Praděd (HLV 5; 1491 m)
další informace o vrcholu

Praděd: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 10 z 15 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Výhled z Kamzičí skály na svazích Medvědího vrchu. Zprava lze rozeznat Praděd, Vysokou holi, Temnou a hřeben Lyry a Žárového vrchu.

Výhled z Kamzičí skály na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m). Zprava lze rozeznat Praděd (HLV 5; 1491 m), Vysokou holi (HLV 8; 1465 m), Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Petr Havránek (květen 2020)

17.05.2020 22:54:57 - Petr Havránek

Kamzičí skála - kultovní místo výhledu na svazích Medvědího vrchu

Na Solné cestě, vedoucí od Vrbna pod Pradědem k Pásmu Orlíka a označené zelenou turistickou značkou, se v polovině vzdálenosti mezi rozcestím Rabenštejn a Solnou chatou nachází kultovní výhledové místo - Kamzičí skála.

Na skále je instalován velký dřevěný kříž.

Ze skály je působivý výhled nejen na hlavní hřeben Jeseníků s Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), ale také na Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Přitom z vrcholu vlastního Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), ležícího o více než 300 m výše, není prakticky žádný výhled.

Solná chata na Solné cestě na svazích Medvědího vrchu.

Solná chata na Solné cestě na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m).

Petr Havránek (květen 2020)

Kamzičí skála na svazích Medvědího vrchu s velkým dřevěným křížem.

Kamzičí skála na svazích Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m) s velkým dřevěným křížem.

Petr Havránek (květen 2020)

Dnešní pohled z Medvědího vrchu - JV vrcholu.

Dnešní pohled z Medvědího vrchu - JV vrcholu (VV 105a; 1194 m).

Petr Havránek (květen 2020)


 
Sokol. Pohled z Horního Antýglu.

Sokol (HLV 80; 1253 m). Pohled z Horního Antýglu.

Vladimír Grančay (květen 2009)

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou, kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

(listopad 2019)

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay


 

13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek

Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory

Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.

28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.

První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.

Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.

Přehled článků prvního čísla:

  • Velká kotlina - stálý zdroj velkých objevů,
  • Josefová - místo zapomenutého času a lesního ticha,
  • Návrat pastvy do okolí horských chat v Jeseníkách,
  • Problematika dopadu klimatických změn na les,
  • Sokol stěhovavý v Jeseníkách,
  • Návštěvníci pod lupou aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách,
  • Pohled do minulosti horské smrčiny,
  • Historie Horské služby,
  • Jeseníky vodou bohaté,
  • O zaniklých osadách,
  • Tančírna v Račím údolí.

 
Pavel Slanec

Pavel Slanec

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1323 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!


 
Pohled na Hrubý Jeseník z webové kamery ČHMÚ v Rýmařově.

Pohled na Hrubý Jeseník z webové kamery ČHMÚ v Rýmařově.

17.10.2014 16:11:55 - Michal Holub

Nová webová kamera v Rýmařově

Od října je k dispozici nová webkamera umístěná na radnici v Rýmařově. Samotné umístění není příliš "tisícovkářsky atraktivní", nicméně její pohled je nasměrován na severozápad k hřebeni Hrubého Jeseníku. Lze tak dobře kontrolovat aktuální stav hor: Vlevo na horizontu je Ostružná (HLV 128; 1184 m) (9 km), uprostřed pak Vysokoholský hřbet s Jelením hřbetem (HLV 27; 1367 m) (13 km), Velkým Májem (HLV 20; 1386 m) (13,5 km) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m) (15 km), za níž je vidět za dobrých optických podmínek Praděd (HLV 5; 1491 m).

Kamera je dostupná na odkaze webkamera Rýmařov a k dispozici jsou i meteorologické údaje o teplotě, větru, srážkách či oblačnosti.


 

25.03.2014 11:30:10 - Leszek Radecki

Tisícovky Hrubého Jeseníku

Přesně na den po dvou letech dorazil Tisícovkám dopis z Polska od Leszka Radeckiho s jeho aktualizovaným seznamem Tisícovek i dalších spočinků a nižších vrcholů Hrubého Jeseníku.

Díky za dopis a zmapování nižších vrcholů tohoto pohoří.

.

Předchozí dopis s výpisem Tisícovek Hrubého Jeseníku od Leszka Radeckiho z 25. března 2012:


 
Časopis KČT Turista č. 11/2012, str. 38-39.

Časopis KČT Turista č. 11/2012, str. 38-39.

09.02.2013 15:23:22 - Tomáš Formánek

Výročí rozhledny na Pradědu

V časopisu KČT Turista č. 11/2012 je na stranách 38-39 otištěn zajímavý článek Ing. Stanislava Wiesera "Výročí rozhledny Altvaterturm na Pradědu" zabývající se 100. výročím otevření bývalé rozhledny na Pradědu (HLV 5; 1491 m).

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Turista, případně na internetových stránkách časopisu.


 
Skalnatý hřebínek v rozsoše Velkého Děda (z Praděda) nad Divokým dolem ze silničky na Dlouhé stráně.

Skalnatý hřebínek v rozsoše Velkého Děda (z Praděda (HLV 5; 1491 m)) nad Divokým dolem ze silničky na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m).

Jindřich Preis (říjen 2011)

09.11.2011 11:11:27 - Jindřich Preis

Skály na rozsoše Velkého Děda

Na rozsoše Velkého Děda (a tedy i Praděda (HLV 5; 1491 m)) mezi Česnekovým a Divokým dolem jsou patrny výrazné skalnaté formace, dobře patrné při pohledu od jihovýchodu, spadající téměř kolmo do Divokého dolu a vzbuzující dojem, že jejich převýšení vůči okolí je větší než 5 m či dokonce 15 m. Tím by splňovaly podmínky pro vedlejší resp. hlavní vrcholy, i když na mapách tyto jemné nuance nejsou patrné.

Ohledáním v terénu jsem zjistil, že ostře se svažující skalnatý hřbet v délce téměř 600 m má neschůdné až kolmé stěny směrem do Divokého dolu, zatímco k Česnekovému dolu je zalesněný terén relativně schůdný.

Na popsaném hřbetě lze identifikovat dvě skalnaté formace (tory), vzdálené od sebe 280 m, jejichž převýšení i díky terénnímu zářezu vůči okolí je kolem 5-7 m, nicméně přesnější proměření v dané chvíli nebylo technicky možné. Koordináty obou formací jsou tyto: dolní N50 04 50.0 E17 11 46.7, resp. horní N50 04 53.1 E17 12 00.4, nadmořská výška 1138 m n.m., resp. 1244 m n.m., obě u paty. Další skála, nejvýraznější a nejviditelnější na dolním konci rozsochy, má však sedlo jen minimální.

Horní skalka (tor) na hřebeni nad Divokým dolem a její sedlo (převýšení cca 5-7 m).

Horní skalka (tor) na hřebeni nad Divokým dolem a její sedlo (převýšení cca 5-7 m).

Jindřich Preis (listopad 2011)

Detail dolní ze skalek z vyhlídky v Divokém dole na úbočí Praděda.

Detail dolní ze skalek z vyhlídky v Divokém dole na úbočí Praděda (HLV 5; 1491 m).

Jindřich Preis (listopad 2011)

Nejvýraznější skála nad Divokým dolem nemá dostatečné sedlo - pohled z vyhlídky v Divokém dole.

Nejvýraznější skála nad Divokým dolem nemá dostatečné sedlo - pohled z vyhlídky v Divokém dole.

Jindřich Preis (listopad 2011)

Skály je možné dosáhnout zdola odbočením z dřevařské svážnice (N50 04 40.6 E17 11 21.3) po staré, poměrně souvislé a někdy nesnadno identifikovatelné pěšině (resp. kameny vyskládaném chodníku v minulosti často využívaném), jemně se klikatící vzhůru strmým svahem po hranici NPR Praděd. Hranice NPR se ale nad dolní skalkou stáčí poněkud severněji a tak vyšší partie skalnatého hřebene již leží v rezervaci. O účelu již nepoužívaného chodníku je možné se jen dohadovat, ale jeví se schůdnější než cesta Divokým dolem.

Lze také vystoupit Divokým dolem po modré značce a k sestupu použít pěšinu kolem Dědovy chaty (vyznačenou na mapě KČT), která na hřebenové části nespojitě navazuje na zmíněný chodník – ležící ale v NPR Praděd. Zajímavostí je paseka těsně nad horní skalnatou formací, zarůstající velmi hustými mladými smrčky, které činí až dojem samostatně rostoucích čarověníků.

Paseka nad začátkem hřebínku, dále Vřesník a Dlouhé stráně

Paseka nad začátkem hřebínku, dále Vřesník (HLV 38; 1342 m) a Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m)

Jindřich Preis (listopad 2011)

V horní části Divokého dolu na úbočí Praděda.

V horní části Divokého dolu na úbočí Praděda (HLV 5; 1491 m).

Jindřich Preis (listopad 2011)

Velmi hustý smrček na pasece nad Divokým dolem na úbočí Praděda.

Velmi hustý smrček na pasece nad Divokým dolem na úbočí Praděda (HLV 5; 1491 m).

Jindřich Preis (listopad 2011)


 
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 15 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group