Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m)

Vlčí hřeben - S vrchol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 
Pohled ze sedla pod Vlčím hřebenem - S vrcholem na (zleva): Zadní Žalý, Preislerův kopec a Vlčí hřeben - J vrchol.

Pohled ze sedla pod Vlčím hřebenem - S vrcholem (HLV 152; 1140 m) na (zleva): Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m), Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) a Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m).

Petr Havránek (duben 2005)

Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-2 Vlčí hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°43´56˝ s.š., 15°30´37˝ v.d.;
S-42: 5622560 X, 3536150 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-23-23; SHOCart /24; KČT /22

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Nejsevernější vrchol Vlčího hřebene 2,5 km západně od Dolních Míseček. Skalnatý vrchol s příkrými svahy je složen z fylitů, na jeho okraji skalní výchozy a sutě. Částečné výhledy. Zalesněn smrkem. Na vrcholu geodetický bod.

Poznámka: Názvosloví v oblasti Vlčího hřbetu (též hřebene) zřejmě neexistuje. Podle kritérií tisícovek jsou zde tři hlavní vrcholy (1 140, 1 124 a 1 119 m n. m.), žádný z nich však nemá konkrétní jméno (pouze na staré turistické mapě Krkonoš z roku 1948 - Neubertově mapě č. 40 - je u J vrcholu název Dlouhý kopec). Proto je nazýváme podle polohy v rámci hřebene s tím, že u středního polohu k názvu nepřidáváme (HLV 167). Dřívější název Vlčího hřebene je Vlčinec.

Popis přístupu

Přístup nejlépe od Dvoraček přímo po cestě k jihu (červená, modrá a žlutá turistická značka). U lesní školky nad sedlem (1 026 m n. m.), kde uhýbá cesta vpravo, pokračujeme přímým směrem cestou po hřbetu vzhůru Cesta zanedlouho (na pasece) uhýbá vlevo, my stoupáme stále po hřebeni terénem. Po hřbetu lze dále pokračovat na další dva vrcholy Vlčího hřebenu. Od lesní školky je HLV 152 asi 900 m, HLV 167 pak 1 600 m a nejjižnější HLV 174 zhruba 2 100 m daleko. Orientačně náročné, v zimě obtížně schůdné.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Vrcholové partie Vlčího hřebenu (HLV 167; 1124 m).

Pavel Blazek (červenec 2016)

Výhledy z tisícovky Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) na Dvoračky. Za nimi Lysá hora (HLV 35; 1344 m) a vpravo Kotel (HLV 10; 1435 m).

Pavel Blazek (červenec 2016)

Vrchol tisícovky Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) s netradiční úschovou vrcholové knihy.

Pavel Blazek (červenec 2016)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (24)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Mezi Lysou horou, Kotlem a Vlčím hřebenem ležící Dvoračky mění tvář - právě se staví další, větší budova.

Mezi Lysou horou (HLV 35; 1344 m), Kotlem (HLV 10; 1435 m) a Vlčím hřebenem (HLV 167; 1124 m) ležící Dvoračky mění tvář - právě se staví další, větší budova.

Tomáš Formánek (září 2006)

18.02.2009 13:26:06 - Tomáš Formánek

27. prosince 2008 zahájila provoz bouda Štumpovka na Dvoračkách, ležící pod Lysou horou (HLV 35; 1344 m) v závěru Vlčího hřebene (HLV 167; 1124 m). Jde o novostavbu postavenou na místě chaty, která byla menší sousedkou horské boudy Dvoračky. Ve svých posledních letech sloužila stará Štumpovka pouze jako ubytovací zařízení a vyhořela 23. června 1990.

Dnes se situace obrátila – Štumpovka je větší než Dvoračka, zdejší prostorná restaurace slouží i pasantnímu provozu, zatímco jídelna starší sousedky pouze ubytovaným hostům. Obě boudy mají jednoho vlastníka, pana Milana Starého. 

Názory na staronovou boudu projektovanou jilemnickým architektem Jiřím Dobešem se jistě budou lišit, ale zdá se, že nová Štumpovka se brzy stane samozřejmou součástí horské enklávy, která je křižovatkou turistických cest v této části Krkonoš.

Více informací naleznete v článku Jiřího Dvořáka v časopise Krkonoše - Jizerské hory (2009/2 ).

 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

 
Preislerův kopec, Vlčí hřeben - J vrchol a Vlčí hřeben od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu.

Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m), Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

09.09.2008 20:14:20 - Jindřich Preis

Vlčí hřeben

Vlčí hřeben tvoří tři v podstatě stejnojmenné, jen podle polohy rozlišené, ale přesto svým charakterem různorodé vrcholy, všechny splňující kritéria hlavních vrcholů tisícovek.

Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) je velmi ploše oblý a poměrně rozlehlý, prostřední Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) je tvořen kruhovitou plošinou o průměru několika desítek metrů a Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) je typický hřeben – poměrně ostré a od sebe oddělené skalnaté formace v délce 300 m. Vrcholy jsou odděleny mělkými sedly ve stejné nadmořské výšce, mezi jižním a středním vrcholem je sedlo hluboké přesně 15 m. Hřeben S vrcholu je jižně zakončen spočinkem s výhledem přes paseku, jinak výhledy z celého průběhu hřebenu nejsou nebo jsou značně limitované.

V pokračování postupně klesajícího hřebenu je ještě mnohem nižší tisícovka Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) s nízkou vrcholovou skalkou.

Ještě poznámka k názvům vrcholů – na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 (Neubertovy mapy č. 40) je u J vrcholu název Dlouhý kopec.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (2)

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group