Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m)
Jakubova chýše: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: VV Ptačí skály | VV Jakubova chýše
Skalní skupina Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) na severozápadním svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m).
Václav Šilhavý (říjen 2013)
Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1C Trojmezenská hornatina; okrsek: IB-1C-2 Plešská hornatina; podokrsek: IB-1C-2a Plešský hřbet
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°47´23˝ s.š., 13°49´59˝ v.d.
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-14-13; SHOCart /35; KČT /66
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Příslušný hlavní vrchol: Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m)
Popis vrcholu
Název není oficiální, pojem Jakubova chýše se týká severních svahů pod skálou. Poblíž je i místo zvané Polská chata, kde ovšem žádná budova nestojí.
Vrchol leží cca 2300 m severozápadně od tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), na jejím svažujícím se hřbetu vymezeném zářezy Stockého potoka a Světlé. Jde o výraznou skupinu skal se zřetelnou sítí vodorovných i svislých puklin. Nejvyšší skála má bizarně převislou vrcholovou část, připomínající zvířecí hlavu. Sedlo je u paty nejvyšší skály, která je o cca 12 m výše. Na skálu se dá při troše šikovnosti vylézt. V okolí množství sutě a balvanů.
Skupina skal Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) leží v nízkém smíšeném lese (2-6 m) s převahou smrků a bříz. V podrostu převládá borůvčí. Díky odlesnění se tak nabízí skvělé výhledy (2014).
Poznámka: Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) patří mezi vrcholy zařazené do seznamu našich tisícovek dodatečně, a to na základě informace Václava Šilhavého z listopadu 2013.
Popis přístupu
Přístup na vrchol je orientačně náročný a dle dostupných informací lze navštívit bez omezení vstupu. Jako výchozí bod je dobré zvolit rozcesti Trojmezné (Kalamitní) a Třistoličné cesty na červené turistické značce (cca 980 m n.m., N48.79489 E13.81879). Odsud se vydáme po hlavní neznačené cestě k jihovýchodu. Cesta stále stoupá, mění směr a dvakrát přechází potok Světlá. Po 2800 m se dostane do svého nejvyššího bodu (cca 1200 m n.m., N48.78406 E13.83467). V tomto místě jsme na hřbetu mezi VV 24a a VV 24b, cestu kříží zřetelný průsek, používaný ke stahování dřeva. SZ směrem sestoupíme asi 600 m k zarůstajícímu průseku, který je v této partii až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše viditelná. Doporučujeme GPS navigaci, za horšího počasí orientačně velmi náročné. Pozor na možnost záměny se skalní skupinou Spálenec (48.78850N, 13.82666E).
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Cestou z vrcholu Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) (konkrétně z Kalamitní cesty) se občas naskytne pohled na Třístoličník (HLV 58; 1302 m) a bavorský Hochstein.
Pavel Blazek (listopad 2023)
Pohled od Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) na hlavní hřeben Šumavy, na Třístoličník (HLV 58; 1302 m) a bavorský Hochstein.
Petr Havránek (červenec 2020)
Skalní útvar Spálenec ležící cca 400 m JZ od tisícovky Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m).
Michal Čečák (listopad 2015)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (19)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
Oplocenka
Pavel Blazek (listopad 2023)
29.11.2023 17:08:31 - Pavel Blazek
Rozšíření informace o přístupu (i nepřístupu) k tisícovce Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), resp. Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), kde v podstatě navazuji na info od Petra Havránka (7.9.2020):
Skutečně platí, že nejvhodnější výchozí bod k oběma tisícovkám (ne-li jediný možný) je z Kalamitní cesty v místě, kde ji kříží lesní průsek jak nahoru, tak dolů (ve výšce cca 1 200 m).
Nahoru k Ptačí skále (VV 24a; 1285 m) je průsek zřetelný a nikterak (zatím) nezarůstá, jen je zde mnoho popadaných kmenů. Naopak průsek dolů k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je již na několika místech zarostlý mladou smrčinou, kterou je nutno prolézt a pokračovat přímým směrem do místa křížení k původně doporučovanému průseku.
Zde – jak již bylo popsáno - odbočit doprava V směrem a pokračovat průsekem, který je docela široký, zřetelný, ale velmi podmáčený. Po cca 300 metrech jsme téměř u Jakubovi chýše.
A skutečně platí, jak psal P.H., že tento průsek Z směrem je neprůchozí. Pokud by někoho, jako mne, zlákalo pokračovat tímto průsekem dále V směrem (a tedy se nevracet stejnou cesto do Výchozího bodu) s tím, že dojde také na Kalamitní cestu (cca ve výšce 1 100m v blízkosti Stockého potoka), tak narazí na OPLOCENKU, která tento průsek přehradí.
Na místě mi přišlo, že obcházet oplocenku moc dobře nelze (pošlapal bych mladé stromky), tedy jsem zde otočil a vracel se až do onoho výchozího bodu (kousal jsem se u toho do rtu ;) neboť GPSka ukazovala ke Stockému potoku již jen pár metrů).
Výřez mapy TOPO Czech Pro s vyznačeným současným optimálním přístupem k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) a Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m). Původně doporučovaný průsek z Trojmezné cesty V směrem k Jakubově chýši je již téměř zarostlý a jeho průchodnost se snižuje. Současný dobrý přístup k oběma vrcholům je z místa křížení Kalamitní cesty s průsekem, táhnoucím se z SZ na JV.
Petr Havránek (červenec 2020)
07.09.2020 17:31:52 - Petr Havránek
Současný optimální přístup k tisícovkám Jakubova chýše a Ptačí skály
Webové stránky "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" uvádějí, že přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nejlepší z neznačené silničky, Trojmezné cesty, asi 900 m JV od rozcestí Trojmezné a Třistoličné cesty, z místa, kde cestu křižuje bývalý lesní průsek. Tímto průsekem lze V směrem po 700 m dosáhnout místa 100 m vzdáleného od skalní skupiny Jakubovy chýše.
Situace se však mění, zjistili jsme, že průsek velmi rychle zarůstá, v červenci 2020 byl již jen obtížně průchodný a do 2-3 let jím nebude možné projít vůbec. Optimální přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nyní z místa, doporučeného "Tisícovkami" pro nástup na Ptačí skály (VV 24a; 1285 m). Je to místo na používané lesní silničce, označené na serveru mapy.cz jako Kalamitní cesta. Ta odbočuje z původní, dnes již zcela zaniklé Trojmezné cesty na pravém, východním břehu Světlé, dvakrát jí kříží a stoupá na hřeben mezi Světlou a Stockým potokem.
Přibližně v nejvyšším místě hřebene, ve výšce 1205 m na souřadnicích N48 47.047 a E13 50.082, kříží Kalamitní cestu jasně patrný průsek. SZ směrem můžeme sestoupit asi 600 m k původně doporučovanému průseku, ten v této partii je až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) viditelná.
Po návratu na Kalamitní cestu je možné týmž průsekem vystoupat jihovýchodním směrem (na "Tisícovkách" je omylem uvedeno "jihozápadně") k Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m).
Na obou vrcholech je patrný běh času: zatímco Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) zarůstá a je obtížné jí obcházet, v okolí Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) již z větší míry padl odumřelý les a na rozdíl od fotografií Václava Šilhavého z r. 2013 je odsud podstatně lepší výhled.
Vrchol Jakubovy chýše (VV 24b; 1157 m) v roce 2020.
Petr Havránek (červenec 2020)
Rychle zarůstající skalní masiv Jakubovy chýše (VV 24b; 1157 m).
Petr Havránek (červenec 2020)
Skalní masiv Ptačích skal (VV 24a; 1285 m).
Petr Havránek (červenec 2020)
Nejvyšší J skála ve skupině Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m).
Václav Šilhavý (říjen 2013)
16.02.2014 14:11:26 - Tomáš Formánek
Oficiální zařazení čtyř nových VV do seznamu tisícovek
Po delší době jsme dnes zařadili do oficiálního výčtu tisícovek čtyři nové vedlejší vrcholy v Plešském hřbetu na Šumavě, a to libozvučně znějící a navíc i návštěvnicky zajímavé vrcholy Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), Brloh (VV 43a; 1160 m) a Tokaniště (VV 43b; 1038 m).
Ve všech případech se jedná o větší či menší skalní útvary na svazích hlavních vrcholů Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), resp. Smrčina (HLV 43; 1332 m).
Do oficiálního seznamu našich tisícovek byly nové vrcholy zařazeny na základě podnětů od Václava Šilhavého (viz info ze dne 29.1.2014, resp. 3.11.2013).
Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.
Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.
Osamocená skála Ptačí skály (VV 24a; 1285 m) na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m).
Václav Šilhavý (květen 2013)
