Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Praděd (HLV 5; 1491 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Praděd > Další informace o vrcholu

Praděd: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 10 z 17 nalezených

25.09.2024 14:11:28 - Pavel Blazek

Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.

Milí přátelé tisícovkáři,

vím, že tyto úžasné stránky o našich krásných horách slouží primárně jako zdroj informací, a příp. též k fotodokumentaci „našich“ tisícovek. Přesto, vzhledem k tomu, že Ritunku mnozí z Vás znali a nejeden výšlap s ní i absolvovali, dovoluji si touto cestou sdělit smutnou skutečnost, že Rita již na ty naše krásné kopce „hledí shora“.

Stručně z jejího turistického života:

Tisícovky: 367 hlavních, 109 vedlejších.

V rámci navštěvování nejvyšších bodů geomorfologických celků ČR mě (příp. nás s Olinkou) doprovázela na 92 (z celkem 94) celků. Na Hradiště 934 m v Doupovských horách jsem nesebral odvahu/drzost a poslední – nejnižší Chvojnickou pahorkatinu jsme již bohužel nestihli.

S Ritou jsem dokončil trasu z nejsevernějšího bodu ČR (osada Severní, Lobendava) k nejjižnějšímu (zaniklá osada Radvanov). Tuto trasu jsem kdysi započal ještě s předešlým psem Adélkou.

Letos jsem s Ritou začal trasu z nejzápadnějšího bodu k nejvýchodnějšímu (prozatím severní variantu). Mnohokrát jsem se na našich cestách po horách setkával s tabulkou tur. počinu VIACZECHIA, někdy jejich trasu jen křížil, někdy část i prošel, až to „uzrálo“ v rozhodnutí, že ji projdu poctivě přesně v její vytyčené trase. Rita se mnou prošla prvních cca 200 km (z 1 058 km) této trasy.

Mimo republiku navštívila dvakrát Vysoké Tatry, naposled loni v září, kdy jsme prošli významnou část Tatranské magistrály i vystoupali na Koprovský štít (2 367 m). V roce 2021 se mnou prošla část hlavního hřebene Nízkých Tater vč. vrcholů Dereše (2 004 m), Chopok (2 024 m) a Ďumbier (2 043 m). Též navštívila několikrát Itálii či Chorvatsko, kde také šplhala po kopcích (Sv. Jure 1 762 m pohoří Biokovo, Vojak 1 401 m pohoří Učka a různé nejvyšší body ostrovů, kde jsme se kdy zrovna v létě nacházeli (ať už ve výšce 648 m na ostrově Cres, či pouhých 349 m Sv. Vid na ostrově Pag). Nemálo námořních mil se s námi plavila ve vodách Jaderských, krom mnoha různých kratších přesunů trajekty, zejména pak při celodenní plavbě odlehlým labyrintem Kornatských ostrovů (NP Kornati), či plavba přes celý Jadran z Puly do italských Benátek a zpět (asi to byl výlet s nejmenším počtem nastoupených výškových metrů 😉). Nejdál od svého domova byla pravděpodobně v bosenském Mostaru.

Za svůj život s námi po železnici najezdila celkem 75 614 km. Automobilem to asi nebude o mnoho méně, ale tuto kilometráž jsem nikterak neevidoval.

Krom snad bohatého, turistického, života, vedla i ten společenský. Za svůj život s námi navštívila celkem 1 956 hospod, hospůdek, restaurací, kaváren, vináren, stánků s občerstvením, barů, horských bud, turistických kiosků, samoobslužných lesních barů a jiných takových „institucí“ kde možno jest se občerstvit 😊. Ještě před týdnem jsme si dali pivo na chatě Svatobor nad Sušicí a úplně poslední navštívený podnik byla cukrárna – kavárna v Borových Ladách.

06.06.2022 13:42:43 - Jindřich Vančát

Dobrý den přeji!

Oznamuji další změnu v počtu zdolaných tisícovek, poslední. Dotvořil jsem knížku o toulkách po tisícovkách a máme tedy zdokumentováno všech 584 tisícovek, z toho HLV 396 a VV 188.

Poslední tisícovky jsem prošli z Červenohorského sedla během tohoto víkendu a byla to paráda. Celá naše etapa chození se protáhla na 18 let a výletů se zúčastnila velká masa dalších kamarádů, ale nikdo z nich neměl tu výdrž a zájem všechny je navštívit kromě nás dvou - Jindřicha Vančáta a Jana Krahulíka. Putování nám prodloužily problémy s kotníkem u Honzy a především bolavá kyčel u mě (totálka).

Mějte se krásně a na shledanou! Jindřich Vančát

5. června 2022 se stali Jindřich Vančát a Jan Krahulík dalšími tisícovkáři, kteří úspěšně zdolali všechny naše tisícimetrové vrcholy! Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výletů! Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek ČMS

17.05.2020 22:54:57 - Petr Havránek

Kamzičí skála - kultovní místo výhledu na svazích Medvědího vrchu

Na Solné cestě, vedoucí od Vrbna pod Pradědem k Pásmu Orlíka a označené zelenou turistickou značkou, se v polovině vzdálenosti mezi rozcestím Rabenštejn a Solnou chatou nachází kultovní výhledové místo - Kamzičí skála.

Na skále je instalován velký dřevěný kříž.

Ze skály je působivý výhled nejen na hlavní hřeben Jeseníků s Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), ale také na Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Přitom z vrcholu vlastního Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), ležícího o více než 300 m výše, není prakticky žádný výhled.

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay

13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek

Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory

Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.

28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.

První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.

Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.

Přehled článků prvního čísla:

• Velká kotlina - stálý zdroj velkých objevů,
• Josefová - místo zapomenutého času a lesního ticha,
• Návrat pastvy do okolí horských chat v Jeseníkách,
• Problematika dopadu klimatických změn na les,
• Sokol stěhovavý v Jeseníkách,
• Návštěvníci pod lupou aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách,
• Pohled do minulosti horské smrčiny,
• Historie Horské služby,
• Jeseníky vodou bohaté,
• O zaniklých osadách,
• Tančírna v Račím údolí.

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1324 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!

17.10.2014 16:11:55 - Michal Holub

Nová webová kamera v Rýmařově

Od října je k dispozici nová webkamera umístěná na radnici v Rýmařově. Samotné umístění není příliš "tisícovkářsky atraktivní", nicméně její pohled je nasměrován na severozápad k hřebeni Hrubého Jeseníku. Lze tak dobře kontrolovat aktuální stav hor: Vlevo na horizontu je Ostružná (HLV 128; 1184 m) (9 km), uprostřed pak Vysokoholský hřbet s Jelením hřbetem (HLV 27; 1367 m) (13 km), Velkým Májem (HLV 20; 1386 m) (13,5 km) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m) (15 km), za níž je vidět za dobrých optických podmínek Praděd (HLV 5; 1491 m).

Kamera je dostupná na odkaze webkamera Rýmařov a k dispozici jsou i meteorologické údaje o teplotě, větru, srážkách či oblačnosti.

25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki

Tisícovky Hrubého Jeseníku

Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.

Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.

.

Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:

09.02.2013 15:23:22 - Tomáš Formánek

Výročí rozhledny na Pradědu

V časopisu KČT Turista č. 11/2012 je na stranách 38-39 otištěn zajímavý článek Ing. Stanislava Wiesera "Výročí rozhledny Altvaterturm na Pradědu" zabývající se 100. výročím otevření bývalé rozhledny na Pradědu (HLV 5; 1491 m).

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Turista, případně na internetových stránkách časopisu.

09.11.2011 11:11:27 - Jindřich Preis

Skály na rozsoše Velkého Děda

Na rozsoše Velkého Děda (a tedy i Praděda (HLV 5; 1491 m)) mezi Česnekovým a Divokým dolem jsou patrny výrazné skalnaté formace, dobře patrné při pohledu od jihovýchodu, spadající téměř kolmo do Divokého dolu a vzbuzující dojem, že jejich převýšení vůči okolí je větší než 5 m či dokonce 15 m. Tím by splňovaly podmínky pro vedlejší resp. hlavní vrcholy, i když na mapách tyto jemné nuance nejsou patrné.

Ohledáním v terénu jsem zjistil, že ostře se svažující skalnatý hřbet v délce téměř 600 m má neschůdné až kolmé stěny směrem do Divokého dolu, zatímco k Česnekovému dolu je zalesněný terén relativně schůdný.

Na popsaném hřbetě lze identifikovat dvě skalnaté formace (tory), vzdálené od sebe 280 m, jejichž převýšení i díky terénnímu zářezu vůči okolí je kolem 5-7 m, nicméně přesnější proměření v dané chvíli nebylo technicky možné. Koordináty obou formací jsou tyto: dolní N50 04 50.0 E17 11 46.7, resp. horní N50 04 53.1 E17 12 00.4, nadmořská výška 1138 m n.m., resp. 1244 m n.m., obě u paty. Další skála, nejvýraznější a nejviditelnější na dolním konci rozsochy, má však sedlo jen minimální.

Skály je možné dosáhnout zdola odbočením z dřevařské svážnice (N50 04 40.6 E17 11 21.3) po staré, poměrně souvislé a někdy nesnadno identifikovatelné pěšině (resp. kameny vyskládaném chodníku v minulosti často využívaném), jemně se klikatící vzhůru strmým svahem po hranici NPR Praděd. Hranice NPR se ale nad dolní skalkou stáčí poněkud severněji a tak vyšší partie skalnatého hřebene již leží v rezervaci. O účelu již nepoužívaného chodníku je možné se jen dohadovat, ale jeví se schůdnější než cesta Divokým dolem.

Lze také vystoupit Divokým dolem po modré značce a k sestupu použít pěšinu kolem Dědovy chaty (vyznačenou na mapě KČT), která na hřebenové části nespojitě navazuje na zmíněný chodník – ležící ale v NPR Praděd. Zajímavostí je paseka těsně nad horní skalnatou formací, zarůstající velmi hustými mladými smrčky, které činí až dojem samostatně rostoucích čarověníků.

Zobrazeno 1 - 10 z 17 nalezených

Nahoru