Blatný vrch (HLV 23; 1372 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Blatný vrch

Blatný vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Pohled z bavorského Luzného na Špičník a Blatný vrch. Vlevo vzadu je vrchol Roklanu.

Pohled z bavorského Luzného na Špičník (HLV 34; 1351 m) a Blatný vrch (HLV 23; 1372 m). Vlevo vzadu je vrchol Roklanu.

Petr Havránek (červenec 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-2 Kvildské pláně; podokrsek: IB-1A-2c Roklanské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°57´52˝ s.š., 13°27´01˝ v.d.;
S-42: 5426970 X, 3386650 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-11-07; SHOCart /35; KČT /65

Dostupnost: N2 (nepřístupný vrchol zcela mimo značené cesty), vrchol leží v I. zóně NP.

Popis vrcholu

Výrazný suk 7,5 km jihozápadně od Modravy, na hranicích s Německem (tam se nazývá Plattenhausenriegel). Nejvyšší vrchol Šumavských plání, druhý nejvyšší celé české části Šumavy. Zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholové části, četné balvany a sutě. Svahy na české straně mírné, jihozápadní německý velmi prudký a vysoký (přes 500 m!). Zalesněno horskou smrčinou, značně poškozenou kůrovcem.

Blatný vrch je dvojvrchol. Na české straně se nachází ve vrcholové části geodetický bod s výškou 1367 m, ale nejvyšší místo na našem území je při státní hranici v nadmořské výšce přibližně 1372 m (pozice N48 57 51.9 E13 26 59.3).

Necelých 25 m od státní hranice (poblíž hraničního mezníku 27/3) se nachází na bavorské straně, na téměř plošině, geodetický bod 1371,7 m (dle bavorského výškového systému), který je též vyznačen i v některých bavorských mapách. Je to kamenný čtyřhran s křížkem, téměř splývající s terénem. Neleží však na nejvyšším místě Plattehausenriegelu. Asi 120 m od státní hranice (též od hraničního kamene č. 27/3) je skupina 3 plochých skalek a nejvyšší bod (1376 m) je pravděpodobně na prostřední z nich (nutno potvrdit budoucím podrobným geodetickým měřením). Výšku 1376 m uvádí většina turistických map.

Mezi českým a bavorským vrcholem velmi mělké sedýlko (1363 m). V severním sedle (1254 m) Blatenská slať s jezírky, nejvýše položená na Šumavě. Součást I. zóny NP.

Popis přístupu

Přístup není dovolen, I. zóna NP. Hranice zóny je odsud 1,5 km k severovýchodu.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled na dvojvrchol Blatného vrchu z hraniční cesty od SZ. Na konci linie Bavorský Luzný.

Pohled na dvojvrchol Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) z hraniční cesty od SZ. Na konci linie Bavorský Luzný.

Pavel Blazek (srpen 2023)

Výhledy ze skalky Blatného vrchu směrem k Roklanu.

Výhledy ze skalky Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) směrem k Roklanu.

Pavel Blazek (srpen 2023)

Jen malý kousek od státní hranice na Německé straně Blatného vrchu je tato trojice skal (ta prostřední patrně bude nejvyšším bodem tisícovky).

Jen malý kousek od státní hranice na Německé straně Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) je tato trojice skal (ta prostřední patrně bude nejvyšším bodem tisícovky).

Pavel Blazek (srpen 2023)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (77)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Březnická hájovna je z Modrého Sloupu opravdu coby kamenem dohodil (2,5 km). Nad březnickou hájovnou jsou patrné svahy Studené hory (HLV 60; 1298 m).

Petr Havránek (říjen 2013)

05.01.2014 19:38:09 - Petr Havránek

Další pokračování dramatu o dostupnost Modrého Sloupu

Už od roku 1989 se vedou diskuse o dostupnosti Modrého Sloupu, historického přechodu z Čech do Bavorska na prastaré Zlaté stezce u Březníka. Modrý Sloup leží na úbočí Luzného, těsně nad sedlem se Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Od březnické hájovny vede na Modrý Sloup původní historická cesta, jejíž větší část byla za totality zpevněna a upravena do podoby lesní silničky, končící 700 metrů od Modrého Sloupu točnou. Zbývajících 700 m je pak pěšina, vedoucí podmáčeným terénem.

Zprůchodnění této historické cesty bránily dosud ekologické organizace, obávající se o populaci vzácného tetřeva. Tlak na zprůchodnění cesty mezi Březníkem a Modrým Sloupem ze strany českých i bavorských obcí i turistických organizací byl tak silný, že 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava provizorní stezku, vedoucí z Březníka k Modrému Sloupu úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Konečně na jaře roku 2013 se dohodlo Ministerstvo životního prostředí, šumavské i bavorské obce a Národní park Šumava na zprůchodnění původní historické cesty Luzenským údolím. Pomohlo tomu několik studií, prokazujících, že populace tetřeva pohybem turistů po této cestě narušena nebude.

Cestu údolím vyznačil šumavský písmák, bývalý učitel, skaut a momentálně zaměstnanec Správy NP a CHKO Šumava Emil Kintzl, jehož prastrýc tuto stezku označil za První republiky. Cesta měla být otevřena 15.7.2013. Několik dní předtím však na základě stížnosti Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické rozhodl českobudějovický soud o tom, že cesta luzenským údolím otevřena nebude.

Na Modrý Sloup se tak lze mezi 15. červencem a 15. listopadem dostat pouze 5 km dlouhou cestou úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m). Další dějství boje o zprůchodnění již vyznačené cesty Luzenským údolím se dá očekávat zřejmě v krátké době.

Stará historická cesta z Modrého Sloupu (v sedle pod Špičníkem) na Březník, ležící na úpatí Studené hory. Četné zákazové tabule nedovolují vstup.

Stará historická cesta z Modrého Sloupu (v sedle pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m)) na Březník, ležící na úpatí Studené hory (HLV 60; 1298 m). Četné zákazové tabule nedovolují vstup.

Petr Havránek (červenec 2013)

Vyznačená uzavřená turistická cesta Luzenským údolím mezi vrcholy Velké Mokrůvky, Malé Mokrůvky a Špičníku je velmi pečlivě upravená.

Vyznačená uzavřená turistická cesta Luzenským údolím mezi vrcholy Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Špičníku (HLV 34; 1351 m) je velmi pečlivě upravená.

Petr Havránek (červenec 2013)

Vývěska na Modrém Sloupu pod Špičníkem a Luzným, vysvětlující důvody uzavření cesty Luzenským údolím.

Vývěska na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Luzným, vysvětlující důvody uzavření cesty Luzenským údolím.

Petr Havránek (červenec 2013)

Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch a Roklan.

Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m) ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a Roklan.

Petr Havránek (září 2009)

27.10.2010 18:14:14 - Petr Havránek

Dostupnost Modrého Sloupu - téma věčně zelené?

Česká televize odvysílala na svém 1 kanálu dne 26.10.2010 v Událostech v regionech (18,00-18,30 hod.) reportáž Jana Dvořáka s podtitulem: "Modrý Sloup - přístup opět uzavřen".

V reportáži autor konstatuje, že dvouleté období, po které byla otevřena turistická stezka z Březníka úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) na Modrý Sloup a dále na bavorský Luzný končí a po 15. listopadu bude stezka zřejmě definitivně uzavřena. Je posuzován vliv stezky na životní prostředí.

V roce 2009 stezkou prošlo 4600 turistů, v letošním roce asi polovina. Česká strana byla zřízením této česko-bavorské stezky zavázána revitalizací některých původních cest, především cesty Luzenským údolím, ke kterým dosud nedošlo.

V reportáži autor v závěru konstatuje, že uzavření stezky z Březníka na Modrý Sloup ještě nemusí být definitivní. Pokud by posudek vlivu pohybu turistů v této oblasti, především pak jeho dopad na populaci tetřeva, dopadl příznivě, není vyloučeno, že stezka bude příští rok opět otevřena v období od 15.7. do 15.11.

Pohled od Březníka z úbočí Studené hory Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku, kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka.

Pohled od Březníka z úbočí Studené hory (HLV 60; 1298 m) Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku (HLV 34; 1351 m), kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.

Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m) dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.

Petr Havránek (září 2009)

Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.

Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem (HLV 34; 1351 m) může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.

Petr Havránek (září 2009)

Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku míjí Hraniční i Březovou slať.

Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) míjí Hraniční i Březovou slať.

Petr Havránek (září 2009)

28.09.2009 21:06:52 - Petr Havránek

Trasa nové turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup

Dne 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava mimo jiné dlouho očekávanou a několik let diskutovanou turistickou trasu z Březníka na hraniční přechod Modrý Sloup (s možností výstupu na kultovní šumavskou bavorskou horu Luzný).

Uvažovalo se o několika trasách: údolní varianta po bývalé vojenské silnici byla nejméně průchodná, vede totiž vzácnou lokalitou Hraniční slatě. Další možností bylo úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), nebo jejich hřebenová hraniční stezka. Nakonec zvítězila varianta trasy, vedoucí po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m). Nebylo však jasné, kudy přesně turistický chodník povede.

Konečná varianta (obrázek GPS mapy) je poměrně dlouhá, ale zřejmě z ochranářského hledika logická a nejšetrnější: z Březníka stoupá po asfaltové signálce k úbočí Špičníku a pak pokračuje JZ směrem bývalým průsekem, dnes již neznatelným, směrem k bavorské hranici, až 500 m pod vrchol Špičníku. Vyhýbá se tak zcela Luzenskému údolí s Hraniční slatí, obchází také menší Březovou slať v údolíčku Březového potoka. Turisté mají naopak možnost vidět historický hraniční česko-bavorský kámen z roku 1772.

Turistická cesta z Březníka na Modrý Sloup je značená žlutě, je dlouhá téměř 5 km, a na vrchol Luzného vás čekají další téměř 2 km. Sečteme-li výlet z Modravy na Březník (7,5 km a zpět) a cestu přes Modrý Sloup na Luzný (2x 7 km), blíží se výlet délce 30 km. Příjemnější variantou je dojet na Březník na kole, mnoho cyklistů zde kolo důvěřivě zamkne a opustí a na Luzný se vydá pěšky. Cesta vede oblastí hlavního šumavského hřebenu, kde je smrčina nejvíce poškozená a pro mnoho turistů je tento zážitek zcela výjimečný.

Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (září 2009)

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Petr Havránek (září 2009)

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka. Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m). Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Petr Havránek (září 2009)

Přidat informaci | Další informace o vrcholu (8)

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Přihlášení uživatele

Galerie tisícovek

Blatný vrch (HLV 23; 1372 m)

Popis vrcholu

Popis přístupu

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu