Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Nad Rakouskou loukou > Ptačí skály
Ptačí skály: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: VV Ptačí skály | VV Jakubova chýše
Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1C Trojmezenská hornatina; okrsek: IB-1C-2 Plešská hornatina; podokrsek: IB-1C-2a Plešský hřbet
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°46´48˝ s.š., 13°50´21˝ v.d.
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-14-13; SHOCart /35; KČT /66
Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)
Příslušný hlavní vrchol: Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m)
Název vrcholu Ptačí skály odpovídá oficiálnímu pojmenování tohoto skalního útvaru v mapách (např. ZM10, Mapy.cz). Při troše fantazie lze z některého úhlu pohledu skutečně ve skále „ptáka“ spatřit.
Vrchol leží cca 1200 m severozápadně od tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), na jejím svažujícím se hřbetu vymezeném zářezy Stockého potoka a Světlé. Jde o výrazné osamocené skalisko s hustou vodorovnou vrstevnatostí. Sedlem je terén nedaleko skály, převýšení vrcholu je cca 10 metrů. Skála je zdolatelná poměrně obtížně, v roce 2013 bylo možné k výstupu použít dřevěné žebříky. Jak dlouho vydrží je otázkou… (Dle informace Michala Čečáka z listopadu 2015 jsou již žebříky nepoužitelné.)
Ptačí skály (VV 24a; 1285 m) leží v rozsáhlé odumřelé smrčině, rozpad kůrovcem napadených stromů nastal po roce 2010. Stojící kmeny byly ponechány a postupně padají (při větru raději nenavštěvujte). Díky odlesnění se tak nabízí velmi dobré výhledy, zejména do severního sektoru. V okolí skály již rostou mladé smrčky a tak za 30-40 let bude výhled postupně omezován.
Poznámka: Ptačí skály (VV 24a; 1285 m) patří mezi vrcholy zařazené do seznamu našich tisícovek dodatečně, a to na základě informace Václava Šilhavého z listopadu 2013.
Přístup na vrchol je orientačně náročný. Dle dostupných informací lze navštívit bez omezení vstupu, hranice nepřístupné zóny probíhá severněji. Jako výchozí bod je dobré zvolit rozcestí Trojmezné (Kalamitní) a Třistoličné cesty na červené turistické značce (cca 980 m n.m., N48.79489 E13.81879). Odsud se vydáme po hlavní neznačené cestě k jihovýchodu. Cesta stále stoupá, mění směr a dvakrát přechází potok Světlá. Po 2800 m se dostane do svého nejvyššího bodu (cca 1200 m n.m., N48.78406 E13.83467). V tomto místě jsme na hřbetu mezi VV 24a a VV 24b, cestu kříží zřetelný průsek, používaný ke stahování dřeva. Vydáme-li se vzhůru (k jihovýchodu), dojdeme na Ptačí skály po cca 550 m. Doporučujeme GPS navigaci, za horšího počasí orientačně náročné.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (12)
07.09.2020 17:31:52 - Petr Havránek
Současný optimální přístup k tisícovkám Jakubova chýše a Ptačí skály
Webové stránky "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" uvádějí, že přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nejlepší z neznačené silničky, Trojmezné cesty, asi 900 m JV od rozcestí Trojmezné a Třistoličné cesty, z místa, kde cestu křižuje bývalý lesní průsek. Tímto průsekem lze V směrem po 700 m dosáhnout místa 100 m vzdáleného od skalní skupiny Jakubovy chýše.
Situace se však mění, zjistili jsme, že průsek velmi rychle zarůstá, v červenci 2020 byl již jen obtížně průchodný a do 2-3 let jím nebude možné projít vůbec. Optimální přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nyní z místa, doporučeného "Tisícovkami" pro nástup na Ptačí skály (VV 24a; 1285 m). Je to místo na používané lesní silničce, označené na serveru mapy.cz jako Kalamitní cesta. Ta odbočuje z původní, dnes již zcela zaniklé Trojmezné cesty na pravém, východním břehu Světlé, dvakrát jí kříží a stoupá na hřeben mezi Světlou a Stockým potokem.
Přibližně v nejvyšším místě hřebene, ve výšce 1205 m na souřadnicích N48 47.047 a E13 50.082, kříží Kalamitní cestu jasně patrný průsek. SZ směrem můžeme sestoupit asi 600 m k původně doporučovanému průseku, ten v této partii je až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) viditelná.
Po návratu na Kalamitní cestu je možné týmž průsekem vystoupat jihovýchodním směrem (na "Tisícovkách" je omylem uvedeno "jihozápadně") k Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m).
Na obou vrcholech je patrný běh času: zatímco Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) zarůstá a je obtížné jí obcházet, v okolí Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) již z větší míry padl odumřelý les a na rozdíl od fotografií Václava Šilhavého z r. 2013 je odsud podstatně lepší výhled.
16.02.2014 14:11:26 - Tomáš Formánek
Oficiální zařazení čtyř nových VV do seznamu tisícovek
Po delší době jsme dnes zařadili do oficiálního výčtu tisícovek čtyři nové vedlejší vrcholy v Plešském hřbetu na Šumavě, a to libozvučně znějící a navíc i návštěvnicky zajímavé vrcholy Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), Brloh (VV 43a; 1160 m) a Tokaniště (VV 43b; 1038 m).
Ve všech případech se jedná o větší či menší skalní útvary na svazích hlavních vrcholů Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), resp. Smrčina (HLV 43; 1332 m).
Do oficiálního seznamu našich tisícovek byly nové vrcholy zařazeny na základě podnětů od Václava Šilhavého (viz info ze dne 29.1.2014, resp. 3.11.2013).
Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.
Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.
03.11.2013 23:32:53 - Václav Šilhavý
Skalní útvary na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou
Ptačí skály (VV 24a; 1285 m)
Na severozápadním svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 1200 m od vrcholu, na souřadnicích N48.78000 E13.83914 se nachází výrazná osamocená skála. Místo je na mapách označeno názvem Ptačí skály (VV 24a; 1285 m).
Nadmořská výška terénu v okolí skály je cca 1275 m. Převýšení vrcholu skály vůči okolí činí cca 8 – 10 m. Skalní útvar splňuje kritéria stanovená pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.
.
Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m)
O 130 výškových metrů níže než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), se na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 2300 m od jejího vrcholu tyčí další skalní skupina. Nejvyšší je J skála, která je vysoká minimálně 12 m. Úpatí jižní skály ve směru proti svahu má souřadnice N48.78954 E13.83314 a nadmořskou výšku cca 1145 m. Skalní skupina splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu.
Ač je tato skalní skupina mnohem mohutnější než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), není na některých mapách vůbec zanesena. Místním názvem "Jakubova Chýše" je v mapách označováno místo položené o něco severněji, než je poloha skalní skupiny Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m).