Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krušné hory > Nad Rýžovnou
Nad Rýžovnou: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Přejít na: VV Nad Rýžovnou - JV vrchol | VV Nad Rýžovnou - JZ vrchol
Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora
Lokalita: Celek: IIIA-2 Krušné hory; podcelek: IIIA-2A Klínovecká hornatina; okrsek: IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina; podokrsek: IIIA-2A-2b Abertamská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°24´09˝ s.š., 12°50´38˝ v.d.;
S-42: 5587980 X, 3346840 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /01-43-23; SHOCart /6; KČT /4
Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)
Objekty a vybavenost na vrcholu: Geodetický bod
Též Nad Ryžovnou, dříve Wagner Berg. Nad Rýžovnou nazýváme plochý vrchol s výraznějším severním svahem ležící 0,5 kilometru jihovýchodně od osady Ryžovna (někde též Rýžovna). Je tvořen zbytky lávového příkrovu, na severním svahu se nacházejí malé lomy a balvany. Celá vrcholová partie byla dříve porostlá smrkovým lesem, od roku 2006 v západní části vrcholu velké paseky, níže se rozprostírají rozsáhlé louky a pastviny. Na vrcholu je geodetický bod. Nejvyšší místo i jeho okolí dříve zcela bez výhledu, od roku 2006 dobré výhledy především západním směrem.
Masiv Nad Ryžovnou má dle některých pramenů celkem pět pojmenovaných vrcholů či spočinků:
1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.
2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.
3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.
4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.
5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.
Přístup z osady Rýžovna po silnici směrem na Hřebečnou. Po 200 metrech odbočíme vlevo do lesa a stoupámet až do nejvyššího místa (cesta na vrchol z této strany nevede). Další možností je pokračovat po zmíněné silnici až do jejího nejvyššího místa a tam odbočit po cestě vlevo. Dříve orientačně náročnější přístup k vrcholu lesním průsekem je od roku 2006 kvůli rozsáhlému odlesnění již minulostí, vrchol s geodetickým bodem je na nejvyšším místě velké paseky.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (72)
19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek
Kauza Bukovec
V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).
Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
. . . . . . . . . . . .
Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:
1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.
2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.
3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.
4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.
5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.
Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).
28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek
Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory
Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.
Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.
Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.
Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.
19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek
Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.
.
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (6)