Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 311 - 320 z 534 nalezených 
Vrchol Pecného (HLV 45; 1329 m) od rozcestníku na zeleně značené turistické cestě.
Petr Havránek (září 2008)
17.09.2008 21:14:40 - Jindřich Preis
Poloha vrcholu Pecný a spočinek Pec
V knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je vrchol Pecný (HLV 45; 1329 m) koordinátami lokalizován na N 50° 01‘ 06.0‘‘ E 17° 10‘ 49.0‘‘ – v tomto místě je skalnatá formace, v mapě KČT označené jako Pec.
O 410 m severovýchodně je vyšší a větší skalnatá formace, vzdálená asi 50 m od značené cesty s turistickou směrovkou, tvořící vlastní vrchol tisícovky Pecný.
Zřetelné sedlo mezi oběma formacemi je ale mělké a nedosahuje 5 m, Pec tedy tvoří spočinek tisícovky Pecný, jejíž vrchol má zaměřené koordináty N 50° 01‘ 18.9‘‘ E 17° 10‘ 53.9‘‘.
V digitální mapě TOPO Czech 2 Pro se značka pro tisícovku Pecný zobrazuje od zaměřeného vrcholu 148 m severovýchodně, přímo na značenou cestu.
Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m), Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).
Jindřich Preis (září 2008)
09.09.2008 20:14:20 - Jindřich Preis
Vlčí hřeben
Vlčí hřeben tvoří tři v podstatě stejnojmenné, jen podle polohy rozlišené, ale přesto svým charakterem různorodé vrcholy, všechny splňující kritéria hlavních vrcholů tisícovek.
Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) je velmi ploše oblý a poměrně rozlehlý, prostřední Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) je tvořen kruhovitou plošinou o průměru několika desítek metrů a Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) je typický hřeben – poměrně ostré a od sebe oddělené skalnaté formace v délce 300 m. Vrcholy jsou odděleny mělkými sedly ve stejné nadmořské výšce, mezi jižním a středním vrcholem je sedlo hluboké přesně 15 m. Hřeben S vrcholu je jižně zakončen spočinkem s výhledem přes paseku, jinak výhledy z celého průběhu hřebenu nejsou nebo jsou značně limitované.
V pokračování postupně klesajícího hřebenu je ještě mnohem nižší tisícovka Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) s nízkou vrcholovou skalkou.
Ještě poznámka k názvům vrcholů – na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 (Neubertovy mapy č. 40) je u J vrcholu název Dlouhý kopec.
Hraniční hřeben s Kamencem (HLV 226; 1072 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
04.09.2008 15:34:25 - Michael Soukup
Cesta na vrchol tisícovky Kamenec (HLV 226; 1072 m) z Pohoří na Šumavě je již méně náročná - z obce vede na hřeben, kde je vrchol Kamence, zelená turistická značka.
Bohužel na vrcholu tato značka není doplněna o informativní cedulku, že se jedná o vrchol Kamence.
Z nové stavby na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) je zatím před dokončením základová deska.
Jindřich Preis (září 2008)
01.09.2008 20:43:26 - Tomáš Tisovský
Další informace k nové výstavbě na vrcholu Přední Žalý
Na Předním Žalém (HLV 332; 1019 m) má podle investora Vladimíra Nývlta vyrůst dřevěná budova, jež by měla být napodobeninou původní stavby z roku 1890, uvnitř ovšem modernější.
Vedle čtyřmetrového baru a samoobslužné restaurace počítá návrh architekta Aleše Klose i s internetovými kiosky, sociálním zařízením v suterénu a služebním bytem v prostorách podkroví.
(Zpracováno s využitím informací MF Dnes 18.2.2008 a http://rozhledny.webzdarma.cz/zaly.htm.)
Na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) začala stavba nových objektů - zatím restaurace.
Jindřich Preis (září 2008)
01.09.2008 20:05:05 - Jindřich Preis
Proměny vrcholu Předního Žalého započaly
V květnu 2008 na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) byly stále prakticky netknuté pozůstatky po výletní restauraci, rozbořené za II. světové války (viz archiv panoramat).
Nicméně nyní již započala na stejném místě výstavba nového objektu – zatím je před dokončením základová deska. Zda půjde o verzi, zmiňovanou v dřívější informaci k vrcholu a diskutované nejen v časopise Krkonoše-Jizerské hory 7/2007, je otázkou. Úprava by měla postihnout (zakrýt) i vrchol současné kamenné rozhledny.
Stejný tvar Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.
Jindřich Preis (srpen 2008)
31.08.2008 15:54:56 - Jindřich Preis
Ještě k Malému a Velkému Šišáku (viz též info z 13.7.2008)
Při zkoumání původu jména obou vrcholů je potřeba zmínit fakt, že při pohledu z (od) Poledních kamenů vypadají Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) velmi podobně – mají prakticky shodný obrys, zejména jejich jižní a vrcholové části, a liší se jen výškou.
To velmi podporuje dříve uvedenou domněnku (info z 13.7.2008) o záměně názvu vrcholů Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku, případně že jde o dva názvy jednoho a téhož vrcholu. V pohledu z Poledních kamenů není polský Smielec (česky Smělec), jehož nejvyšší část na českém území je nazývána Velký Šišák, vůbec patrný.
Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) nebylo původní vytesané D změněno na P.
Jindřich Preis (srpen 2008)
31.08.2008 15:29:51 - Jindřich Preis
Němí svědci minulosti
Jedním z výsledků II. světové války v oblasti Krkonoš byla kromě odsunu Němců i změna sousedního státu – místo Německa se jím stalo Polsko.
Na původních hraničních kamenech byla písmena tesána, stačilo tedy k původnímu D pro Německo přitesat nožičku do podoby písmena P. Pro Československo zůstalo původní stylizované ČS.
Někde však kameníci neodvedli důslednou práci a tak lze nalézt hraniční kameny, kde zůstalo původní D bez nožičky, tak jako na jednom z nich na J úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).
Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).
Jindřich Preis (srpen 2008)
Na jiných kamenech (častěji) je nožička tesána zřetelně mělčeji, např. na severním úbočí Lysečinské hory. Tyto kameny tak pro všímavého pozorovatele zůstávají němými svědky časů dávno minulých z dob před II. světovou válkou.
V současnosti jsou písmena a číslice na hraničních kamenech vyvedeny v menší velikosti a pouze černě, mimo podkladové reliéfní písmo. Číslování kamenů pak nese stopy po vymazání (odtesání) staršího údaje.
Jiným svědkem dob naštěstí již také minulých je nápis v betonovém kotvícím bloku původní horní stanice lyžařského vleku na Lysečinskou horu.
Lanovka na Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Helena Rusková (červenec 2006)
13.08.2008 16:27:02 - Petr Havránek
Šumava se dočkala bikeparku
Více než rok po minulé informaci o tom, že ve Sportovním areálu Špičák (HLV 116; 1205 m) se buduje sjezdová trať pro horská kola, byl v sobotu, 9.8.2008 konečně oficiálně otevřen bikepark. Píší o tom v posledních dnech články L. Pouzy a Y. Musílkové v Klatovském deníku.
Původní freeridová trať "Forest Virgin", která byla vybudována v roce 2007 musela být uzavřena, když ekologická studie zjistila negativní vliv na okolní přírodu. V letošním roce byla zbudována nová sjezdová trať, KONA Bikepark, která je dlouhá skoro dva kilometry.
Nová cyklosjezdová trať je vedene částečně po lyžařských sjezdovkách, pod lanovkou a po lesních cestách a pěšinách. Trať má také skokovou sekci se čtyřmi lavicemi u dojezdu.
Bikepark otevřel za přítomnosti četných diváků a medií starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. Otevření se měl zúčastnit i ministr životního prostředí Martin Bursík, ten se však nakonec omluvil.
Ihned po otevření sjezdového areálu se na trati konaly první závody za účasti mnoha amatérských bikerů i profesionálů. Vítěz projel 2 km dlouhou trať za 3 minuty a 38 vteřin.
Vrcholová plošina na Medvědím vrchu (HLV 337; 1017 m).
Václav Šilhavý (červenec 2008)
11.08.2008 00:10:19 - Václav Šilhavý
Na vrcholové plošině tisícovky Medvědí vrch (HLV 337; 1017 m) dříve býval oplocený vojenský pozemek o rozloze přibližně 1,5 ha se čtyřmi budovami, retranslační stanicí a vodojemem.
Vojenské objekty ale již byly včetně oplocení srovnány se zemí.
V současné době lze na vrcholu nalézt pouze stožár vysílače.
Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).
Tomáš Formánek (květen 2003)
07.08.2008 14:06:21 - Tomáš Formánek
Mléčná ekofarma Sosna na Valšovkách ukončila provoz
Na Vlašských boudách (Valšovkách) ležících na jižním úpatí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) provozovali po mnoho let manželé Sosnovi mléčnou ekofarmu. Vyhlášené byly zejména jejich speciality - česnekový tvaroh a jogurt či skvělé koláče.
Od letošních Velikonoc však bohužel manželé Sosnovi, ač neradi, hostinský provoz na své farmě ukončili, neboť veškerou náročnou práci kolem hospodářství již přestávali sami zvládat.
Na farmu zavítal částí jednoho z dílů i rozhlasový seriál Tisícovky (díl Na tři tisícovky Světelské hornatiny), takže si lze atmosféru na farmě připomenout alespoň krátkou nahrávkou.
Zobrazeno 311 - 320 z 534 nalezených