2006/6: Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

Související odkazy: 2004/6: Hanušovická vrchovina - Jeřáb | 2005/4: Hostýnsko-vsetínská hornatina - Vysoká | 2006/3: Šumavské podhůří - Libínská hornatina | 2006/4: Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd | 2006/5: Moravskoslezské Beskydy - Ropická rozsocha | 2006/6: Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

 

26.10.2006 vyšlo  nové číslo časopisu Outdoor (6/2006 - říjen/listopad), v němž  byl pravidelný díl seriálu "Naše tisícovky" tentokrát věnován tisícimetrovým vrcholům  v části Hrubého Jeseníku  nazývané Pradědská hornatina. 

Článek se konkrétně věnuje vrcholům Kamzičí vrch (VV 26c; 1173 m), Sokol (HLV 127; 1187 m), Prostřední vrch (VV 5a; 1153 m) a Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m), okrajově pak i blízkým tisícovkám Praděd (HLV 5; 1491 m) a Malý Děd (HLV 26; 1368 m).

Celý text článku si můžete přečíst níže na této stránce, další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor a na stránkách www.iOutdoor.cz.

 

Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

Pojďme se dnes vypravit na dohled od nejvyšší moravské hory Praděd. Zanechme ale za sebou bez povšimnutí její mamutí vysílač a širokou asfaltovou přístupovou cestu s nekonečnými proudy návštěvníků a vydejme se naopak do světa zcela protikladného - tichého, zádumčivého a snového. Ač vrchol Pradědu za celý den neztratíme z očí, budeme se pohybovat po neznatelných lesních ochozech zvěře, po nichž snad jen tu a tam projde noha hajného a kde skoro jistě nepotkáme dalšího člověka. Vydejme se na východní rozsochy Praděda!

Malý Děd a Sokol za hřebenem Prostředního vrchu ze Z sedla Ostrého vrchu.

Malý Děd (HLV 26; 1368 m) a Sokol (HLV 127; 1187 m) za hřebenem Prostředního vrchu (VV 5a; 1153 m) ze Z sedla Ostrého vrchu (HLV 97; 1228 m).

Jindřich Preis (září 2006)

Hrubý Jeseník se z geomorfologického hlediska dělí na tři podcelky – Pradědskou, Keprnickou a Medvědskou hornatinu. Pradědskou hornatinou nazýváme jižní a zároveň nejvyšší část Hrubého Jeseníku, kde najdeme i nejvyšší vrchol celého pohoří, Praděd (HLV 5; 1491 m). Od Keprnické hornatiny je Pradědská hornatina oddělena známým Červenohorským sedlem, předěl mezi Pradědskou a Medvědskou hornatinou tvoří zlom spojující Videlské sedlo a sedlo Lyry.

Pradědská hornatina je tvořena různými krystalickými horninami. Oproti ostatním částem pohoří jsou zde však zbytky zarovnaného povrchu vyzdvižené kry podstatně větší, s častými ukázkami mrazového zvětrávání. Tato oblast je proto turisticky velmi zajímavá, neboť zde najdeme mnoho skalních útvarů – torů a skalních srubů, nacházejících se často přímo na obnažených vrcholech kopců a horských hřbetů.

 

Popisované tisícovky

Na vrcholové plošině Kamzičího vrchu je lesácký posed.

Na vrcholové plošině Kamzičího vrchu (VV 26c; 1173 m) je lesácký posed.

Tomáš Formánek (září 2004)

Kamzičí vrch (VV 26c; 1173 m)

Kamzičí vrch je sice díky svému nepříliš výraznému převýšení vůči svému vyššímu sousedovi pouze jedním z pěti vedlejších vrcholů tisícovky Malý Děd (HLV 26; 1368 m), ale i tak je stejně jako většina zdejších hor velmi přitažlivý především pro své krásné výhledy. Kamzičí vrch leží od Malého Děda (HLV 26; 1368 m) přibližně 1,5 kilometru východně a tvoří závěr jeho východní rozsochy. Téměř celý je zalesněn smrkem, ale vrcholová plošina a jižní svah jsou takřka bez stromů, takže se odtud nabízí krásný výhled na sousední Sokol (HLV 127; 1187 m) a dominantní Praděd (HLV 5; 1491 m). Na vrcholové plošině najdeme mnoho malých skalek a přibližně v nejvyšším místě i lesácký posed.

Kamzičí vrch ze Sokola.

Kamzičí vrch (VV 26c; 1173 m) ze Sokola (HLV 127; 1187 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Sokol (HLV 127; 1187 m)

Sokolem je nazýván úzký hřbet vybíhající jako krátká  severovýchodní rozsocha z Praděda (HLV 5; 1491 m). Nejvyšší místo s geodetickým bodem se nachází přibližně dva kilometry jihozápadně od Videl. Ze tří stran obchází vrchol po jeho úbočí cesta s lyžařskou trasou. Lesní porosty na Sokolu byly převážně smrkové nebo smíšené, ale v současnosti je téměř celá hlavní část hřebene včetně nejvyšších partií odlesněna, takže se odtud otevírají opravdu mimořádné kruhové výhledy na Medvědskou hornatinu i okolní tisícovky hornatiny Pradědské. Díky odlesnění navíc na vrcholové plošině i svazích Sokola vynikají četné skalní sruby, mezi jinými i mohutná, dvacet metrů vysoká Sokolí skála.

Výhled z Prostředního vrchu k SZ na Sokol, Kamzičí vrch a Malý Děd.

Výhled z Prostředního vrchu (VV 5a; 1153 m) k SZ na Sokol (HLV 127; 1187 m), Kamzičí vrch (VV 26c; 1173 m)Malý Děd (HLV 26; 1368 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Prostřední vrch (VV 5a; 1153 m)

Prostřední vrch je jediným vedlejším vrcholem Praděda (HLV 5; 1491 m), od něhož leží přibližně 2,5 kilometru východně až severovýchodně a tvoří závěr jedné z jeho četných rozsoch. Název „Prostřední“ si vrch vysloužil díky své poloze mezi sousedními tisícovkami Sokolem (HLV 127; 1187 m) a Ostrým vrchem (HLV 97; 1228 m), což nejlépe vynikne právě při pohledu z Praděda (HLV 5; 1491 m), odkud se všechny tři zmiňované vrcholy jeví tvarově podobné.

Na Prostředním vrchu (VV 5a; 1153 m) se stejně jako na jeho sousedech vyskytují četné skalní útvary. Vrch je sice z části zalesněn převážně smrkem, ale i tato tisícovka je na mnoha místech odlesněna, a proto ani zde není nouze o krásné výhledy do všech světových stran. I tady se nachází geodetický bod.

Silueta Petrových kamenů ze sedla mezi Pradědem a Ostrým vrchem.

Silueta Petrových kamenů (VV 8a; 1446 m) ze sedla mezi Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Ostrým vrchem (HLV 97; 1228 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m)

Ostrý vrch je úzký a skutečně dosti ostrý hřebínek vybíhající z Praděda (HLV 5; 1491 m) k východu. Vrchol ležící přibližně 2,5 kilometru od obce Vidly nebývá ve většině map pojmenován. Na rozdíl od ostatních dnes popisovaných tisícovek je nejvyšší místo Ostrého vrchu zalesněno, krásné výhledy se však otevírají alespoň ze sedla směrem k Pradědu. Geodetický bod se nachází východně od vrcholu.

Velmi strmé jižní svahy Ostrého vrchu (HLV 97; 1228 m) prudce spadají do údolí Bílé Opavy, kudy vede modrá turistická značka nad údolím a žlutá přímo kolem vodopádů a kaskád Bílé Opavy. Stezka však bývá často uzavřena kvůli větrům vyvracejícím zbývající stromy a povodním důkladně přetvářejícím již tak velmi divoký tok horské bystřiny.

 

Centrum oblasti

Karlova Studánka – jedny z našich nejhezčích lázní. Lázně byly založeny v roce 1785 na místě bývalé hornické osady, dnes zde najdeme mnoho vzácných roubených lázeňských budov ovlivněných empírem. Kaple sv. Huberta je dřevěná a byla vystavěna v letech 1758. V lázeňském parku je umístěna volně přístupná geologická expozice. Karlova Studánka je také výchozím místem na Praděd a k vodopádům Bílé Opavy.

Vidly – horská osada ležící na soutoku Střední Opavy s Videlským a Česnekovým potokem. Patří k nejchladnějším místům v naší republice, zároveň však i k místům ekologicky nejčistším.

Vrbno pod Pradědem – město známé jako jedno z výchozích míst do Hrubého Jeseníku. Původně zde byla ve 13. století založena hornická osada. V polovině 19. století zde byl vystavěn kostel sv. Michala, který patří k významným empírovým památkám. Dnes je město turistickým centrem s autokempem, hotely a restauracemi.

 

Přístup

Všechny zmíněné vrcholy můžeme přejít při jedné túře začínající ve Videlském sedle končící v Karlově Studánce. Celkem nás čeká přibližně jedenáct kilometrů, z nichž část půjdeme po neznačených cestách nebo přímo terénem, neboť ani na jeden z dnešních vrcholů nevede značená ani neznačená cesta.

Mapa Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

Mapa Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina

Z Videlského sedla vyjdeme po žluté turistické značce jihozápadním směrem a po zhruba 1,5 kilometru dojdeme na rozcestí Černík na úbočí Malého Děda (HLV 26; 1368 m). Tady zvolíme modrou turistickou značku, po níž se vydáme na jihovýchod směrem k Jiřího chatě. Od chaty pokračujeme volným terénem přímo na východ (vede tudy pěšinka) a po 250 metrech se ocitneme na vrcholu Kamzičího vrchu (VV 26c; 1173 m). Poté se vrátíme stejnou cestou zpět na modrou značku a po ní půjdeme dále, až dorazíme na křížení této stezky s cestou, po níž je značena lyžařská trasa z videlského sedla. Po lyžařské cestě zamíříme na jih a půjdeme po ní o něco více než jeden kilometr, kdy se nejvíce přiblížíme sedlu mezi Sokolem (HLV 127; 1187 m) a Pradědem (HLV 5; 1491 m). Tady cestu opustíme a vydáme se opět volným terénem přibližně půl kilometru severovýchodně na Sokol (HLV 127; 1187 m). Ze Sokola se vrátíme zpět na lyžařskou stezku a pokračujeme po ní i nadále, až přejdeme Sokolí potok. Kousek za potokem vede vpravo od cesty průsek, který nás po půl kilometru přivede na vrchol Prostředního vrchu (VV 5a; 1153 m). Stoupání je velmi prudké! Z vrcholu pak vede průsek vedoucí téměř po vrstevnici nejprve jihozápadním, po překonání potůčku jihovýchodním směrem, jež nás přivede téměř na Ostrý vrch (HLV 97; 1228 m). Z Ostrého vrchu budeme pokračovat po cestě, která nás sem přivedla a po půl kilometru dojdeme opět na lyžařskou stezku, která nás dovede na rozcestí Kóta, odkud do Karlovy Studánky dojdeme po silnici.

Další možností je nevyužívat při přesunu mezi vrcholy cesty s lyžařským značením, ale využít jen velmi málo znatelného starého lesního ochozu traverzujícího od Jiřího chaty po úbočí masivu Pradědu (HLV 5; 1491 m) přibližně v úrovni sedel k jednotlivým vrcholům. Ve starších turistických mapách leží celá popisovaná oblast mimo hranice NPR Praděd, v novějších mapách se však již části území nacházejí uvnitř chráněného území, a proto je při pohybu v terénu nutno dbát pravidel ochrany přírody a řídit se aktuálním stavem značení!

 

  Další zajímavosti najdete v tištěné verzi časopisu Outdoor či na stránkách www.iOutdoor.cz.

 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group