Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Novohradské hory > Kamenec - V vrchol
Kamenec - V vrchol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Obrázek | Kamenec | Kamenec - V vrchol | Myslivna | Vysoká
Lokalita: Celek: IB-3 Novohradské hory; podcelek: IB-3A Pohořská hornatina; okrsek: IB-3A-2 Žofínská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°34´57˝ s.š., 14°41´01˝ v.d.;
S-42: 5383390 X, 3476780 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /33-31-11; SHOCart /42; KČT /74
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Plochý dvojvrchol 2,5 km jihozápadně od Pohoří na Šumavě, na hranici s Rakouskem. Tvoří jej dva vrcholy s výškami 1 001 a 1 000 m n. m., vzdálené 280 m od sebe. Název odvozen podle blízkého Kamence (HLV 226; 1072 m), na jehož východním hřebeni leží. Zalesněno smrkem, bez výhledu. Na vrcholu je hraniční mezník III/57.
Přístup od Pohoří na Šumavě. Po cestě od bývalého kostela jdeme k jihozápadu, za Pohořským potokem k jihu až na státní hranici. Zde u historického hraničního sloupu z roku 1661 se vydáme po státní hranici vpravo (na západ) a po 600 m dojdeme na druhý, vyšší vrchol. Orientačně náročné, neznačeno.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (57)
11.10.2009 21:11:10 - Jindřich Preis
Jak je to s vrcholem Kamence - V vrcholu?
Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) je dvojitý - vrcholová západní partie má rakouskou a českou část, obě jsou oddělené neznatelným sedlem a vzdálené od sebe asi 80 m - při prvním pohledu se rakouská jeví jako vyšší, ale na výškovém profilu trasy jsou stejně vysoké. V rakouské části je na planině zbořeniště domu, které se jeví zdánlivě jako nejvyšší bod.
Dalších 280 m východně od české části a 240 od rakouské je jiný vrchol s kamennou formací vysokou asi 1 m; vrcholy jsou odděleny zřetelným sedlem na hraniční stezce s převýšením 7-8 m. Podle údajů GPS je tento bod o 1m vyšší než označené západní části vrcholu.
V podrobnějších mapách (RZM 10, TOPO Czech 3 Pro aj.) jsou obě české části obkrouženy tísícimetrovou vrstevnicí (s malým přesahem do Rakouska), jako dvojitý je vrchol popsán i v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska - koordináty zde udané situují vrchol do Rakouska. Na mapě KČT není poloha vrcholů diferencovatelná.
Díky vzdálenosti i převýšení jsou splněna kritéria vedlejšího vrcholu. Objevuje se tedy několik problémů. Zaprvé jde buď o nový vedlejší vrchol Kamence - V vrcholu, budeme-li stále za nejvyšší bod považovat českou část západního vrcholu - v tom případě ale vyvstává další otázka, který z vrcholů je hlavní a který vedlejší. Anebo zadruhé jde o jiné umístění (přemístění) vlastního vrcholu této Tisícovky, pokud bude-li ve stávající poloze uznána jako vyšší rakouská část.
29.07.2007 12:42:32 - Renáta Šašková
Obec Pohoří na Šumavě je ideálním výchozím místem ke zdolání novohradských tisícovek Myslivna (HLV 288; 1044 m), Obrázek (HLV 352; 1014 m), Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).
Název obce Pohoří na Šumavě je poněkud zavádějící, vždyť se nacházíme v Novohradských horách! Toto úřední označení bylo obci přiděleno až v roce 1923, do té doby bylo místo známé pod nejrůznějšími jmény jako například Buchers, Puchers, Puchéř, Půhoř či Puchoří.
Původní osada vznikla kolem roku 1700 v sousedství skelných hutí. Lidé se zde živili prací v hutích, v lese, v zemědělství, ale největší příjmy jim plynuly zejména z malování svatých obrázků na ploché sklo, které se pak vyváželo do celé Evropy.
Obec se postupně rozrůstala, takže podle sčítání lidu z roku 1890 zde žilo ve 186 domech 246 Čechů a 1077 Němců. Kdo zavítá do těchto míst nyní, pravděpodobně si jen stěží představí, že zde v té době byl například i pivovar, vinopalna, hamr a působila tu i celá řada drobných živnostníků jako například pekař, cukrář, obchodník s dobytkem, dopravce, dva obchodníci galantérním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinských, obchodník s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí, mlynář, obuvníci, porodní bába, dva řezníci, čtyři obchodníci smíšeným zbožím, trafikanti, truhláři a zedník. V Pohoří byla i pošta, byl sem zaveden telefon a telegraf a působilo tu i úvěrové společenstvo.
Úpadek obce nastal po roce 1946, v roce 1955 zde bylo již jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zanikla obec jako lidské sídlo docela. Většina zbylých chátrajících domů byla zlikvidována v roce 1978. Po roce 1991 se vyskytly hlasy volající po obnově obce, ale do dnešních dnů zatím vzniklo či bylo opraveno jen několik obytných domů.
Farní kostel Panny Marie Dobré Rady byl v pozdně barokním stylu postaven v Pohoří v letech 1783-91 na místě dřevěné kaple z roku 1779. Mnoho let chátrající památka se měla dočkat opravy, ale těsně před zahájením prací se v květnu 1999 zřítila hlavní loď kostela, takže v následujících letech již byly provedeny pouze záchranné práce na zbývajícím torzu budovy.
(V textu bylo využito informací z infopanelu LČR umístěného v obci.)
29.07.2007 11:10:19 - Renáta Šašková
Na státní hranici mezi hraničním přechodem u Pohoří na Šumavě a tisícovkami Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) a Kamenec (HLV 226; 1072 m) se nachází historický barokní hraniční mezník. Tento 2,8 metru vysoký sloup je trojboký a jsou na něm umístěny znaky tří zemí, které se zde stýkají - Čech, Dolních a Horních Rakous.
Dle tabule umístěné přímo na podnoži sloupu byl mezník osazen roku 1661, v roce 1987 byl opraven.
Z české strany se jedná o odlehlé místo, k němuž nevedou žádné značené cesty, pouze pěšina sledující státní hranici, navíc je v okolí stále spousta popadaných stromů po letošních vichřicích. Naproti tomu z rakouské strany vede k hraničnímu sloupu značená a dobře udržovaná cesta.
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (1)