Tabule (HLV 67; 1282 m)

Tabule: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Čelo

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 
Na vrcholu Tabule.

Na vrcholu Tabule (HLV 67; 1282 m).

Renáta Šašková (červenec 2003)

Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7A Krkonošské hřbety; okrsek: IVA-7A-1 Slezský hřbet; podokrsek: IVA-7A-1b Východní slezský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°45´09˝ s.š., 15°47´33˝ v.d.;
S-42: 5624990 X, 3556050 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-24-23; SHOCart /24; KČT /22

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Též Klepy, polsky Skalny Stół. Západní vrchol Lesního hřebene 2 km severozápadně od Malé Úpy na hranici s Polskem. Lesní hřeben (též Střecha či polsky Kowarski Grzbiet) je nejvýchodnější výběžek Slezského hřbetu. Tvoří jej poměrně plochý, 1,8 km dlouhý hřeben s výškami 1 255 – 1 282 m n. m. Tabule je jeho nejvyšším bodem. Zalesněno smrkem, na svazích paseky.

Popis přístupu

Přístup po modré turistické značce z Horní Malé Úpy směr Svorová hora a Sněžka. Součást III. zóny KRNAP.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Při sestupu z Kraví hory je vidět Tabule i Čelo.

Při sestupu z Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je vidět Tabule (HLV 67; 1282 m) i Čelo (VV 67a; 1269 m).

Ivan Bohuslav (srpen 2017)

Před námi už čeká stoupání na Tabuli (HLV 67; 1282 m).

Ivan Bohuslav (září 2016)

Vrcholová čast Tabule (HLV 67; 1282 m).

Pavel Blazek (srpen 2016)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (40)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Sloupek na Jelení hoře (HLV 137; 1171 m).

Ivan Bohuslav (srpen 2016)

28.08.2016 14:29:29 - Ivan Bohuslav

Maloúpské tisícovky

Při zdolávání Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) a posléze i Jelení hory (HLV 137; 1171 m) jsem na vrcholech těchto hor objevil zajímavé sloupky. Na netu jsem zjistil tuto zajímavou informaci:

"V Malé Úpě a jejím blízkém okolí se nachází 10 vrcholů vyšších než 1 000 m. Vrcholy jsou označeny vrcholovými sloupky se značkovacím zařízením. Většina z nich je v blízkosti značených cest, pro některé si budete muset zajít až na vrchol. Pokud do této mapky získáte značky ze všech vrcholů, dostanete na Infocentru v Malé Úpě za své úsilí malý dárek, maloúpský cepínek"

Nutno podotknout, že mezi deseti maloúpskými tisíckovkami je jedna (Vřesový vrch neboli Haida, 999 m), která tam nepatří, což ale tomuto vynikajícímu nápadu neubírá na atraktivnosti. Srdce každého tisíckovaře musí zaplesat!

 
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory.

Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub

Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?

Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.

Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).

Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.

Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...

Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).

Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)

Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora, vpředu Kraví hora, vzadu Pěnkavčí vrch a vpravo Jelení hora.  Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícim

Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).

Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.

Tomáš Formánek (květen 2009)

 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (3)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group