Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Informační panel LČR o Pohoří na Šumavě ležícím v Novohradských horách mezi tisícovkami Myslivna (HLV 288; 1040 m), Jánský vrch - S vrchol (HLV 352; 1011 m) a Kamenec (HLV 226; 1072 m).

Renáta Šašková (červenec 2007)

29.07.2007 12:42:32 - Renáta Šašková

Obec Pohoří na Šumavě je ideálním výchozím místem ke zdolání novohradských tisícovek Myslivna (HLV 288; 1040 m), Jánský vrch - S vrchol (HLV 352; 1011 m), Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).

Název obce Pohoří na Šumavě je poněkud zavádějící, vždyť se nacházíme v Novohradských horách! Toto úřední označení bylo obci přiděleno až v roce 1923, do té doby bylo místo známé pod nejrůznějšími jmény jako například Buchers, Puchers, Puchéř, Půhoř či Puchoří.

Původní osada vznikla kolem roku 1700 v sousedství skelných hutí. Lidé se zde živili prací v hutích, v lese, v zemědělství, ale největší příjmy jim plynuly zejména z malování svatých obrázků na ploché sklo, které se pak vyváželo do celé Evropy.

Obec se postupně rozrůstala, takže podle sčítání lidu z roku 1890 zde žilo ve 186 domech 246 Čechů a 1077 Němců. Kdo zavítá do těchto míst nyní, pravděpodobně si jen stěží představí, že zde v té době byl například i pivovar, vinopalna, hamr a působila tu i celá řada drobných živnostníků jako například pekař, cukrář, obchodník s dobytkem, dopravce, dva obchodníci galantérním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinských, obchodník s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí, mlynář, obuvníci, porodní bába, dva řezníci, čtyři obchodníci smíšeným zbožím, trafikanti, truhláři a zedník. V Pohoří byla i pošta, byl sem zaveden telefon a telegraf a působilo tu i úvěrové společenstvo.

Úpadek obce nastal po roce 1946, v roce 1955 zde bylo již jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zanikla obec jako lidské sídlo docela. Většina zbylých chátrajících domů byla zlikvidována v roce 1978. Po roce 1991 se vyskytly hlasy volající po obnově obce, ale do dnešních dnů zatím vzniklo či bylo opraveno jen několik obytných domů.

Chátrající objekty v Pohoří na Šumavě ležícím ovšem v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1040 m) a Jánským vrchem - S vrcholem (HLV 352; 1011 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

Chátrající objekty v Pohoří na Šumavě ležícím ovšem v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1040 m) a Jánským vrchem - S vrcholem (HLV 352; 1011 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

Chátrající objekty v Pohoří na Šumavě ležícím ovšem v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1040 m) a Jánským vrchem - S vrcholem (HLV 352; 1011 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

Farní kostel Panny Marie Dobré Rady byl v pozdně barokním stylu postaven v Pohoří v letech 1783-91 na místě dřevěné kaple z roku 1779. Mnoho let chátrající památka se měla dočkat opravy, ale těsně před zahájením prací se v květnu 1999 zřítila hlavní loď kostela, takže v následujících letech již byly provedeny pouze záchranné práce na zbývajícím torzu budovy.

(V textu bylo využito informací z infopanelu LČR umístěného v obci.)

Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Torzo kostela v Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Informační tabule hraničního přechodu Pohoří na Šumavě - Stadlberg v Novohradských horách.

Renáta Šašková (červenec 2007)

29.07.2007 10:20:24 - Renáta Šašková

Na jaře letošního roku byl otevřen nový turistický přechod v Novohradských horách - Pohoří na Šumavě. Přechod je otevřen celoročně, a to v období od 1.4. do 31.10. v době od 6:00 do 22:00 a v období od 1.11. do 31.3. v době od 8:00 do 18:00. Přechod je určen pouze pro pěší, cyklisty, lyžaře a jezdce na koních.

Díky novému přechodu je nyní možné celoročně oficiálně navštěvovat skutečný pramen řeky Lužnice ležící v Rakousku. Upravený český pramen Lužnice je pouze počátkem prvního přítoku Lužnice pramenícího na našem území, a to východně od Pohoří na Šumavě nedaleko tisícovek Kamenec (HLV 226; 1072 m), Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m), Myslivna (HLV 288; 1040 m) a Jánský vrch - S vrchol (HLV 352; 1011 m).

Směrovky k hlavnímu rakouskému prameni Lužnice v Novohradských horách.

Renáta Šašková (červenec 2007)

Hlavní rakouský pramen Lužnice v Novohradských horách.

Renáta Šašková (červenec 2007)

Deska na hlavním rakouském prameni Lužnice v Novohradských horách.

Renáta Šašková (červenec 2007)

Rozcestník navádějící k oběma pramenům Lužnice.

Renáta Šašková (červenec 2007)

Nepravý český pramen Lužnice poblíž Pohoří na Šumavě v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1040 m) a Jánským vrchem - S vrcholem (HLV 352; 1011 m).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Infopanel umístěný u českého pramene Lužnice.

Renáta Šašková (červenec 2007)

Detail panelu u českého pramene Lužnice.

Renáta Šašková (červenec 2007)

Český pramen Lužnice u Pohoří na Šumavě (Novohradské hory).

Tomáš Formánek (květen 2003)

Nepravý český pramen Lužnice poblíž Pohoří na Šumavě v Novohradských horách mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1040 m) a Jánským vrchem - S vrcholem (HLV 352; 1011 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

Chátrající infopanel českého pramene Lužnice u Pohoří na Šumavě mezi Kamencem (HLV 226; 1072 m), Myslivnou (HLV 288; 1040 m) a Jánským vrchem - S vrcholem (HLV 352; 1011 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)