Huťská hora (HLV 126; 1187 m)
další informace o vrcholu

Huťská hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Vrchol Huťské hory s geodetickým bodem a věží vysílače.

Vrchol Huťské hory (HLV 126; 1187 m) s geodetickým bodem a věží vysílače.

Petr Havránek (červenec 2014)

17.11.2014 17:15:50 - Petr Havránek

Fotopoint na Huťské hoře

Podle serveru www.npsumava.cz rozmístila správa národního parku během srpna a září 2013 na atraktivních místech Šumavy celkem 9 automatických fotopointů. Jsou to fotografické automaty, kde se návštěvník může pomocí samospouště nechat vyfotografovat a snímek si může nechat poslat na svou mailovou adresu.

Poslední, desátý fotopoint byl umístěn pod vrcholem Huťské hory (HLV 126; 1187 m) (či Zhůřské hory) a na webových stránkách parku má označení Zhůří. V jeho archivu jsou první fotografie z 3.10.2013.

Za pěkného počasí je památeční snímek, vytvořený fotopointem, opravdu pěkný. Mimo samotného turisty zobrazí panoráma od Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m), přes impozantní dvojvrchol Roklanu až po Oblík (HLV 100; 1227 m) a Poledník (HLV 52; 1315 m).

Podle vlastní zkušenosti můžeme říci, že o snímky z fotopointu je mezi turisty určitě velký zájem.

Fotopoint pod vrcholem Huťské hory je umístěn na bývalé asfaltové signálce několik set metrů od vrcholu směrem k bývalým vojenským budovám.

Fotopoint pod vrcholem Huťské hory (HLV 126; 1187 m) je umístěn na bývalé asfaltové signálce několik set metrů od vrcholu směrem k bývalým vojenským budovám.

Petr Havránek (červenec 2014)

Detail naučné tabule fotopointu na úbočí Huťské hory. Návod obsahuje i doporučení, aby se fotografovaný turista usmíval.

Detail naučné tabule fotopointu na úbočí Huťské hory (HLV 126; 1187 m). Návod obsahuje i doporučení, aby se fotografovaný turista usmíval.

Petr Havránek (červenec 2014)

Fotografie z fotopointu "Zhůří" pod vrcholem Huťské hory, kterou si turista může nechat zaslat mailem.

Fotografie z fotopointu "Zhůří" pod vrcholem Huťské hory (HLV 126; 1187 m), kterou si turista může nechat zaslat mailem.

Petr Havránek (červenec 2014)


 
Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Petr Havránek (září 2010)

11.11.2010 14:08:38 - David Zelinger

Příspěvek k názvu Turnerova chata

Petr Havránek ve svém příspěvku ze dne 4.10.2010 nazvaném "Má Turnerova chata správné jméno?" s odvoláním na "studium historických pramenů" tvrdí, že ji prý postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů). Jako zdroj uvádí Wikipedii a příspěvek na portálu Kohoutí kříž. Využil-li dalších, byl bych panu Havránkovi vděčen za doplnění příslušných odkazů.

K panem Havránkem uváděné spekulaci o pojmenování Turnerovy chaty ležící na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) si však dovoluji poukázat na publikaci vyhnaných hornokvildských rodáků "'Tief im Böhmerwald - Innergefild - Innergefilder Gemeindechronik" vydanou před několika lety. Podle ní byla chata pojmenována po cestářském mistru Thurnerovi, který v letech 1864-67 postavil silnici podél řeky Vydry (od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl).

V pozemkových knihách byl objekt dnešní Turnerovy chaty už r. 1878 veden jako majetek města Kašperské Hory, nikoli T(h)urnvereinu. Kašperským Horám patřila (a dodnes patří) většina lesů na pláních (kvildách, od něm. Gefilde) i v Povydří. Město tu proto zřídilo desítky lesnických objektů a nechalo postavit řadu komunikací usnadňujících svážení dřeva. Některé byly postupně využívány pro turistiku.

První dobová zmínka někdejšího roubeného srubu resp. boudy ("Thurnerhütte") sloužící cestáři jako přístřešek při budování silnice dál na Antýgl je z roku 1888 v turistickém průvodci citovaném na stránkách Kohoutí kříž. Souvislost s Turnvereinem je nicméně spekulací překladatele.

Výskyt různých českých převodů názvu chaty na mapách je zajímavý, i z bohemistického hlediska, na důkaz ale nejspíš nestačí. Změna z Thurner na Turner souvisí s reformou německého pravopisu počátkem 20. století.

Další historické prameny se možná nacházejí ve fondu města Kašperské Hory v klatovském oblastním archivu. Jelikož je fond zpracován jen částečně, nejsou však podle zákona o archiváliích prozatím veřejně přístupné.


 
Turnerova chata na úpatí Břemene.

Turnerova chata na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).

Petr Havránek (září 2010)

04.10.2010 22:56:02 - Petr Havránek

Má Turnerova chata správné jméno?

Na samém úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m), při ústí Zhůřského potoka do Vydry pod Černými stráněmi, leží v ohbí řeky Turnerova chata. Zvídavého turistu napadne otázka po kterém Turnerovi je chata pojmenována, jaké měl křestní jméno a kdy žil.

Studium historických pramenů nám přinese nečekané rozuzlení: v roce 1888 asi v polovině Maderské silnice mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů) dřevěnou chatku, která byla nazývána Turnerhuette, nebo Thurnerhuette. Ta v roce 1932 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová budova, která se po dostavbách zachovala dodnes. Za První republiky byla chata Čechy správně nazývána Turnerská, nebo Turnéřská, později se ustálil zavádějící a zřejmě nesprávný název Turnerova chata (ostatně turistických chat s názvem Turnerhuette je dodnes v Alpách několik).

Turnerova chata je spojena ze severu od Čeňkovy Pily na jih do Antýglu širokou štěrkovou silnicí, ale protože leží v I. zóně Národního parku, je přístupná pouze pro pěší, i cyklistům je sem vjezd zakázán. Je dostupná vlastně ze všech čtyř světových stran, z východu ze Zhůří pod Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) a ze západu od Hrádek a Srní.

Chata má bohatou historii a i v současnosti zde lze potkat na šumavské poměry nebývalé množství turistů. V létě tu pobývá ve výběhu před chatou zvířecí hrdina Vydrýsek.

(zdroj: Wikipedie, Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, Engelbert Panni na www.kohoutikriz.org)

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Petr Havránek (září 2010)

Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene.

Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).

Petr Havránek (září 2010)

Vydra pod Jelením kalištěm, Břemenem a Huťskou horou.

Vydra pod Jelením kalištěm (HLV 163; 1126 m), Břemenem (HLV 144; 1157 m) a Huťskou horou (HLV 126; 1187 m).

Petr Havránek (září 2010)


 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)


 
Reportáž o katastrofě na Huťské hoře v Sušických listech z prosince 1937. Při neštěstí zahynuli pilot letounu František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc a jediný platící cestující, prominentní pražský advokát JUDr. Karel Flanderka

Reportáž o katastrofě na Huťské hoře (HLV 126; 1187 m) v Sušických listech z prosince 1937. Při neštěstí zahynuli pilot letounu František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc a jediný platící cestující, prominentní pražský advokát JUDr. Karel Flanderka

Petr Havránek (prosinec 2007)

24.12.2007 17:02:36 - Petr Havránek

Letos na Štědrý den uplynulo 70 let od letecké katastrofy na svahu Huťské hory (HLV 126; 1187 m). Na Štědrý den roku 1937 v odpoledních hodinách odstartovalo z vídeňského letiště letadlo francouzských aerolinií Air France letící na pravidelné lince Bukurešť - Vídeň - Praha - Paříž. V letadle byli při letu do Prahy pouze tři osoby: pilot František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc a jediný platící cestující, prominentní pražský advokát JUDr. Karel Flanderka.

Letoun byl středně velký, určený pro 16 cestujících, šlo o třímotorový vrtulový stroj Wibault - Penhoet 282-T12. Při letu z Vídně do Prahy byl letoun navigován sítí goniometrických stanic. Nad československým územín se letadlo dostalo do husté mlhy. Když se z jihu blížilo od Příbrami k Praze a převzala jej stanice na Ruzyni, došlo k tragickému omylu navigátora. Ten v domnění, že pilot již Prahu přeletěl a že se nachází nad Mělníkem, jej obrátil na jihozápad a stroj se tak Praze vzdaloval.

Detail Sušických listů z prosince 1937, popisující katastrofu na Huťské hoře.

Detail Sušických listů z prosince 1937, popisující katastrofu na Huťské hoře (HLV 126; 1187 m).

Petr Havránek (prosinec 2007)

Po čase začal František Lehký se strojem klesat na přistání. V té chvíli se však již nacházel nad Šumavou a v 17,39 hod. narazil ve výšce 1080 m rychlostí 250 km v hodině do severního svahu Huťské hory (HLV 126; 1187 m). Trosky letadla byly rozmetány do širokého okolí, ale protože byla hustá mlha a sněhová vánice, začaly záchranné práce až na Hod Boží v ranních hodinách. Trosky jako první objevil patnáctiletý syn hajného Šmídla.

Havárii v dalších dnech vyšetřovalo četnictvo i letečtí specialisté. V tisku vznikly dokonce dohady, zda letadlo neneslo tajné dokumenty, které měly kompromitovat Adolfa Hitlera. 

V místě neštěstí byl postaven malý pomníček.

Přístup k památníku letecké katastrofy na Huťské hoře je značen.

Přístup k památníku letecké katastrofy na Huťské hoře (HLV 126; 1187 m) je značen.

Petr Havránek (prosinec 2007)

Kamenný pomník na paměť letecké katastrofy ze dne 24.12.1937.

Kamenný pomník na paměť letecké katastrofy ze dne 24.12.1937.

Petr Havránek (prosinec 2007)

Detail pamětního kamene letecké katastrofy na S svahu Huťské hory.

Detail pamětního kamene letecké katastrofy na S svahu Huťské hory (HLV 126; 1187 m).

Petr Havránek (prosinec 2007)


 
Šumavská zimní pohoda.

Šumavská zimní pohoda.

Tomáš Formánek (únor 2005)

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.


 

Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group