Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Malá Mokrůvka > Další informace o vrcholu
Malá Mokrůvka: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 11 - 15 z 15 nalezených
30.09.2008 21:56:29 - Petr Havránek
Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig)
Podle současného bavorského práva je chodník, procházející po česko-bavorské hranici přístupný občanům SRN od 1. července do 15. listopadu a je ekvivalentní značené turistické cestě. Jedná se o celý úsek mezi Sv. Kateřinou a Trojmezím, vyjma krátkého úseku nad Latschensee, který je i nyní zcela uzavřen.
Velká část tohoto hraničního chodníku leží mimo chráněnou zónu Bavorského národního parku (Kernzone), a je přístupná kdykoli. Bavorské právo však platí i pro úseky hraničního chodníku, ležící v chráněné zóně NP (Kernzone). Po otevření Schengenského prostoru je tedy logické, že chodník i v této zóně může být přístupný občanům ČR.
.
Otevírá to možnost přístupu k tisícimetrovým vrcholům na státní hranici, které byly dosud nepřístupné a jsou takto označeny i v publikaci Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR (N1, N2).
Jedná se konkrétně o Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), sedlo Špičníku (HLV 34; 1351 m) a Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) (nikoli jejich vrcholy), vrchol V koutě (HLV 71; 1276 m) a Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m).
K dosažení hraničního chodníku a zmíněných tisícovek je ovšem nutné vyjít z Bavorska a dosáhnout hranice po turistické cestě. Takové výlety jsou ovšem poměrně náročné a velmi dlouhé.
Bohužel dohoda ministrů životního prostředí ČR a Spolkové země Bavorsko z nedávné doby obsahuje významnou změnu v tomto právu. Hraniční chodník bude 15. listopadu 2008 uzavřen a 1. července 2009 se již (až na velmi krátký úsek u Gsengetu pod Debrníkem) znovu NEOTEVŘE.
29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek
Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený
Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.
Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.
Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek
Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.
V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.
Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).
Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).
Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).
I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.
30.03.2007 14:51:24 - Petr Havránek
Ředitel správy NP Šumava Alois Pavlíčko uvedl v článku Zdeňka Mlnaříka v Klatovském deníku z 23.3.2007, že správa parku chystá rozšíření některých turistických tras. Připravuje se například otevření stezky z Modravy na Březník a turisté se díky polomům z ledna letošního roku dostanou i na další místa. O otevření Luzenského údolí k Modrému sloupu však rozhodnuto nebylo a tato lokalita zůstává nadále nepřístupná.
Poznámka Tisícovky.cz:
Ministr životního prostředí Martin Bursík dnes odvolal ředitele správy NP Šumava Aloise Pavlíčko z funkce a na jeho místo jmenoval dosavadního šéfa Státního fondu životního prostředí Františka Krejčího. Směřování dalšího rozvoje NP a míra jeho zpřístupňování veřejnosti se tak ukáže až v dalším období.