Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Černá hora
Černá hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch
Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2c Roklanské pláně
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°58´43˝ s.š., 13°33´06˝ v.d.;
S-42: 5428400 X, 3394100 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-09; SHOCart /35; KČT /65
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Plochá kupa 4,5 km jihozápadně od Kvildy. Asymetrický vrchol s prudkým východním svahem, pod nímž pramení Vltava (I. zóna NP). Vrcholová plošina je místy pokryta balvany, ve svazích i menší skalky. Zalesněno smrčinou, místy poškozenou. Nejvyšším bodem Černé hory je osamocená skalka na mýtině, geodetický bod leží mezi stromy asi 200 m od nejvyššího bodu.
Přístup po červené značce z Bučiny na Modravu. U rozcestníku Černá hora odbočíme terénem k východu až severovýchodu. Vrchol je odtud 650 m s převýšením 45 m. Orientačně náročné, je třeba hledat geodetický bod. Paseky a nízké smrky znesnadňují udržení směru.
Lyžování na Kvildě
Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.
Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.
V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.
Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.
Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (58)
27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek
Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923
V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.
Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).
V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.
Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.
20.11.2009 21:19:25 - Petr Havránek
Nový (a krásný) vedlejší vrchol Malé Mokrůvky
V publikaci "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" nejsou uvedeny žádné vedlejší vrcholy Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Přesto s pravděpodobností, hraničící s jistotou tato hora vedlejší vrchol má.
Z vrcholové plošiny Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) se táhne státní hranice zprvu přímo východním směrem. Po 580 metrech se hranice lomí a směřuje SV do sedla mezi Mrtvým vrchem (spočinkem na hřebeni Malé Mokrůvky) a Černou horou (HLV 51; 1315 m). A právě na tomto zlomu státní hranice leží uvažovaný vedlejší vrchol s pracovním jménem Malá Mokrůvka - V vrchol.
Malá Mokrůvka - V vrchol leží 580 metrů od hlavního vrcholu. HLV Malá Mokrůvka je vysoká 1330 m, hranice odtud klesá do sedla, vysokého 1274 m a pak stoupá až do výše 1286 m v místě, kde se hranice lomí. Je zde poměrně výrazná a pěkná skála, díky odlesnění s nádhernými rozhledy. Skála vedlejšího vrcholu leží na souřadnicích N 48 58.125 a E 13 30.906. Převýšení od sedla na vrchol skály činí 12 m, skála sama ční nad okolní terén asi 5 m.
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.
Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (4)