Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 321 - 330 z 536 nalezených 
Vrcholová plošina na Medvědím vrchu (HLV 337; 1017 m).
Václav Šilhavý (červenec 2008)
11.08.2008 00:10:19 - Václav Šilhavý
Na vrcholové plošině tisícovky Medvědí vrch (HLV 337; 1017 m) dříve býval oplocený vojenský pozemek o rozloze přibližně 1,5 ha se čtyřmi budovami, retranslační stanicí a vodojemem.
Vojenské objekty ale již byly včetně oplocení srovnány se zemí.
V současné době lze na vrcholu nalézt pouze stožár vysílače.
Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).
Tomáš Formánek (květen 2003)
07.08.2008 14:06:21 - Tomáš Formánek
Mléčná ekofarma Sosna na Valšovkách ukončila provoz
Na Vlašských boudách (Valšovkách) ležících na jižním úpatí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) provozovali po mnoho let manželé Sosnovi mléčnou ekofarmu. Vyhlášené byly zejména jejich speciality - česnekový tvaroh a jogurt či skvělé koláče.
Od letošních Velikonoc však bohužel manželé Sosnovi, ač neradi, hostinský provoz na své farmě ukončili, neboť veškerou náročnou práci kolem hospodářství již přestávali sami zvládat.
Na farmu zavítal částí jednoho z dílů i rozhlasový seriál Tisícovky (díl Na tři tisícovky Světelské hornatiny), takže si lze atmosféru na farmě připomenout alespoň krátkou nahrávkou.
Pohled na hřeben Smrčiny (HLV 43; 1332 m) a Hraničníku (HLV 68; 1282 m) přes lipenské jezero od Hruštic.
Petr Havránek (červen 2004)
05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek
Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.
V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.
Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).
Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným.
Petr Havránek (červenec 2006)
Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).
Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).
I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).
Tomáš Formánek (červenec 2008)
01.08.2008 11:15:38 - Tomáš Formánek
Otevření nové poštovny na Sněžce
Téměř přesně před rokem prezident České republiky Václav Klaus slavnostně otevíral novou budovu poštovny na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m). Teprve dnes ale došlo k oficiálnímu otevření poštovny pro veřejnost.
Prosklená dřevěná konstrukce nové poštovny s plochou střechou se vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) dotýká deseti patkami, takže se převážná část podlahy vznáší nad povrchem hory. Vnější schodiště umožňuje přístup na terasu na střeše budovy. Hydraulicky ovládané dřevěné okenice umožňují dát objektu podobu moderního domu i obyčejné horské boudy.
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Vrcholová plošina Sněžky (HLV 1; 1603 m) v předvečer oficiálního otevření nové poštovny pro veřejnost.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Další informace naleznete například v článku Na Sněžce se dnes otevírá nová poštovna.
Hřeben Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m) je opravdu ostrý. Pohled ze začátku klečí zarostlé hřebenové pěšiny.
Jindřich Preis (červen 2008)
31.07.2008 17:26:11 - Jindřich Preis
Kozí hřbety – vedlejší nebo hlavní vrcholy?
Oba vedlejší vrcholy Luční hory (HLV 2; 1555 m), tedy Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), zřetelně vystupují nad okolní hřeben a naskýtá se otázka, zda nesplňují kritéria hlavního vrcholu (zejména bližší Kozí hřbety - V vrchol).
Vzhledem k charakteru a nepřístupnosti terénu údaje na mapách vůbec nemusí být přesné a v nejnovější podrobné TOPO mapě ČR 2.0 je zde vrstevnicová síť neúplná.
Hraniční kámen s označením IV/18, v jehož těsné blízkosti se má nacházet geodetický bod na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).
Petr Havránek (červenec 2008)
28.07.2008 20:08:09 - Petr Havránek
Geodetický bod na Lysečinské hoře
Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky doporučuje při výstupu na Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m), která je plochá a její vrchol je obtížné nalézt, hledat geodetický bod. V současné době po orkánu Kyrill a následné těžbě dřeva na vrcholové plošině, po kterých zbývají četné vývraty a hromady kořenů a větví, se geodetický bod opakovaně nedaří nalézt.
Na nejpodrobnější turistické mapě Krkonoš, Krkonoše východ; 1:25.000, nakl. Rosy (2003) je geodetický bod na Lysečinské hoře (1188,4 m) vyznačen 50 m severně od úsekového hraničního patníku s označením VI/18. Ve skutečnosti má úsekový hraniční kámen označení nikoli VI/18, ale IV/18, což je již v novější verzi výše zmíněné mapy (2007) opraveno.
Geodetický bod se nám v současnosti nepodařilo nalézt.
Památník obětem hor, mezi místními prostě Kaplička, leží na svahu Luční hory (HLV 2; 1555 m) ve výšce 1509,3 m, asi 500 m nad sedlem mezi Luční a Studniční horou. Tudy mohou nyní projíždět i cyklisté od Výrovky na Luční boudu. Za Kapličkou Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m).
Petr Havránek (červenec 2008)
28.07.2008 18:10:18 - Petr Havránek
Nové možnosti pro cyklisty v Krkonoších
Po otevření renovované Luční boudy povolila Správa KRNAP experimentálně pohyb cyklistů v některých dříve nedostupných lokalitách. Lze tak dojet například k Lyžařské boudě na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m), tam však cyklostezka končí a cyklisté se musí vrátit pod Lesní boudu na cyklostezku na Liščí cestě, vedoucí k Předním a Zadním Rennerovkám.
Nejatraktivnější je asi nová možnost dojet na kole po asfaltové cestě od Rennerovek přes bufet Na rozcestí, Výrovku, Památník obětem hor (kaplička v sedle mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Studniční horou (HLV 3; 1555 m)) až na Luční boudu. I zde však cyklostezka končí a je nutné vrátit se.
O víkendu, 26. a 27. července 2008 prováděli zaměstnanci KRNAPu průzkum využití cyklostezky na Luční boudu. Zaznamenávali počet cyklistů a mezi pěšími turisty zjišťovali, zda jim pohyb cyklistů vadí.
Pohled na Studniční horu (HLV 3; 1555 m) od Bufetu na rozcestí. Vlevo pod vrcholem na travnatém poli je jasně patrné vytáté sněhové pole ve tvaru mapy bývalého Československa.
Petr Havránek (červenec 2008)
27.07.2008 18:46:37 - Petr Havránek
Mapa republiky
Internetový deník iDNES uveřejnil dne 7.7.2008 článek Ivana Truhličky o již mnoho let pozorovaném jevu na jižních svazích Studniční hory (HLV 3; 1555 m). Uvádí se zde: "Navzdory horkému létu stále leží na hřebenech Krkonoš přes 5 metrů sněhu. Zdaleka viditelné závěje sněhu uprostřed zelených luk a klečových porostů připomínají na jaře svým tvarem mapu někdejšího Československa. A jak sníh postupně odtává, bílá plocha se mění v mapu České republiky".
My jsme zastihli sněhovou Mapu republiky dne 27.7.2008 ve stavu přibližně Prahy a Středočeského kraje. Článek dále uvádí, že Mapa republiky je místem s nejdéle ležícím sněhovým polem na české straně Krkonoš. Při rychlosti větru 150 km/hod. může teplota klesnout až na -30 °C. Sněhová vrstva tak může být vysoká až 16 metrů! Sníh běžně vydrží do července, i do srpna a byly roky, kdy sníh neroztál vůbec a překryla ho až nová sněhová pokrývka.
Mapa republiky leží v nejpřísněji chráněném území, turisté se ke sněhovému poli nedostanou. Je však viditelná z několika protilehlých míst: od Richterových bud a od chaty Severka. My jsme pozorovali Mapu republiky ze svahů Liščí hory (HLV 28; 1363 m) a od Bufetu na rozcestí.
Spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m) zvaný Krkonoš (1442 m) ze Staré Bucharovy cesty vytváří plochý začátek Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m). Za nimi Železný vrch (HLV 49; 1321 m), světlé budovy na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a nad ním Krakonoš se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m), Vrbatovým návrším (VV 14a; 1412 m), Harrachovými kameny (HLV 14; 1421 m) a osvětleným Kotlem (HLV 10; 1435 m). Vlevo další tisícovky Žalského a Vlčího hřebenu.
Jindřich Preis (červen 2008)
24.07.2008 20:49:15 - Jindřich Preis
Krakonoš - Krkonoš
Jako Krakonoš (1422 m) je na některých mapách (KČT 22; při zobrazení vrstevnicové sítě – server KRNAP) pojmenován vrchol, resp. v naší terminologii spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m), na začátku bývalé hřebenové stezky po Kozích hřbetech (VV 2b; 1318 m).
Jde o velmi zajímavé vyhlídkové místo, které je dobře dostupné po odbočce červeně značené Staré Bucharovy cesty ze sedla k Luční hoře (HLV 2; 1555 m).
Na spočinku je geodetický bod – kámen s typickým letopočtem 1935 – a nedaleko je místo pro odpočinek. Na rozcestníku na Staré Bucharově cestě je toto místo značeno jako "Kozí hřbety (vyhlídka)".
Podobným názvem Krkonoš je označován hřbet nad Labským dolem, který od Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) zaujímá Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) až k Medvědínu (HLV 90; 1235 m).
Při pohledu z Krakonoše hřbet Krkonoše opticky navazuje na Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) zakončené Železným vrchem (HLV 49; 1321 m).
Mapa vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) ze serveru správy Krkonošského národního parku.
Jindřich Preis (červen 2008)
13.07.2008 15:43:55 - Jindřich Preis
Druhý vrchol Mužských kamenů – nový vedlejší vrchol
Vrcholová partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) je rozdvojena. Na mapách (DMÚ 25, KRNAP, Krkonoše Atlas 1:25000) vrstevnice vrcholovou partii elipsovitě ohraničují event. s vyznačením nejvyššího bodu v západní části vrcholové partie, jiné (obecná mapa T-map server) jako nejvyšší bod pomocí vrstevnic obkružují východní partii s geodetickým bodem a západně pak vyznačují skalnatou formaci. Pouze na mapě RZM 10 lze nalézt rozdělení vrcholové části pomocí vrstevnic, nicméně nezřetelně, protože mapa zobrazuje jen české území. V Průvodci po tisícovkách ČR není vrchol blíže charakterizován.
Záznam GPS trasy mezi oběma částmi vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) s udáním jejich vzdálenosti.
Jindřich Preis (červen 2008)
V terénu je pak možno zjistit následující:
Mezi oběma částmi je zřetelné sedlo, na západní skalnaté formaci je v nejvyšší části hraniční kámen a kousek vedle jakási tyč (až na nejvyšší část jsem se vzhledem k větru neodvážil). Východní část je ploše oblá travnatá s ostrůvkovitými porosty kleče a hraničním kamenem, nejvyšší bod je možná několik metrů na polské straně, zatímco cesta vede po jižním okraji úbočí vrcholu. Vzdálenost mezi nejvyššími body obou částí je zhruba 225 m, převýšení kolem 25 m – jsou tedy splněna kritéria pouze pro vedlejší vrchol. Zůstává otázkou, který z nich je možno označit jako hlavní a který jako vedlejší, podle záznamu z GPS i z terénu se jako vyšší jeví západní kamenná formace, do jejíž oblasti vrchol lokalizují i koordináty z knihy Tisícovky Čech Moravy a Slezska.
Východní část vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), jež by po detailním geodetickém proměření mohla být prohlášena novým vedlejším vrcholem, v pohledu od západního vrcholového skaliska. V pozadí Sněžka (HLV 1; 1603 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
Pohled z východního (nového vedlejšího ?) vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) - na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) je jejich západní vrcholové skalisko, zcela vpravo polský Smielec a mezi nimi Wawel s okrajem Sněžných jam.
Jindřich Preis (červen 2008)
Pohled ze skaliska v Z části Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) na V vedlejší vrchol. V pozadí Čelo (VV 67a; 1269 m) a Tabule (HLV 67; 1282 m), nad Stříbrným hřbetem (HLV 6; 1490 m) ční Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpravo Studniční hora (HLV 3; 1555 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
Zobrazeno 321 - 330 z 536 nalezených