Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m)

Holý vrch - S vrchol : Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Holý vrch - S vrchol  | VV Holý vrch - SZ vrchol

 
Plochý a zalesněný a s bohatým borůvčím je Holý vrch - S vrchol.

Plochý a zalesněný a s bohatým borůvčím je Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m).

Petr Havránek (srpen 2004)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2b Modravské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°00´00˝ s.š., 13°35´03˝ v.d.;
S-42: 5430730 X, 3396530 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-04; SHOCart /35; KČT /69

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

Příslušný hlavní vrchol: Holý vrch (HLV 64; 1295 m)

 

Popis vrcholu

Vedlejší vrchol Holého vrchu (HLV 64; 1295 m), který leží v podokrsku Roklanské pláně. Najdeme jej asi 2 150 m severně. Plochý nevýrazný výstupek nad Zlatou stezkou mezi Kvildou a Bučinou. Zalesněno smrkem. Na vrcholu je geodetický bod.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Vrcholová plošina Holého vrchu - S vrcholu (v mapách označen jako Gabreta) s triangulační tyčí.

Vrcholová plošina Holého vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m) (v mapách označen jako Gabreta) s triangulační tyčí.

Ivan Bohuslav (říjen 2022)

V sedle mezi Stanovou horou a Holým vrchem - S vrcholem stávala Tobiášova sklářská huť.

V sedle mezi Stanovou horou (VV 81a; 1159 m) a Holým vrchem - S vrcholem (VV 64b; 1149 m) stávala Tobiášova sklářská huť.

Ivan Bohuslav (říjen 2022)

Na Holém vrchu - S vrcholu je vše beze změny.

Na Holém vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m) je vše beze změny.

Tomáš Tesař (duben 2017)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (33)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu.

Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m).

Petr Havránek (září 2010)

28.09.2010 15:32:37 - Petr Havránek

Pamětní deska Vltavanů

Asi 1200 m pod Kvildou je na skále na pravém břehu Vltavy, na samém úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m), přesněji jeho vedlejšího vrcholu Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m), pamětní deska spolku Vltavanů. Přes Vltavu vede k desce ze silnice mezi Kvildou a Borovými Ladami dřevěný můstek. Na desce je vytesán nápis: "Vltavě živitelce vděční Vltavané 1970" a je zde mapa povodí Vltavy (a Labe) s vyznačenými místy nejstarších vorařských spolků Vltavan v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.

Plavecký vorařský spolek Vltavan v Praze je nejstarším existujícím profesním spolkem. Byl založen 11.6.1871 v hospodě u Hejduků v pražském Podskalí s názvem "Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan". Členové spolku platili měsíční příspěvky (např. v Davli 1 K) a měli potom nárok na podporu v nemoci, příspěvek na pohřebné při úmrtí člena rodiny, apod.

V polovině 20. století došlo výstavbou vodních děl na řece k útlumu voroplavby. Přesto spolek přetrval dodnes a žije bohatým kulturním a společenským životem. Vltavan se věnuje podpoře handicapovaných občanů, spolupracuje s klubem Za starou Prahu a s Pražskou paroplavební společností, pořádá oblíbené plesy a účastní se akcí mezinárodní vorařské asociace.

Dne 26.6.2010 pořádal spolek Vltavan z jihočeského Purkarce opět po pěti letech tradiční setkání Vltavanů v Kvildě. Účastníci putovali od kostela Sv. Štěpána k prameni Vltavy i k pamětní desce na úpatí Holého vrchu.

(zdroj: Šumavanet, webové stránky spolku Vltavan v Praze a obce Davle).

 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

 
Holubí skála leží na S svazích Holého vrchu na souřadnicích N 48 59.416 a E 13 34.423.

Holubí skála leží na S svazích Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) na souřadnicích N 48 59.416 a E 13 34.423.

Petr Havránek (červen 2008)

16.06.2008 23:27:51 - Petr Havránek

Na turistických mapách imponuje na S svahu Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) výrazná Holubí skála s výškou 1194,5 m. Dokonce na rozcestí Zlaté stezky, vedoucí z Kvildy do Bučiny a cyklostezky, odbočující z tohoto rozcestí Pod Holubí skálou, je skála vzdálena 1 km Z směrem.

Jaké je zklamání, když dorazíme k turistickému rozcestníku s označením Holubí skála, a nikde žádný skalní útvar není v dohledu! Vlastní Holubí skála je od rozcestníku vzdálena JJV směrem asi 250 m a je skryta v hustém lesním porostu, ale je poměrně mohutná. K orientaci se určitě hodí GPS navigace.

 

Přidat informaci

 

Související akce

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group