Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m)

Horní Ždánidla: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 
Vrchol Horních Ždánidel.

Vrchol Horních Ždánidel (VV 54a; 1102 m).

Petr Havránek (srpen 2007)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1B Železnorudská hornatina; okrsek: IB-1B-1 Debrnická hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°05´25˝ s.š., 13°21´28˝ v.d.;
S-42: 5441110 X, 3380180 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /22-33-11; SHOCart /34; KČT /64, 65

Dostupnost: N2 (nepřístupný vrchol zcela mimo značené cesty), vrchol leží v Klidovém území NP.

Příslušný hlavní vrchol: Ždánidla (HLV 54; 1308 m)

 

Popis vrcholu

Vedlejší vrchol Ždánidel (HLV 54; 1308 m) vzdálený 1 650 m na jih až jihovýchod. Leží nad loukami, kde bývala obec Horní Ždánidla. Zalesněno smrkem. Přístup není dovolen – Klidové území NP.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

K výstupu na tisícovku Horní Ždánidla považuji za vhodné odbočit z cesty (která vede k jezeru Laka) několik metrů za turistickým přístřeškem nad býv. osadou Horní Ždánidla (v místě kde na fotografii kráčí černý pes - Rita). Pro doplnění: zhruba před měsíc

K výstupu na tisícovku Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m) považuji za vhodné odbočit z cesty (která vede k jezeru Laka) několik metrů za turistickým přístřeškem nad býv. osadou Horní Ždánidla (v místě kde na fotografii kráčí černý pes - Rita). Pro doplnění: zhruba před měsícem jsem se o výstup pokusil z druhé (severní) strany, tedy z cesty vedoucí ze Ždánidel, ale pro neprostupnost terénu (velké množství popadaných stromů) to považuji minimálně za nevhodné (né-li nemožné) ;)

Pavel Blazek (červen 2023)

Vrcholová partie Horních Ždánidel.

Vrcholová partie Horních Ždánidel (VV 54a; 1102 m).

Pavel Blazek (červen 2023)

Vrchol Horních Ždánidel.

Vrchol Horních Ždánidel (VV 54a; 1102 m).

Pavel Blazek (červen 2023)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (31)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku. Po břehu vede Vintířova stezka.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku (HLV 365; 1007 m). Po břehu vede Vintířova stezka.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka.

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m) s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka.

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka.

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

 

03.04.2007 15:41:32 - Petr Havránek

Nakladatelství SHOCart připravilo a v posledních měsících distribuuje soubor (cyklo)turistických map Šumavy v měřítku 1:25000. V mapách jsou inovované informace, i zakreslení cest je aktuálnější, nežli ve starších vydáních.

Na připojeném obrázku obálka mapy č. 4: Šumava - Prášilsko.

 

Přidat informaci

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group