Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 321 - 330 z 534 nalezených

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.

01.08.2008 11:15:38 - Tomáš Formánek

Otevření nové poštovny na Sněžce

Téměř přesně před rokem prezident České republiky Václav Klaus slavnostně otevíral novou budovu poštovny na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m). Teprve dnes ale došlo k oficiálnímu otevření poštovny pro veřejnost.

Prosklená dřevěná konstrukce nové poštovny s plochou střechou se vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) dotýká deseti patkami, takže se převážná část podlahy vznáší nad povrchem hory. Vnější schodiště umožňuje přístup na terasu na střeše budovy. Hydraulicky ovládané dřevěné okenice umožňují dát objektu podobu moderního domu i obyčejné horské boudy.

Další informace naleznete například v článku Na Sněžce se dnes otevírá nová poštovna.

31.07.2008 17:26:11 - Jindřich Preis

Kozí hřbety – vedlejší nebo hlavní vrcholy?

Oba vedlejší vrcholy Luční hory (HLV 2; 1555 m), tedy Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), zřetelně vystupují nad okolní hřeben a naskýtá se otázka, zda nesplňují kritéria hlavního vrcholu (zejména bližší Kozí hřbety - V vrchol).

Vzhledem k charakteru a nepřístupnosti terénu údaje na mapách vůbec nemusí být přesné a v nejnovější podrobné TOPO mapě ČR 2.0 je zde vrstevnicová síť neúplná.

28.07.2008 20:08:09 - Petr Havránek

Geodetický bod na Lysečinské hoře

Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky doporučuje při výstupu na Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m), která je plochá a její vrchol je obtížné nalézt, hledat geodetický bod. V současné době po orkánu Kyrill a následné těžbě dřeva na vrcholové plošině, po kterých zbývají četné vývraty a hromady kořenů a větví, se geodetický bod opakovaně nedaří nalézt.

Na nejpodrobnější turistické mapě Krkonoš, Krkonoše východ; 1:25.000, nakl. Rosy (2003) je geodetický bod na Lysečinské hoře (1188,4 m) vyznačen 50 m severně od úsekového hraničního patníku s označením VI/18. Ve skutečnosti má úsekový hraniční kámen označení nikoli VI/18, ale IV/18, což je již v novější verzi výše zmíněné mapy (2007) opraveno.

Geodetický bod se nám v současnosti nepodařilo nalézt.

28.07.2008 18:10:18 - Petr Havránek

Nové možnosti pro cyklisty v Krkonoších

Po otevření renovované Luční boudy povolila Správa KRNAP experimentálně pohyb cyklistů v některých dříve nedostupných lokalitách. Lze tak dojet například k Lyžařské boudě na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m), tam však cyklostezka končí a cyklisté se musí vrátit pod Lesní boudu na cyklostezku na Liščí cestě, vedoucí k Předním a Zadním Rennerovkám.

Nejatraktivnější je asi nová možnost dojet na kole po asfaltové cestě od Rennerovek přes bufet Na rozcestí, Výrovku, Památník obětem hor (kaplička v sedle mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Studniční horou (HLV 3; 1555 m)) až na Luční boudu. I zde však cyklostezka končí a je nutné vrátit se.

O víkendu, 26. a 27. července 2008 prováděli zaměstnanci KRNAPu průzkum využití cyklostezky na Luční boudu. Zaznamenávali počet cyklistů a mezi pěšími turisty zjišťovali, zda jim pohyb cyklistů vadí.

27.07.2008 18:46:37 - Petr Havránek

Mapa republiky

Internetový deník iDNES uveřejnil dne 7.7.2008 článek Ivana Truhličky o již mnoho let pozorovaném jevu na jižních svazích Studniční hory (HLV 3; 1555 m). Uvádí se zde: "Navzdory horkému létu stále leží na hřebenech Krkonoš přes 5 metrů sněhu. Zdaleka viditelné závěje sněhu uprostřed zelených luk a klečových porostů připomínají na jaře svým tvarem mapu někdejšího Československa. A jak sníh postupně odtává, bílá plocha se mění v mapu České republiky".

My jsme zastihli sněhovou Mapu republiky dne 27.7.2008 ve stavu přibližně Prahy a Středočeského kraje. Článek dále uvádí, že Mapa republiky je místem s nejdéle ležícím sněhovým polem na české straně Krkonoš. Při rychlosti větru 150 km/hod. může teplota klesnout až na -30 °C. Sněhová vrstva tak může být vysoká až 16 metrů! Sníh běžně vydrží do července, i do srpna a byly roky, kdy sníh neroztál vůbec a překryla ho až nová sněhová pokrývka.

Mapa republiky leží v nejpřísněji chráněném území, turisté se ke sněhovému poli nedostanou. Je však viditelná z několika protilehlých míst: od Richterových bud a od chaty Severka. My jsme pozorovali Mapu republiky ze svahů Liščí hory (HLV 28; 1363 m) a od Bufetu na rozcestí.

24.07.2008 20:49:15 - Jindřich Preis

Krakonoš - Krkonoš

Jako Krakonoš (1422 m) je na některých mapách (KČT 22; při zobrazení vrstevnicové sítě – server KRNAP) pojmenován vrchol, resp. v naší terminologii spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m), na začátku bývalé hřebenové stezky po Kozích hřbetech (VV 2b; 1318 m).

Jde o velmi zajímavé vyhlídkové místo, které je dobře dostupné po odbočce červeně značené Staré Bucharovy cesty ze sedla k Luční hoře (HLV 2; 1555 m).

Na spočinku je geodetický bod – kámen s typickým letopočtem 1935 – a nedaleko je místo pro odpočinek. Na rozcestníku na Staré Bucharově cestě je toto místo značeno jako "Kozí hřbety (vyhlídka)".

Podobným názvem Krkonoš je označován hřbet nad Labským dolem, který od Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) zaujímá Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) až k Medvědínu (HLV 90; 1235 m).

Při pohledu z Krakonoše hřbet Krkonoše opticky navazuje na Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) zakončené Železným vrchem (HLV 49; 1321 m).

13.07.2008 15:43:55 - Jindřich Preis

Druhý vrchol Mužských kamenů – nový vedlejší vrchol

Vrcholová partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) je rozdvojena. Na mapách (DMÚ 25, KRNAP, Krkonoše Atlas 1:25000) vrstevnice vrcholovou partii elipsovitě ohraničují event. s vyznačením nejvyššího bodu v západní části vrcholové partie, jiné (obecná mapa T-map server) jako nejvyšší bod pomocí vrstevnic obkružují východní partii s geodetickým bodem a západně pak vyznačují skalnatou formaci. Pouze na mapě RZM 10 lze nalézt rozdělení vrcholové části pomocí vrstevnic, nicméně nezřetelně, protože mapa zobrazuje jen české území. V Průvodci po tisícovkách ČR není vrchol blíže charakterizován.

V terénu je pak možno zjistit následující:

Mezi oběma částmi je zřetelné sedlo, na západní skalnaté formaci je v nejvyšší části hraniční kámen a kousek vedle jakási tyč (až na nejvyšší část jsem se vzhledem k větru neodvážil). Východní část je ploše oblá travnatá s ostrůvkovitými porosty kleče a hraničním kamenem, nejvyšší bod je možná několik metrů na polské straně, zatímco cesta vede po jižním okraji úbočí vrcholu. Vzdálenost mezi nejvyššími body obou částí je zhruba 225 m, převýšení kolem 25 m – jsou tedy splněna kritéria pouze pro vedlejší vrchol. Zůstává otázkou, který z nich je možno označit jako hlavní a který jako vedlejší, podle záznamu z GPS i z terénu se jako vyšší jeví západní kamenná formace, do jejíž oblasti vrchol lokalizují i koordináty z knihy Tisícovky Čech Moravy a Slezska.

13.07.2008 15:39:58 - Jindřich Preis

Velký a Malý Šišák – proč se tak jmenují a který je větší

Při pohledu na mapu Krkonoš může padnout do očí určitá nejednotnost v českých a polských názvech několika vrcholů – především obou Šišáků. Jako Velký Šišák (1410 m) je na současných českých mapách nazýván nejvyšší český bod polské hory Smielec (česky Smělec, 1424 m), ležící přímo na státní hranici, zatímco Wielki Szyszak je polský název pro Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m). Na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 je ale jako Velký Šišák označen vlastní vrchol Smělce na polské straně, s výškou 1424 m. Na česky psaných mapách Aloise Studničky z let 1869 a 1876 jsou Vysoké kolo, Velký Šišák a Malý Šišák samostatné vrcholy, umístěné stejně jako na současných mapách, přičemž jako Velký Šišák je podle polohy označen Smělec východně od Vysokého kola (a nejsou zde vyznačeny Mužské kameny (HLV 15; 1417 m)). Naproti tomu Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), který leží asi 5 km jihovýchodněji na východní straně Slezského sedla, je polsky pojmenováván již obdobně Maly Szyszak.

V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je ve skutečnosti vyšší nejen než Velký Šišák na české straně, ale i než nejvyšší bod této hory (Smielec), ležící v Polsku. Tento paradox je zdrojem i zcela jasných omylů. Pomocí internetových vyhledávačů je možno nalézt současné stránky, které jako Velký Šišák mylně označují (zobrazují) Malý Šišák východně od Špindlerovy boudy (např. www.ceskehory.cz aj. na fotografii z Čihadla (HLV 106; 1214 m)).

Z čeho tento stav vznikl se mi nepodařilo přesně zjistit ani nalézt patřičné prameny, ale již v Ottově encyklopedii z předminulého století jsou tyto „obrácené výšky“ uváděny.

Určité vysvětlení je možné hledat ve starším německém názvosloví - zmiňované Šišáky se německy jmenují Grosse a Kleine Sturmhaube, což při výkladu původu názvů obou vrcholů bývá dáváno do souvislosti s překladem německého slova sturm – bouře, útok apod. a může to tak trochu odvádět pozornost jinam. Také pokusy o počeštění německých názvů míst v Krkonoších od Josefa Myslimíra Ludvíka, náchodského kaplana z 19. století, míří tímto směrem – oba vrcholy pojmenovává jako Velký a Malý Bouřín (Krkonoše 1998, č. 9). Nicméně překlad německého slova sturmhaube je (vojenská) přilba či přilbice, a právě těmto pokrývkám hlavy se oba vrcholy podobají, ať již jako Velký Šišák označíme Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Smělec, či jen jeho českou část.

Původ popisovaného paradoxu, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je vyšší než Velký Šišák, můžeme tedy předpokládat dvojí. Jednak může jít o prostou záměnu vrcholů resp. jejich částí (Vysoké kolo za Smělec), kdy Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) na rozdíl od Smělce jasně převyšuje Malý Šišák a je i rozložitější. Hypoteticky by se na polském názvu Wielky Szyszak pro Vysoké kolo mohl podílet i posun hranic Polska západně po 2. světové válce, na úkor Německa, se záměnou vzniklou při potřebě aktuálních polských názvů. Druhou verzí, a zřejmě mnohem pravděpodobnější, je nepřesný překlad z němčiny. Německé názvy (přilba či přilbice) přesněji charakterizovaly tvar a rozlehlost obou Šišáků - oba vrcholy připomínají různě veliké přilby, tedy vlastnosti, které nejspíše určily jejich názvy, bez ohledu na jejich skutečnou nadmořskou výšku. A pátráme-li po významu českého slova šišák, dostaneme se mimo jiné též k vojenské přilbě.

23.06.2008 18:38:31 - Tomáš Formánek

Na severozápadním úbočí tisícovky Na kneipě (HLV 348; 1013 m) se poblíž sedla ke Smědavské hoře (HLV 212; 1084 m) nachází Přírodní památka U posedu. Jedná se o nevelké vrchoviště o rozloze 1,1 ha, kde předmětem ochrany je "terasovitá rašelinná louka na většině plochy porostlá klečí, s drobnými jezírky a výskytem významných rostlinných společenstev".

V současné době je území PP chráněno oplocenkou přesahující ve východní části daleko za hranice zvláště chráněného území a dosahující až k panelové Pavlově cestě směřující od horské stanice Knajpa ke Smědavské hoře. Ze sedla mezi tisícovkou Na kneipě a Smědavskou horou lze zároveň do přírodní památky nejlépe nahlédnout.

Zobrazeno 321 - 330 z 534 nalezených

Nahoru