází řada pozůstatků budov a jiných vojenských objektů (tanková pozorovatelna...). Území pokrývají převážně louky a pastviny, jižně od vrcholu je bývalý lom Hřebečná s krásnými ukázkami sloupcové odlučnosti čediče. Z vrcholu i jeho okolí se naskýtají skvělé výhledy. Na severním svahu je v krušnohorském prostředí ojedinělý bukový porost (součást PP Rýžovna).
Masiv Nad Ryžovnou má dle některých pramenů celkem pět pojmenovaných vrcholů či spočinků:
1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.
2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.
3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.
4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.
5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.
Přístup z osady Rýžovna po silnici směrem na Hřebečnou. V nejvyšším místě silnice odbočíme po cestě vpravo. Po několika stech metrech dojdeme na plochý dvojvrchol, přesné nejvyšší místo se určuje obtížně. Orientačně středně náročné.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (44)
19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek
Kauza Bukovec
V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).
Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
. . . . . . . . . . . .
Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:
1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.
2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.
3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.
4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.
5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.
Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).
28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek
Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory
Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.
Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.
Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.
Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.
19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek
Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.
.
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (5)