Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek

Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.

.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Vyhlídková plošina na severním okraji vrcholové plošiny Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Postavena byla na podzim roku 2007 a najdeme ji při cestě cca 300 m od vrcholového geodetického bodu.

Michal Holub (únor 2008)

13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub

Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.

Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.

Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Michal Holub (únor 2008)

Cesta na vrchol Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) poblíž turistického přístřešku v nejvyšším místě Krušnohorské lyžařské magistrály.

Michal Holub (únor 2008)

Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Michal Holub (únor 2008)

Mapa vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s vyznačením turistického přístřešku, geodetického bodu, nejvyššího místa vrcholu, posedu a vyhlídkové věže.

Michal Holub (únor 2008)