Černá hora (HLV 51; 1315 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Černá hora

Černá hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Nejvyšším bodem Černé hory je osamocená skalka na mýtině.

Nejvyšším bodem Černé hory (HLV 51; 1315 m) je osamocená skalka na mýtině.

Petr Havránek (červenec 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2c Roklanské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°58´43˝ s.š., 13°33´06˝ v.d.;
S-42: 5428400 X, 3394100 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-09; SHOCart /35; KČT /65

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

Popis vrcholu

Plochá kupa 4,5 km jihozápadně od Kvildy. Asymetrický vrchol s prudkým východním svahem, pod nímž pramení Vltava (I. zóna NP). Vrcholová plošina je místy pokryta balvany, ve svazích i menší skalky. Zalesněno smrčinou, místy poškozenou. Nejvyšším bodem Černé hory je osamocená skalka na mýtině, geodetický bod leží mezi stromy asi 200 m od nejvyššího bodu.

Popis přístupu

Přístup po červené značce z Bučiny na Modravu. U rozcestníku Černá hora odbočíme terénem k východu až severovýchodu. Vrchol je odtud 650 m s převýšením 45 m. Orientačně náročné, je třeba hledat geodetický bod. Paseky a nízké smrky znesnadňují udržení směru.

Lyžování na Kvildě

Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.

Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.

V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.

Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.

Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Geodetický bod na Černé hoře (HLV 51; 1315 m).

Pavel Blazek (červenec 2020)

Vrchol Černé hory s geodetickým bodem, v pozadí nejvyšší skalka.

Vrchol Černé hory (HLV 51; 1315 m) s geodetickým bodem, v pozadí nejvyšší skalka.

Ivan Bohuslav (květen 2017)

Pohled z Holého vrchu - SZ vrcholu na Černou horu.

Pohled z Holého vrchu - SZ vrcholu (VV 64a; 1173 m) na Černou horu (HLV 51; 1315 m).

Tomáš Tesař (duben 2017)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (58)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

Vrcholová skála Malé Mokrůvky - V vrcholu, nového vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

20.11.2009 21:19:25 - Petr Havránek

Nový (a krásný) vedlejší vrchol Malé Mokrůvky

V publikaci "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" nejsou uvedeny žádné vedlejší vrcholy Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Přesto s pravděpodobností, hraničící s jistotou tato hora vedlejší vrchol má.

Z vrcholové plošiny Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) se táhne státní hranice zprvu přímo východním směrem. Po 580 metrech se hranice lomí a směřuje SV do sedla mezi Mrtvým vrchem (spočinkem na hřebeni Malé Mokrůvky) a Černou horou (HLV 51; 1315 m). A právě na tomto zlomu státní hranice leží uvažovaný vedlejší vrchol s pracovním jménem Malá Mokrůvka - V vrchol.

Malá Mokrůvka - V vrchol leží 580 metrů od hlavního vrcholu. HLV Malá Mokrůvka je vysoká 1330 m, hranice odtud klesá do sedla, vysokého 1274 m a pak stoupá až do výše 1286 m v místě, kde se hranice lomí. Je zde poměrně výrazná a pěkná skála, díky odlesnění s nádhernými rozhledy. Skála vedlejšího vrcholu leží na souřadnicích N 48 58.125 a E 13 30.906. Převýšení od sedla na vrchol skály činí 12 m, skála sama ční nad okolní terén asi 5 m.

Vrcholová skalka Malé Mokrůvky - V vrcholu, vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky, je ze SV (od Mrtvého vrchu) méně nápadná, než ze západu. Terén zde ale klesá znatelněji.

Vrcholová skalka Malé Mokrůvky - V vrcholu, vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), je ze SV (od Mrtvého vrchu) méně nápadná, než ze západu. Terén zde ale klesá znatelněji.

Petr Havránek (listopad 2009)

Malá Mokrůvka - V vrchol, VV Malé Mokrůvky, leží u hraničního kamene 3/5 na východním hřebeni hory směrem k Mrtvému vrchu a sedlu pod Černou horou.

Malá Mokrůvka - V vrchol, VV Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), leží u hraničního kamene 3/5 na východním hřebeni hory směrem k Mrtvému vrchu a sedlu pod Černou horou (HLV 51; 1315 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z Malé Mokrůvky - V vrcholu, VV Malé Mokrůvky, na V přes spočinek Mrtvého vrchu. Na obzoru je Černá hora, vpravo od ní vyčnívá vrchol Stráže.

Pohled z Malé Mokrůvky - V vrcholu, VV Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), na V přes spočinek Mrtvého vrchu. Na obzoru je Černá hora (HLV 51; 1315 m), vpravo od ní vyčnívá vrchol Stráže (HLV 55; 1307 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

Přidat informaci | Další informace o vrcholu (4)

Související akce

Fotografické workshopy

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Přihlášení uživatele

Galerie tisícovek

Černá hora (HLV 51; 1315 m)

Popis vrcholu

Popis přístupu

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Související akce