Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Novohradské hory > Kamenec > Další informace o vrcholu
Kamenec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených 



25.09.2024 14:11:28 - Pavel Blazek
Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.
Milí přátelé tisícovkáři,
vím, že tyto úžasné stránky o našich krásných horách slouží primárně jako zdroj informací, a příp. též k fotodokumentaci „našich“ tisícovek. Přesto, vzhledem k tomu, že Ritunku mnozí z Vás znali a nejeden výšlap s ní i absolvovali, dovoluji si touto cestou sdělit smutnou skutečnost, že Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.
Stručně z jejího turistického života:
Tisícovky: 367 hlavních, 109 vedlejších.
V rámci navštěvování nejvyšších bodů geomorfologických celků ČR mě (příp. nás s Olinkou) doprovázela na 92 (z celkem 94) celků. Na Hradiště 934 m v Doupovských horách jsem nesebral odvahu/drzost a poslední – nejnižší Chvojnickou pahorkatinu jsme již bohužel nestihli.
S Ritou jsem dokončil trasu z nejsevernějšího bodu ČR (osada Severní, Lobendava) k nejjižnějšímu (zaniklá osada Radvanov). Tuto trasu jsem kdysi započal ještě s předešlým psem Adélkou.
Letos jsem s Ritou začal trasu z nejzápadnějšího bodu k nejvýchodnějšímu (prozatím severní variantu). Mnohokrát jsem se na našich cestách po horách setkával s tabulkou tur. počinu VIACZECHIA, někdy jejich trasu jen křížil, někdy část i prošel, až to „uzrálo“ v rozhodnutí, že ji projdu poctivě přesně v její vytyčené trase. Rita se mnou prošla prvních cca 200 km (z 1 058 km) této trasy.
Mimo republiku navštívila dvakrát Vysoké Tatry, naposled loni v září, kdy jsme prošli významnou část Tatranské magistrály i vystoupali na Koprovský štít (2 367 m). V roce 2021 se mnou prošla část hlavního hřebene Nízkých Tater vč. vrcholů Dereše (2 004 m), Chopok (2 024 m) a Ďumbier (2 043 m). Též navštívila několikrát Itálii či Chorvatsko, kde také šplhala po kopcích (Sv. Jure 1 762 m pohoří Biokovo, Vojak 1 401 m pohoří Učka a různé nejvyšší body ostrovů, kde jsme se kdy zrovna v létě nacházeli (ať už ve výšce 648 m na ostrově Cres, či pouhých 349 m Sv. Vid na ostrově Pag). Nemálo námořních mil se s námi plavila ve vodách Jaderských, krom mnoha různých kratších přesunů trajekty, zejména pak při celodenní plavbě odlehlým labyrintem Kornatských ostrovů (NP Kornati), či plavba přes celý Jadran z Puly do italských Benátek a zpět (asi to byl výlet s nejmenším počtem nastoupených výškových metrů 😉). Nejdál od svého domova byla pravděpodobně v bosenském Mostaru.
Za svůj život s námi po železnici najezdila celkem 75 614 km. Automobilem to asi nebude o mnoho méně, ale tuto kilometráž jsem nikterak neevidoval.
Krom snad bohatého, turistického, života, vedla i ten společenský. Za svůj život s námi navštívila celkem 1 956 hospod, hospůdek, restaurací, kaváren, vináren, stánků s občerstvením, barů, horských bud, turistických kiosků, samoobslužných lesních barů a jiných takových „institucí“ kde možno jest se občerstvit 😊. Ještě před týdnem jsme si dali pivo na chatě Svatobor nad Sušicí a úplně poslední navštívený podnik byla cukrárna – kavárna v Borových Ladách.
Sokol (HLV 80; 1253 m). Pohled z Horního Antýglu.
Vladimír Grančay (květen 2009)
24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek
Kompletní zdolání všech našich tisícovek
23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!
Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!
Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.
Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!
(listopad 2019)
Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.
S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.
Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay
Skalky ve vrcholové části Kamence (HLV 226; 1072 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
06.09.2009 09:29:43 - Karel Tauser
Poznámka k orientaci při výstupu na vrchol Kamence
Orientačně je v současnosti přístup na vrchol Kamence (HLV 226; 1072 m) jednoduchý: Z obce Pohoří vede zelená značka KČT až na vrchol, zde je take informativní tabule se jménem vrcholu hned u skalky, na které je geodetický bod - pozor zdolání skalky vyžaduje opatrnost. Zelená značka dále pokračuje až k hranici, odtud vlevo podél hranice je možné dojít na blízký Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).
Hraniční hřeben s Kamencem (HLV 226; 1072 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
04.09.2008 15:34:25 - Michael Soukup
Cesta na vrchol tisícovky Kamenec (HLV 226; 1072 m) z Pohoří na Šumavě je již méně náročná - z obce vede na hřeben, kde je vrchol Kamence, zelená turistická značka.
Bohužel na vrcholu tato značka není doplněna o informativní cedulku, že se jedná o vrchol Kamence.
Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).
09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub
Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.
Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.
Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.
Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).
Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.
Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.
Informační panel LČR o Pohoří na Šumavě ležícím v Novohradských horách mezi tisícovkami Myslivna (HLV 288; 1044 m), Obrázek (HLV 352; 1014 m) a Kamenec (HLV 226; 1072 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
29.07.2007 12:42:32 - Renáta Šašková
Obec Pohoří na Šumavě je ideálním výchozím místem ke zdolání novohradských tisícovek Myslivna (HLV 288; 1044 m), Obrázek (HLV 352; 1014 m), Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).
Název obce Pohoří na Šumavě je poněkud zavádějící, vždyť se nacházíme v Novohradských horách! Toto úřední označení bylo obci přiděleno až v roce 1923, do té doby bylo místo známé pod nejrůznějšími jmény jako například Buchers, Puchers, Puchéř, Půhoř či Puchoří.
Původní osada vznikla kolem roku 1700 v sousedství skelných hutí. Lidé se zde živili prací v hutích, v lese, v zemědělství, ale největší příjmy jim plynuly zejména z malování svatých obrázků na ploché sklo, které se pak vyváželo do celé Evropy.
Obec se postupně rozrůstala, takže podle sčítání lidu z roku 1890 zde žilo ve 186 domech 246 Čechů a 1077 Němců. Kdo zavítá do těchto míst nyní, pravděpodobně si jen stěží představí, že zde v té době byl například i pivovar, vinopalna, hamr a působila tu i celá řada drobných živnostníků jako například pekař, cukrář, obchodník s dobytkem, dopravce, dva obchodníci galantérním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinských, obchodník s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí, mlynář, obuvníci, porodní bába, dva řezníci, čtyři obchodníci smíšeným zbožím, trafikanti, truhláři a zedník. V Pohoří byla i pošta, byl sem zaveden telefon a telegraf a působilo tu i úvěrové společenstvo.
Úpadek obce nastal po roce 1946, v roce 1955 zde bylo již jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zanikla obec jako lidské sídlo docela. Většina zbylých chátrajících domů byla zlikvidována v roce 1978. Po roce 1991 se vyskytly hlasy volající po obnově obce, ale do dnešních dnů zatím vzniklo či bylo opraveno jen několik obytných domů.
Chátrající objekty v Pohoří na Šumavě ležícím ovšem v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1044 m) a Obrázkem (HLV 352; 1014 m).
Tomáš Formánek (květen 2003)
Chátrající objekty v Pohoří na Šumavě ležícím ovšem v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1044 m) a Obrázkem (HLV 352; 1014 m).
Tomáš Formánek (květen 2003)
Chátrající objekty v Pohoří na Šumavě ležícím ovšem v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1044 m) a Obrázkem (HLV 352; 1014 m).
Tomáš Formánek (květen 2003)
Farní kostel Panny Marie Dobré Rady byl v pozdně barokním stylu postaven v Pohoří v letech 1783-91 na místě dřevěné kaple z roku 1779. Mnoho let chátrající památka se měla dočkat opravy, ale těsně před zahájením prací se v květnu 1999 zřítila hlavní loď kostela, takže v následujících letech již byly provedeny pouze záchranné práce na zbývajícím torzu budovy.
(V textu bylo využito informací z infopanelu LČR umístěného v obci.)
Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Detail tabule na barokním hraničním sloupu poblíž Kamence (HLV 226; 1072 m) a Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
29.07.2007 11:10:19 - Renáta Šašková
Na státní hranici mezi hraničním přechodem u Pohoří na Šumavě a tisícovkami Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) a Kamenec (HLV 226; 1072 m) se nachází historický barokní hraniční mezník. Tento 2,8 metru vysoký sloup je trojboký a jsou na něm umístěny znaky tří zemí, které se zde stýkají - Čech, Dolních a Horních Rakous.
Dle tabule umístěné přímo na podnoži sloupu byl mezník osazen roku 1661, v roce 1987 byl opraven.
Z české strany se jedná o odlehlé místo, k němuž nevedou žádné značené cesty, pouze pěšina sledující státní hranici, navíc je v okolí stále spousta popadaných stromů po letošních vichřicích. Naproti tomu z rakouské strany vede k hraničnímu sloupu značená a dobře udržovaná cesta.
Barokní hraniční sloup poblíž Kamence (HLV 226; 1072 m) a Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m).
Renáta Šašková (květen 2003)
Detail hraničního sloupu poblíž Kamence (HLV 226; 1072 m) a Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Detail hraničního sloupu poblíž Kamence (HLV 226; 1072 m) a Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Detail hraničního sloupu poblíž Kamence (HLV 226; 1072 m) a Kamence - V vrcholu (HLV 389; 1001 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Informační tabule hraničního přechodu Pohoří na Šumavě - Stadlberg v Novohradských horách.
Renáta Šašková (červenec 2007)
29.07.2007 10:20:24 - Renáta Šašková
Na jaře letošního roku byl otevřen nový turistický přechod v Novohradských horách - Pohoří na Šumavě. Přechod je otevřen celoročně, a to v období od 1.4. do 31.10. v době od 6:00 do 22:00 a v období od 1.11. do 31.3. v době od 8:00 do 18:00. Přechod je určen pouze pro pěší, cyklisty, lyžaře a jezdce na koních.
Díky novému přechodu je nyní možné celoročně oficiálně navštěvovat skutečný pramen řeky Lužnice ležící v Rakousku. Upravený český pramen Lužnice je pouze počátkem prvního přítoku Lužnice pramenícího na našem území, a to východně od Pohoří na Šumavě nedaleko tisícovek Kamenec (HLV 226; 1072 m), Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m), Myslivna (HLV 288; 1044 m) a Obrázek (HLV 352; 1014 m).
Směrovky k hlavnímu rakouskému prameni Lužnice v Novohradských horách.
Renáta Šašková (červenec 2007)
Hlavní rakouský pramen Lužnice v Novohradských horách.
Renáta Šašková (červenec 2007)
Deska na hlavním rakouském prameni Lužnice v Novohradských horách.
Renáta Šašková (červenec 2007)
Nepravý český pramen Lužnice poblíž Pohoří na Šumavě v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1044 m) a Obrázkem (HLV 352; 1014 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Český pramen Lužnice u Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).
Tomáš Formánek (květen 2003)
Nepravý český pramen Lužnice poblíž Pohoří na Šumavě v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1044 m) a Obrázkem (HLV 352; 1014 m).
Tomáš Formánek (květen 2003)
Geodetický bod na vrcholové skále Kamence (HLV 226; 1072 m).
Václav Šilhavý (prosinec 2006)
19.12.2006 12:00:58 - Václav Šilhavý
Geodetický bod na Kamenci (HLV 226; 1072 m) v Novohradských horách je umístěný na vrcholovém skalním útvaru. Při výstupu je nutno uplatnit takřka horolezeckou techniku.
Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených 


