Holý vrch (HLV 64; 1295 m)

Holý vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Holý vrch - S vrchol  | VV Holý vrch - SZ vrchol

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Pohled z vrcholu Holého vrchu směrem na Luzný.

Pohled z vrcholu Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) směrem na Luzný.

Petr Havránek (srpen 2004)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2c Roklanské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°58´50˝ s.š., 13°34´51˝ v.d.;
S-42: 5428580 X, 3396240 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-09; SHOCart /35; KČT /69

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

(HLV 55; 1307 m)Kupovitý vrchol 4 km jižně od Kvildy. Součást hřbetu Stráže (HLV 55; 1307 m), od níž je oddělen sedlem ve výšce 1 277 m n. m. Název vznikl díky malé odlesněné plošce na vrcholu (nyní osázená smrky), odkud je dobrý výhled. Zhruba 1,3 km severně od Holého vrchu je Holubí skála, skalní výchoz s částečným výhledem. Ojedinělá suť. Zalesněno smrčinou, místy paseky. Pár desítek metrů severně od nejvyššího místa je geodetický bod s kótou 1 293,6 m n. m.

Popis přístupu

Přístup z červené turistické značky mezi Pramenem Vltavy a Bučinou. U rozcestí Pod Stráží odbočitk severu a okolo Stráže dojít po 600 m na odlesněný Holý vrch. Orientačně relativně nenáročné.

 

Lyžování na Kvildě

Máte-li rádi zimní sporty a zejména lyžování, Šumava je ideálním místem pro strávení zimní dovolené nebo i jen víkendu s celou rodinou. Vzhledem k tomu, že se šumavská oblast Kvilda nachází v oblasti nejchladnějšího místa České republiky, jsou zde výtečné podmínky pro dlouhotrvající sněhovou pokrývku a tak si tady užijete jak sjezdové, tak běžecké lyžování. V nadmořské výšce 1000 až metrů nad mořem je přírodního sněhu vždy dost a ubytování Kvilda nabízí i v těchto místech.

Například zde najdete více jak šedesát kilometrů upravovaných běžeckých drah, které jsou propojené s dalšími zhruba 250 kilometry běžeckých tratí celé Šumavy. Kvilda je ideálním výchozím bodem pro běžkařské výlety. Na své si zde přijdou i milovníci bobování, sáňkování nebo snowboardování. Na Kvildě totiž mimo jiné najdete udržovaný minisnowpark s různými překážkami.

V okolí Kvildy nebo v Kvildě samotné také najdete na deset různých lyžařských areálů s mnoha kilometry sjezdovek různých obtížností. Samozřejmostí jsou dětské koutky, lyžařské školy i možnost užívat si šumavských svahů na osvětlených sjezdovkách za tmy.

Chcete-li vyzkoušet něco nového a netradičního, sáhněte po sněžnicích, které vám zapůjčí kdekoli v okolí, kde ubytování Kvilda v zimě poskytuje všem jejím návštěvníkům. Jsou ideální pro jakoukoli botu velikosti 35 až 46. Můžete s nimi vyrazit na jakýkoli z kvildských svahů a své nejmenší můžete vzít na záda s sebou.

Pokud by vás neuspokojil žádný z českých svahů, zkuste se z Kvildy vydat na nedalekou rakouskou stranu, která nabízí výrazně delší sjezdové trasy. Každopádně navštívit zimní Kvildu s cílem si zde zasportovat, je skvělé rozhodnutí.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Mělké sedýlko mezi Stráží a Holým vrchem.

Mělké sedýlko mezi Stráží (HLV 55; 1307 m) a Holým vrchem (HLV 64; 1295 m).

Pavel Blazek (duben 2017)

Kamenný patník na tisícovce Holý vrch je nedaleko geodetického bodu.

Kamenný patník na tisícovce Holý vrch (HLV 64; 1295 m) je nedaleko geodetického bodu.

Tomáš Tesař (duben 2017)

Geodetický bod na Holém vrchu.

Geodetický bod na Holém vrchu (HLV 64; 1295 m).

Tomáš Tesař (duben 2017)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (63)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu.

Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m).

Petr Havránek (září 2010)

28.09.2010 15:32:37 - Petr Havránek

Pamětní deska Vltavanů

Asi 1200 m pod Kvildou je na skále na pravém břehu Vltavy, na samém úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m), přesněji jeho vedlejšího vrcholu Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m), pamětní deska spolku Vltavanů. Přes Vltavu vede k desce ze silnice mezi Kvildou a Borovými Ladami dřevěný můstek. Na desce je vytesán nápis: "Vltavě živitelce vděční Vltavané 1970" a je zde mapa povodí Vltavy (a Labe) s vyznačenými místy nejstarších vorařských spolků Vltavan v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.

Plavecký vorařský spolek Vltavan v Praze je nejstarším existujícím profesním spolkem. Byl založen 11.6.1871 v hospodě u Hejduků v pražském Podskalí s názvem "Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan". Členové spolku platili měsíční příspěvky (např. v Davli 1 K) a měli potom nárok na podporu v nemoci, příspěvek na pohřebné při úmrtí člena rodiny, apod.

V polovině 20. století došlo výstavbou vodních děl na řece k útlumu voroplavby. Přesto spolek přetrval dodnes a žije bohatým kulturním a společenským životem. Vltavan se věnuje podpoře handicapovaných občanů, spolupracuje s klubem Za starou Prahu a s Pražskou paroplavební společností, pořádá oblíbené plesy a účastní se akcí mezinárodní vorařské asociace.

Dne 26.6.2010 pořádal spolek Vltavan z jihočeského Purkarce opět po pěti letech tradiční setkání Vltavanů v Kvildě. Účastníci putovali od kostela Sv. Štěpána k prameni Vltavy i k pamětní desce na úpatí Holého vrchu.

(zdroj: Šumavanet, webové stránky spolku Vltavan v Praze a obce Davle).

 
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.

 
Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku, v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.

Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.

Petr Havránek (srpen 2008)

29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek

Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený

Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.

Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.

Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.

Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku, a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.

Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.

Petr Havránek (srpen 2008)

Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku. V pozadí Malá Mokrůvka a Velká Mokrůvka.

Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m). V pozadí Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol.

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).

Petr Havránek (červen 2008)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (3)

 

Související akce

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group