Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Čertův vrch (HLV 87; 1244 m)
další informace o vrcholu
Čertův vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených 
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
16.06.2010 23:13:55 - Václav Šilhavý
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu
Na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m), ve vzdálenosti cca 990 m od jeho vrcholu, na spojnici s Lovčí skálou (VV 87a; 1165 m), se na souřadnicích N49 00 37.1 E13 31 44.2 nachází skalní útvar. Nižší, jihovýchodní stěna skály, na straně proti svahu, je vysoká asi 5,5 m. Severozápadní stěna, směřující po svahu směrem k Lovčí skále, je vysoká přibližně 11 m. Vrchol skály leží v nadmořské výšce cca 1186 m.
Tento skalní útvar tedy s velkou pravděpodobností splňuje kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Skalní útvar na severozápadním svahu Čertova vrchu (HLV 87; 1244 m).
Václav Šilhavý (květen 2010)
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).
Petr Havránek (leden 2009)
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.
Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.
Petr Havránek (leden 2009)
Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.
Petr Havránek (leden 2009)
Maloplošné oplocenky kolem vysazených stromků v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m).
Jindřich Preis (říjen 2008)
05.10.2008 22:55:38 - Jindřich Preis
Oplocenky v okolí Tetřeva
Lesácké oplocenky, chránící novou výsadbu přes zvěří, bývají obvykle poměrně rozsáhlé ohraničené plochy (často vymýceného) lesa.
Mnohem lépe působí oplocenky malé, které je možné pozorovat např. v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m), rozmístěné v řídkém lese, vždy jen pro několik stromů (zde zpravidla několik buků a jedle).
Zřejmě mají i další výhodu – v případě provalení oplocenky a průniku zvěře nedojde k devastaci celé výsadby, ale právě jen její konkrétní malé části.
Kamenná zídka v sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) měla zřejmě již v minulosti vymezovací účel a i nyní tvoří částečně hranici mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.
Jindřich Preis (říjen 2008)
05.10.2008 22:27:49 - Jindřich Preis
Kamenná zídka mezi Tetřevem a Čertovým vrchem
V sedle mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) lze v lese narazit na vegetací zarůstající, ale přitom zachovalou a dobře patrnou zídku z narovnaných kamenů, necelý 1 m vysokou, která probíhá po hřbetní linii k Tetřevu a v severních 2/3 svého průběhu se ostře lomí jihozápadním směrem.
V terénu do svého průběhu na jižní straně zabírá i kamennou formaci, která je zřejmě vyšší než 5 m a splňuje tak kritéria vedlejšího vrcholu Tetřeva (HLV 77; 1260 m).
Historická funkce zídky byla zřejmě vymezovací – i nyní tudy probíhá hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem a v lomené části na západ pak hranice obecní.
Zídka je patrná i v některých mapových podkladech - například na ZM 10 (viz: http://tms.iriscrr.cz/tms/isr/html/isr/).
Sedlo mezi Čertovým vrchem (HLV 87; 1244 m) a Tetřevem (HLV 77; 1260 m) je velmi ploché a podmáčené.
Petr Havránek (říjen 2008)
V zídce z vyrovnaných kamenů v sedle k Tetřevu (HLV 77; 1260 m) je skála, která splňuje kritéria vedlejšího vrcholu.
Jindřich Preis (říjen 2008)
Pohled na tisícovky Tetřev (HLV 77; 1260 m) a Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) z Filipovy Hutě.
Petr Havránek (duben 2007)
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.
Petr Havránek (únor 2007)
19.02.2007 12:21:27 - Petr Havránek
Ministerstvo životního prostředí ČR specifikovalo opatření v Národním parku Šumava, postiženém živelní pohromou po lednovém orkánu Kyrill:
"Do 5.4.2007 je zakázáno vstupovat do všech lesních porostů a na cesty označené "Zákaz vstupu" v celém Národním parku Šumava. Důvodem zákazu vstupu do lesa je rozsáhlá živelní pohroma a následná likvidace důsledků působení orkánu."
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených