Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká

Navigace: Homepage > Média > Outdoor magazín > 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká

Související odkazy: 2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb | 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká | 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina | 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd | 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha | 2006/6: Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

16.6.2005 vyšlo nové číslo časopisu Outdoor (4/2005 - červen/červenec/srpen), v němž  byl pravidelný díl seriálu "Naše tisícovky" tentokrát věnován jediné tisícovce Hostýnsko-vsetínské hornatiny - Vysoké (HLV 320; 1024 m). 

Celý text článku si můžete přečíst níže na této stránce, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor a na stránkách www.iOutdoor.cz.

Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká

Pokud právě přemítáte, proč dnes zveme na tisícovkářský výlet do pohoří s tak krkolomným názvem, jakým je Hostýnsko-vsetínská hornatina, pak věřte, že jsme si toto pojmenování nevymysleli my, nýbrž geomorfologové členící Českou republiku do jednotlivých oblastí. A jelikož takto vymezené pohoří je postaveno zcela na roveň jiným horstvům, jakými jsou například Krkonoše, Šumava, Krušné hory či Moravskoslezské Beskydy, nemohli jsme je při našich výpravách samozřejmě pominout, byť se zde nachází pouze jediný tisícimetrový vrchol…

Hostýnsko-vsetínská hornatina se rozkládá na východě Moravy mezi Moravskoslezskými Beskydami a Javorníky. Patří k Západním Karpatům, na délku měří přibližně 55 kilometrů a přibližuje se naší hranici se Slovenskem.

Západní část pohoří se nazývá Hostýnské vrchy. Nejvyšším vrcholem této oblasti je Kelčský Javorník (864 m), dominantní horou je ovšem Hostýn (735 m), po němž je tato část pohoří i pojmenována.

Východní část Hostýnsko-vsetínské hornatiny nese název Vsetínské vrchy a jejich nejvyšším vrcholem je právě jediná zdejší tisícovka – Vysoká (HLV 320; 1024 m). Obě části od sebe odděluje hluboce zaříznutým údolím řeka Horní Bečva.

Hostýnsko-vsetínská hornatina je převážně složena z hornin karpatského flyše, jako jsou pískovce a jílovce. Pohoří z větší části zalesněno, ale objevují se zde i ojedinělé louky (polany). Východní část je součástí CHKO Beskydy.

Klima pohoří odpovídá nadmořské výšce – v nižších polohách je zimní sezóna nestálá, neboť jsou zde časté oblevy, vyšší polohy jsou ovšem v zimě vyhledávaným cílem běžkařů, v létě pak pěších turistů.

Popisované tisícovky

Vysoká (HLV 320; 1024 m)

Jak již bylo řečeno, Vysoká je nejvyšším vrcholem a zároveň i jedinou tisícovkou Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Jedná se o plochý vrchol ležící šest kilometrů jihovýchodně od obce Horní Bečva na Soláňském hřbetu – členitém hřebenu dlouhém 20 kilometrů s výškami 750 – 1000 m n.m. Najdeme zde stopy zarovnaných povrchů, slabě vyvinuté mrazové sruby a balvanové proudy.

Samotný vrchol Vysoké (HLV 320; 1024 m) je odlesněný a nachází se zde geodetický bod, kolem něhož je umístěna ochranná betonová skruž. Poblíž nejvyššího místa je otevřený dřevěný přístřešek a stůl s lavicemi.

.

Svahy Vysoké (HLV 320; 1024 m) jsou porostlé smrkem a smíšenými lesy s bylinným podrostem. V severním svahu ve výšce 940 m n.m. pramení Rožnovská Bečva, pod loukou s chatou na východním hřbetu pramení Bílá Ostravice. Pramen Rožnovské Bečvy je upraven a najdeme zde kromě hrnečku i dřevěnou boudičku, z níž pramen vytéká.

Z vrcholu Vysoké (HLV 320; 1024 m) se nabízí překrásný kruhový výhled. Na severu se před námi otevírá pohled na téměř celé Moravskoslezské Beskydy, dobře rozeznáme Radhošť (HLV 157; 1129 m) s jeho kostelem, ale i Lysou horu (HLV 48; 1324 m) s vysílačem. Na východě můžeme spatřit rozhlednu Čartak a za ní na obzoru již slovenské Tatry. Na jih od Vysoké leží Malý Javorník (HLV 328; 1021 m), nejvyšší a jediná tisícovka naší části Javorníků a na západ se otevírá výhled na Benešky a Soláň.

. 

Dva kilometry východně od vrcholu Vysoké (HLV 320; 1024 m) se nachází nejbližšší nástupní místo pro zdolání této tisícovky - parkoviště Třeštík. Východně od parkoviště je možné navštívit i již zmíněnou rozhlednu Čartak, která, ačkoli působí letitě, byla vystavěna teprve v roce 1997 a slavnostně otevřena o rok později.

Rozhledna vznikla především díky potřebě zřídit v této oblasti vysílač pro mobilní telefonní signál. Podařilo se však skloubit zájmy ekonomické a esteticko-ochranářské, a tak byl vystavěn nikoli veřejnosti nepřístupný kovový stožár, ale architektonicky zajímavá stavba, jejímž základem je betonové jádro, které je pokryto tmavě natřenými smrkovými prkny, takže stavba dobře zapadá do svého okolí.

Rozhledna stojí na vrchu Čartak vysokém 953 m n.m., podle něhož nese i své jméno. Celková výška stavby je 30 metrů, ve výšce 26 metrů je krytý vyhlídkový ochoz, ze kterého je rovněž nádherný výhled. Pokud nebudete mít štěstí, a rozhledna bude zamčená, klíč je možné vypůjčit v blízké chatě Súkenická. Na parkovišti Třeštík máme také několik možností k občerstvení.

Poznámka:

Výstup na Vysokou (HLV 320; 1024 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout v sekci Výlety / Hostýnsko-vsetínská hornatina / Na Vysokou na kole.

Centrum oblasti

Horní Bečva – rozlehlá horská obec v závěru údolí Rožnovské Bečvy, jejíž vznik se datuje do roku 1659. V 18. století zde pracovaly sklárny, v 19. století se rozvinula domácí výroba šindelů, loukotí a dřevěného uhlí. Od října 1944 zde působili partyzáni, kteří se ukrývali v okolních lesích. Dnes je obec významným rekreačním střediskem. Na jejím území najdeme přehradu vystavěnou v roce 1944 na řece Bečvě. Přehrada má zemní sypanou hráz vysokou 18 metrů, dlouhou 250 metrů a její vodní plocha má rozlohu 15 ha. Vodní plocha je hojně využívána k rekreaci – vodním sportům i rybaření. Pro milovníky zimních sportů jsou v okolí i lyžařské vleky, jejichž využití však velmi závisí na rozmarech počasí.

Velké Karlovice – nejrozlehlejší obec v závěru údolí Vsetínské Bečvy byla založena v roce 1714 Žerotíny. Toto území, tzv. údolí Urgantina, bylo známé jako sídlo portášů a obec byla velmi často terčem útoků nájezdníků z Uher, z nichž největší se uskutečnil v roce 1733 a vyžádal si 13 mrtvých. Hranice byla definitivně vytyčena v roce 1734 a od té doby se situace víceméně uklidnila. V 19. století byly založeny sklárny Františčina a Mariánská huť, které byly v provozu až do roku 1930. V roce 1908 byla dokončena lokální železniční trať ze Vsetína. V obci najdeme mnoho roubených staveb, z nichž některé patří do památkově chráněného areálu. Konkrétně se jedná o dřevěný farní kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754, kamenný kříž a roubenou faru s chlévem, fojtství s pavlačí a hospodářskými budovami i částečně dřevěný kupecký dům z roku 1813, ve kterém je umístěno národopisné a vlastivědné Karlovické muzeum. V obci také najdeme koupaliště a dostihovou dráhu.

Přístup

Na Vysokou (HLV 320; 1024 m) se dostaneme nejlépe z parkoviště Třeštík pokud se vydáme po červené turistické značce dva kilometry západně.

Z Velkých Karlovic se na Vysokou (HLV 320; 1024 m) dostaneme, pokud nejprve půjdeme dva kilometry severně po modré turistické značce, dále pak po žluté severovýchodně na rozcestí Pod Polanou a odtud po červené na východ. Celková délka činí přibližně osm kilometrů.

Z Horní Bečvy na Vysokou (HLV 320; 1024 m) vystoupíme, pokud se vydáme po modré na jih na rozcestí Benešky, kde se napojíme na hřebenovou červenou, po ní pak k východu až na vrchol Vysoké. Celková délka činí přibližně sedm kilometrů.

  Další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

Nahoru