Špičák (HLV 116; 1205 m)

Špičák: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Nad horní stanicí vleků je jedna z vrcholových skalek Špičáku.

Nad horní stanicí vleků je jedna z vrcholových skalek Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2004)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1B Železnorudská hornatina; okrsek: IB-1B-2 Královský hvozd

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 49°10´22˝ s.š., 13°12´31˝ v.d.;
S-42: 5450560 X, 3369495 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /21-44-04; SHOCart /34; KČT /64

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: lyžařské vleky, bouda.

 

Popis vrcholu

Plochý suk 2 km severozápadně od Špičáku (severní část obce Železná Ruda). Svorový nízký kužel ležící na rozvodní rozsoše hlavního hřebene Královského hvozdu, nad Špičáckým sedlem (972 m n. m., významná křižovatka cest). Četné skalní výchozy na vrcholu i ve svazích, místy suťové proudy a kamenná moře. Zalesněno smrkem, s příměsí jedle, buku a javoru. Porosty ve vrcholové části značně poškozeny větrnou smrští v lednu 2007. Jihovýchodní svahy a část vrcholu jsou odlesněny a protkány sítí sjezdovek a vleků - jeden z nejvýznamějších sjezdových areálů na Šumavě. Západní svahy a část vrcholu jsou v ochraném pásmu PP Královský hvozd. Velmi dobré výhledy poskytuje skála s křížem (1 202 m; souřadnice WGS84 49°10´19" 13°12´34"), poblíž horní stanice sedačkové lanovky. Nejvyšší skála však leží 140 m severozápadně odsud (souřadnice WGS84 49°10´22" 13°12´31") a je o cca 3 metry vyšší. Přibližně v polovině vzdálenosti mezi skálou s křížem a nejvyšší skálou najdeme na plochém temeni u cesty geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup je poměrně orientačně nenáročný, přestože sem nevede značená cesta. Vyjdeme po žluté značce ze Špičáckého sedla směr Čertovo jezero a po 800 m narazíme na sjezdovku, po které zamíříme vzhůru. Ta nás dovede na vrchol. Pokud jsme zde v zimní sezóně, můžeme se na lyžích nechat dovézt až na Špičák (od hotelu Bohemia).

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Skalka s křížem na Špičáku.

Skalka s křížem na Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Pavel Košárek (srpen 2018)

Rozhledna na Špičáku.

Rozhledna na Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Pavel Košárek (srpen 2018)

Javory a Čertovo jezero z rozhledny na Špičáku.

Javory a Čertovo jezero z rozhledny na Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Pavel Košárek (srpen 2018)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (70)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

 
Ukazatel na vrcholu Špičáku s vyznačenou sezónní cestou na Rozvodí, která prochází sedlem mezi Špičákem a Malým Špičákem.

Ukazatel na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) s vyznačenou sezónní cestou na Rozvodí, která prochází sedlem mezi Špičákem a Malým Špičákem (HLV 124; 1189 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

24.10.2009 15:04:47 - Petr Havránek

Nová turistická cesta v oblasti Špičáků

Větší část vrcholové oblasti železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m) (mimo jihovýchodního svahu se sjezdovými tratěmi) a celý masiv Malého Špičáku (HLV 124; 1189 m) leží v I. zóně přírodní památky Královský hvozd a jsou proto pro turistickou veřejnost nepřístupné.

V letošním roce byla však přístupná sezónní cesta, která vede obloukem z vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) západním směrem do sedla mezi oběma Špičáky, prochází I. zónou a ze severovýchodu se potom napojuje na červeně značenou Rozvodskou cestu, po které je možné dojít k Čertovu nebo Černému jezeru. Vrchol Malého Špičáku (HLV 124; 1189 m) je z cesty dobře patrný, je vzdálen asi 200 m.

Po vichřicích z posledních let je vrchol Špičáku (HLV 116; 1205 m) z větší míry odlesněný a ze sezónní cesty jsou pěkné výhledy. Sezónní cesta není barevně značena a je otevřena pouze od 15.6. do 15.9. Na mapách KČT (64 Šumava Železnorudsko) není cesta vyznačena, je však dobře vykreslena na digitální mapě TOPO Czech 3 PRO.

Malý Špičák ze začátku sezónní cesty od Špičáku.

Malý Špičák (HLV 124; 1189 m) ze začátku sezónní cesty od Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Skalnatý hřebínek na vrcholu železnorudského Špičáku.

Skalnatý hřebínek na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

Skála s křížem na vrcholu železnorudského Špičáku.

Skála s křížem na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).

Petr Havránek (říjen 2009)

 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (3)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group