Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Výhled z rozhledny na Plešivci (HLV 312; 1028 m) na podkrušnohoří s Ostrovem a hřebeny Doupovských hor.

Honzík Otčenášek (květen 2007)

Pohled z vrcholu tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) na Auersberg a vesničku Rýžovnu v popředí.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Tisícovka Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) ze silnice.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Macecha (HLV 180; 1113 m) a obec Háj.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Macecha (HLV 180; 1113 m) a Klínovec (HLV 86; 1244 m) z Měděnecké silnice.

Honzík Otčenášek (květen 2005)

Meluzína (HLV 194; 1097 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m), Jelení hora a Fichtelberg z vrcholu hory Loučná (956 m n.m.) u Litvínova.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Klínovec (HLV 86; 1244 m) od Háje.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) od Tetřeví hory (HLV 368; 1006 m), v popředí s Myslivnami.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) od Mrtvého rybníku.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Auersberg (nejzápadnější tisícovka Krušných hor vůbec ležící již ale v Německu) a Johanngeorgenstadt z naučné stezky u Ledové jámy na úbočí Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Horní Blatná z naučné stezky u Ledové jámy na úbočí Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Vlčí jáma na naučné stezce západním svahem Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).

Honzík Otčenášek (červen 2007)

rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) z cesty od Vlčích jam.

Honzík Otčenášek (červen 2007)

Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) od přístřešku u Bludné.

Honzík Otčenášek (květen 2007)

U tři jedlí (HLV 147; 1153 m). Vlevo pomník padlého pohraničníka.

Jan Rábik (srpen 2006)

Mohyla s křížem na vrcholu Kněhyně (HLV 78; 1257 m).

Pavel Szabo (květen 2007)

Pohled z Kněhyně (HLV 78; 1257 m). V popředí typický porost poškozený kyselými dešti.

Pavel Szabo (květen 2007)

Masiv Stožce (HLV 240; 1065 m) od severu z luhu Teplé Vltavy.

Václav Šilhavý (květen 2007)

Geodetický bod na vrcholu Stožce (HLV 240; 1065 m).

Václav Šilhavý (květen 2007)

Vrchol tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m).

Václav Šilhavý (květen 2007)

Smíšený prales ve vrcholové části tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m).

Václav Šilhavý (květen 2007)

Vrchol Stožce (HLV 240; 1065 m) od jihovýchodu.

Václav Šilhavý (květen 2007)

Stožecká kaple na JV svahu Stožce (HLV 240; 1065 m).

Václav Šilhavý (květen 2007)

Z jihu je vrcholová vyvýšenina Poledního vrchu (HLV 257; 1052 m) skalnatá.

Petr Havránek (červen 2007)

Nejvyšší bod relativně plochého Poledního vrchu (HLV 257; 1052 m) leží na malém pahrbku na kraji kruhové vyvýšeniny o průměru několika desítek metrů.

Petr Havránek (červen 2007)

Mezník ve vrcholové oblasti Poledního vrchu (HLV 257; 1052 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Vrcholový hřeben Homole (HLV 276; 1044 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Geodetický bod na Homoli (HLV 276; 1044 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Vrchol Homole (HLV 276; 1044 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Homole (HLV 276; 1044 m) z přístupové silničky od Borových Lad.

Petr Havránek (červen 2007)

Geodetický bod na tisícovce Marušin kámen (VV 179a; 1044 m) se nachází asi 50 m od mrazového kamene v JV části vrcholové plošiny.

Pavel Hlaváček (červen 2007)

Jeden ze dvou mrazových srubů ležících ve vrcholové části tisícovky Marušin kámen (VV 179a; 1044 m). Přístup průsekem, který začíná v místě, kde cesta přes sedlo mezi Velkou Deštnou (HLV 179; 1116 m) a Maruší prudce zatáčí.

Pavel Hlaváček (červen 2007)

Druhý z dvojice mrazových srubů, které se nacházejí ve vrcholové části tisícovky Marušin kámen (VV 179a; 1044 m). Tato skalka leží v SZ části vrcholu a je na ní umístěna pamětní deska polesného Josefa Moravce. Přístup po odbočení z travnaté cesty, která vede přes sedlo mezi Velkou Deštnou (HLV 179; 1116 m) a Marušou (pěšinka je označena kamenným mužikem).

Pavel Hlaváček (červen 2007)

Studánka pod Velkou Deštou (HLV 179; 1116 m) při sestupu po zelené značce do Luisina údolí (pravděpodobně pramen Zdobnice).

Pavel Hlaváček (červen 2007)

Vodní kanál na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m) přivádí vodu k františkovské elektrárně.

Petr Havránek (červen 2007)

Přehrada na Vltavě mezi Kvildou a Františkovem na úpatí Stanové hory (VV 81a; 1159 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Hydroelektrárna z roku 1897 ve Františkově na úpatí Stanové hory (VV 81a; 1159 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Pohled z úbočí Bukovce (HLV 373; 1005 m) přes Jizerku na vzdálený Smrk (HLV 166; 1124 m).

Petr Havránek (duben 2005)

Pohled z úbočí Bukovce (HLV 373; 1005 m) přes Jizerku na Černý vrch (HLV 317; 1026 m).

Petr Havránek (duben 2005)

Na vrcholu Bukovce (HLV 373; 1005 m).

Petr Havránek (duben 2005)

Panel naučné stezky na vrcholu Bukovce (HLV 373; 1005 m).

Petr Havránek (duben 2005)

Z rozcestí na Pavlině louce odbočuje turistická cesta na úbočí Smědavské hory (HLV 212; 1084 m).

Petr Havránek (červen 2007)

V Jizerských horách lze jako i jinde v pohraničí nalézt zachovalé opevnění z 1. republiky. Na snímku "řopík" (zkr. Ředitelství opevňovacích prací) na úbočí Smědavské hory (HLV 212; 1084 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Turistická stezka z vrcholu Černé hory (HLV 209; 1085 m) směrem k Holubníku (HLV 229; 1071 m).

Petr Havránek (červen 2007)

Příchod na vrchol Černé hory (HLV 209; 1085 m) po vlhkých vrchovištních rašeliništích usnadňuje vydřevený chodník.

Petr Havránek (červen 2007)