Ždánidla (HLV 54; 1308 m)

Ždánidla: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Horní Ždánidla

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Pohled na Ždánidla od Větrného.

Pohled na Ždánidla (HLV 54; 1308 m) od Větrného (VV 73d; 1014 m).

Petr Havránek (květen 2005)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1B Železnorudská hornatina; okrsek: IB-1B-1 Debrnická hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°06´12˝ s.š., 13°20´52˝ v.d.;
S-42: 5442580 X, 3379480 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /22-33-11; SHOCart /34; KČT /64, 65

Dostupnost: N2 (nepřístupný vrchol zcela mimo značené cesty), vrchol leží v I. zóně NP.

 

Popis vrcholu

Též Ždanidla. Kupovitý vrchol 2,5 km západně od Prášil. Suk ve tvaru nesouměrné kupy, budovaný pararulami a granodiority. Na vrcholu i svazích rozptýlené balvany, místy skály. Dříve zalesněno poškozenou smrčinou, po orkánu Kyrill (18.1.2007) vpodstatě celý vrchol odlesněn. Na plochém vrcholu nejvyšším bodem malá skalka, geodetický bod přibližně 150 m od ní.

Popis přístupu

Přístup není dovolen. Vrchol je 830 m východně od sedla Zlatý stoleček (1 196 m n. m.), kudy vede červená značka z Prášil na jezero Laka. Okolo vrcholu vede též cyklotrasa.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m) s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Pohled na kamenné moře na severním úbočí Skalky. Zprava Ždánidla, Debrník, mezi nimi je patrný vrchol Jezerní hory. Doleva na německé straně pak v dáli Velký Javor, Velký Falkenstein a Scheuereckberg.

Pohled na kamenné moře na severním úbočí Skalky (HLV 88; 1238 m). Zprava Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Debrník (HLV 40; 1337 m), mezi nimi je patrný vrchol Jezerní hory (HLV 37; 1343 m). Doleva na německé straně pak v dáli Velký Javor, Velký Falkenstein a Scheuereckberg.

Petra Červená (říjen 2020)

Automatická meteorologická stanice na Ždánidlech.

Automatická meteorologická stanice na Ždánidlech (HLV 54; 1308 m).

Ivan Bohuslav (říjen 2020)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (74)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku. Po břehu vede Vintířova stezka.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku (HLV 365; 1007 m). Po břehu vede Vintířova stezka.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka.

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m) s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka.

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka.

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (4)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group