Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Vrcholová skála na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Pavel Blazek (červenec 2020)

Detail geodetického bodu na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Pavel Blazek (červenec 2020)

Rita na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Pavel Blazek (červenec 2020)

Vrcholová část tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m).

Martina Formánková (duben 2018)

V popředí geodetický bod a za ním nejvyšší skalka na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Ivan Bohuslav (květen 2017)

V sedle mezi Tetřevem (HLV 77; 1260 m) a Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) je tato zídka, která kdysi ohraničovala kraje Jihočeský a Západočeský (Plzeňský).

Ivan Bohuslav (květen 2017)

Detail turistického značení v obci Filipova huť. Zde je chybně uvedena nadmořská 1193 m. Správně má být 1093 m. Přesto je toto krásné místo nejvýše položenou obcí v České republice.

Jan Janda (říjen 2010)

Pohled z obce Filipova huť ze silnice mezi Kvildou a Modravou na jih. Uprostřed nevýrazný vrchol tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m).

Jan Janda (říjen 2010)

Turistické značení v obci Filipova huť nedaleko tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m). Vlevo je vidět střecha nejvýše položeného penzionu na Šumavě.

Jan Janda (říjen 2010)

Lesní cesta do obce Filipova huť, ze které se odbočením vpravo do kopce dostanete na krásný skalnatý vrchol tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m).

Jan Janda (říjen 2010)

Detail geodetického bodu na vrcholu tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m).

Jan Janda (říjen 2010)

Vrcholová skála tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m), na které je umístněn nenápadný geodetický bod.

Jan Janda (říjen 2010)

Pohled na Velký a Malý Roklan z jedné z mnoha skalek na vrcholu tisícovky Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) nedaleko obce Filipova Huť.

Jan Janda (říjen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (květen 2010)

Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) ze severního svahu Černé hory (HLV 51; 1315 m).

Václav Šilhavý (říjen 2008)

Detail geodetického bodu na vrcholové skále Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (září 2008)

Na vrcholové skále Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Václav Šilhavý (září 2008)

Vrcholová skála Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m) od jihu.

Václav Šilhavý (září 2008)

Vrcholová skála Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m) od severozápadu.

Václav Šilhavý (září 2008)

Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

Jedna z oplocenek jen kolem několika stromků v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m).

Jindřich Preis (říjen 2008)

Kamenná zídka v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) měla zřejmě již v minulosti vymezovací účel a i nyní tvoří částečně hranici mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.

Jindřich Preis (říjen 2008)

V zídce z vyrovnaných kamenů v sedle k Tetřevu (HLV 77; 1260 m) je skála, která splňuje kritéria vedlejšího vrcholu.

Jindřich Preis (říjen 2008)

Sedlo mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) je velmi ploché a podmáčené.

Petr Havránek (říjen 2008)

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným znázorňující trasy Zlaté stezky, středověké přepravy zboží ze Středomoří do Čech. Panel je blízko Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Rozcestí Zlaté stezky pod Březovou horou (HLV 121; 1193 m) nad Filipovou Hutí. Zlatá stezka kašperskohorská vedla z Modrého Sloupu přes Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled z Filipovy Hutě na jih. Vlevo je Čertův vrch (HLV 87; 1244 m), uprostřed Mrtvý vrch (1254), spočinek Malé Mokrůvky a vpravo jsou pak Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m) téměř v zákrytu.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled na tisícovky Tetřev (HLV 77; 1260 m) a Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) z Filipovy Hutě.

Petr Havránek (duben 2007)

Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.

Petr Havránek (únor 2007)

Pokud by výškové údaje KČT umístěné v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Lovčí skálou (VV 87a; 1165 m) byly pravdivé, byla by Lovčí skála HLV. Ve skutečnosti je však asi jen 12 metrů nad sedlem.

Petr Havránek (prosinec 2006)

Má-li turista štěstí a začne hrabat ve sněhu a jehličí na správném místě, nalezne geodetický bod na Čertově vrchu (HLV 87; 1244 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)

Vrcholová skála Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)