Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m)
další informace o vrcholu

Lysečinská hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 10 z 11 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Stav před a po mýcení (štěpkování) porostu na Lysečinské hoře.

Stav před a po mýcení (štěpkování) porostu na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (září 2021)

09.10.2021 19:52:47 - Jindřich Preis

Klidová území je potřeba nejprve ozdravit

Ve vrcholové plošiny Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) pokračuje po 3 letech opět mýcení nepůvodního porostu borovice kleč, který tu byla vysazena na imisních pasekách v 80. letech minulého století. Kleč začala vytvářet neprostupné plochy a vytlačovat nejen rostliny, ale i nás, kteří jsme tu od malička chodili volně lesem.

Mýcení zde probíhá strojově štěpkovačem, který v určené ploše rozdrtí nežádoucí porost, kromě určených typů vegetace a podrostu borůvčí (borůvky i brusinky). V této lokalitě hrubá štěpka zůstává na místě.

Na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m) by vymýcení kleče mělo přispět k lepšímu zahnízdění tetřívků – proto je prováděno na konci léta, resp. na podzim, kdy jej nejméně ohrožuje. Klidové území je zde vytvořeno právě pro hnízdění tetřívků.

Štěpkovač (drtič) při práci na Lysečinské hoře.

Štěpkovač (drtič) při práci na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (září 2021)

Rozsah zásahu mýcení kleče na Lysečinské hoře je přesně vymezen.

Rozsah zásahu mýcení kleče na Lysečinské ho (HLV 125; 1188 m)ře je přesně vymezen.

Jindřich Preis (září 2021)

Stav před a po mýcení (štěpkování) porostu na Lysečinské hoře.

Stav před a po mýcení (štěpkování) porostu na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (září 2021)

Živiny zůstanou na místě. V současnosti (po třech letech) probíhá sanace porostů vpravo. A pohled na Sněžku nikdy neomrzí.

Živiny zůstanou na místě. V současnosti (po třech letech) probíhá sanace porostů vpravo. A pohled na Sněžku (HLV 1; 1603 m) nikdy neomrzí.

Jindřich Preis (září 2018)

V první fázi po mýcení vypadala vrcholová plošina Lysečinské hory strašidelně.

V první fázi po mýcení vypadala vrcholová plošina Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) strašidelně.

Jindřich Preis (září 2018)

Hranice klidového území na okraji totální mýtiny na vrcholové plošině Lysečinské hory z první fáze likvidace kleče z roku 2018.

Hranice klidového území na okraji totální mýtiny na vrcholové plošině Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) z první fáze likvidace kleče z roku 2018.

Jindřich Preis (září 2021)


 

Sloupek na Jelení hoře (HLV 137; 1171 m).

Ivan Bohuslav (srpen 2016)

28.08.2016 14:29:29 - Ivan Bohuslav

Maloúpské tisícovky

Při zdolávání Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) a posléze i Jelení hory (HLV 137; 1171 m) jsem na vrcholech těchto hor objevil zajímavé sloupky. Na netu jsem zjistil tuto zajímavou informaci:

"V Malé Úpě a jejím blízkém okolí se nachází 10 vrcholů vyšších než 1 000 m. Vrcholy jsou označeny vrcholovými sloupky se značkovacím zařízením. Většina z nich je v blízkosti značených cest, pro některé si budete muset zajít až na vrchol. Pokud do této mapky získáte značky ze všech vrcholů, dostanete na Infocentru v Malé Úpě za své úsilí malý dárek, maloúpský cepínek"

Nutno podotknout, že mezi deseti maloúpskými tisíckovkami je jedna (Vřesový vrch neboli Haida, 999 m), která tam nepatří, což ale tomuto vynikajícímu nápadu neubírá na atraktivnosti. Srdce každého tisíckovaře musí zaplesat!


 
Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory, odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben, Světlou a Černou horu.

Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m), odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m), Světlou (HLV 85; 1244 m) a Černou horu (HLV 59; 1300 m).

Jindřich Preis (červen 2009)

16.05.2010 16:27:28 - Jindřich Preis

Pohádková cesta v okolí Horní a Dolní Malé Úpy

Ve snaze navrátit návštěvníky do vyprazdňujících se Krkonoš přicházejí místní samosprávy s různými iniciativami. Jednou z nich je v posledních letech vybudovaná pohádková stezka v okolí Horní Malé Úpy, na úbočích a v údolí mezi Tisícovkami Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) (Pomezní hřeben), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Kraví hora (HLV 228; 1071 m).

Projít stezku najednou je ale náročné, zejména pro rodiny s dětmi, kterým je ostatně stezka určena – proto je lepší procházku rozdělit do několika (nejméně tří) okruhů.

V rámci stezky je v místech se zajímavými výhledy umístěno celkem 10 zastavení – na každém z nich je herní prvek pro děti, zpravidla místo pro odpočinek a především čtyřboký hranol, na kterém je některá z Krkonošských pohádek od Marie Kubátové. Pohádky jsou čtyřjazyčné, takže je možno kromě mateřštiny procvičit i polštinu, němčinu či angličtinu.

Jen je potřeba dát pozor na roční dobu, nejhořejší část stezky vede po neznačených cestách, které procházejí oblastí pravidelně od července do října uzavřenou.

Podrobnější údaje včetně mapky lze získat v informačním středisku na Pomezních boudách, kde je také informační panel stezky, v některých penzionech také a na webových stránkách pohadkova-stezka.cz.

Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.

Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.

Jindřich Preis (květen 2010)

Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem a Lysečinskou horou je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.

Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.

Jindřich Preis (červen 2009)

Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora.

Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (březen 2010)


 
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory.

Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub

Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?

Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.

Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).

Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.

Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...

Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).

Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)

Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora, vpředu Kraví hora, vzadu Pěnkavčí vrch a vpravo Jelení hora.  Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícim

Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).

Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.

Tomáš Formánek (květen 2009)


 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.


 
Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory nebylo původní vytesané D změněno na P.

Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) nebylo původní vytesané D změněno na P.

Jindřich Preis (srpen 2008)

31.08.2008 15:29:51 - Jindřich Preis

Němí svědci minulosti

Jedním z výsledků II. světové války v oblasti Krkonoš byla kromě odsunu Němců i změna sousedního státu – místo Německa se jím stalo Polsko.

Na původních hraničních kamenech byla písmena tesána, stačilo tedy k původnímu D pro Německo přitesat nožičku do podoby písmena P. Pro Československo zůstalo původní stylizované ČS.

Někde však kameníci neodvedli důslednou práci a tak lze nalézt hraniční kameny, kde zůstalo původní D bez nožičky, tak jako na jednom z nich na J úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře.

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na jiných kamenech (častěji) je nožička tesána zřetelně mělčeji, např. na severním úbočí Lysečinské hory. Tyto kameny tak pro všímavého pozorovatele zůstávají němými svědky časů dávno minulých z dob před II. světovou válkou.

V současnosti jsou písmena a číslice na hraničních kamenech vyvedeny v menší velikosti a pouze černě, mimo podkladové reliéfní písmo. Číslování kamenů pak nese stopy po vymazání (odtesání) staršího údaje.

Jiným svědkem dob naštěstí již také minulých je nápis v betonovém kotvícím bloku původní horní stanice lyžařského vleku na Lysečinskou horu.


 
Hraniční kámen s označením IV/18, v jehož těsné blízkosti se má nacházet geodetický bod na vrcholu Lysečinské hory.

Hraniční kámen s označením IV/18, v jehož těsné blízkosti se má nacházet geodetický bod na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

28.07.2008 20:08:09 - Petr Havránek

Geodetický bod na Lysečinské hoře

Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky doporučuje při výstupu na Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m), která je plochá a její vrchol je obtížné nalézt, hledat geodetický bod. V současné době po orkánu Kyrill a následné těžbě dřeva na vrcholové plošině, po kterých zbývají četné vývraty a hromady kořenů a větví, se geodetický bod opakovaně nedaří nalézt.

Na nejpodrobnější turistické mapě Krkonoš, Krkonoše východ; 1:25.000, nakl. Rosy (2003) je geodetický bod na Lysečinské hoře (1188,4 m) vyznačen 50 m severně od úsekového hraničního patníku s označením VI/18. Ve skutečnosti má úsekový hraniční kámen označení nikoli VI/18, ale IV/18, což je již v novější verzi výše zmíněné mapy (2007) opraveno.

Geodetický bod se nám v současnosti nepodařilo nalézt.


 
Lysečinská hora z Vřesového vrchu na prvních snímcích nastávající zimy. Dobře je patrna cesta orkánu Kyril z ledna tohoto roku.

Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) z Vřesového vrchu na prvních snímcích nastávající zimy. Dobře je patrna cesta orkánu Kyril z ledna tohoto roku.

Jindřich Preis (říjen 2007)

25.10.2007 11:19:31 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Vřesový vrch (Haida) v Krkonoších?

Zpřesňování a nové reedice map produkují změny a tak mohou přinášet i nové vrcholy do seznamu Tisícovek. To platí o vrcholu Vřesový vrch (Haida) ve východních Krkonoších pod Pomezními boudami.

Na digitalní mapě TOPO Czech v. 1.20 (Picodas Praha s.r.o. 2007) se na tomto vrcholu objevila zřetelně tisícimetrová vrstevnice s kótou 993 m n.m. jihovýchodně od ní. Stejnou vrstevnici jde dopočítat i na Turistické mapě KČT č. 22 (3. vydání, 2003), obdobně je umístěna i zmíněná kóta. Mapa Krkonoše turistický a lyžařský atlas 1:25 000 (Nakladatelství ROSY, Mělník, 2006, zpracovaná podle vojenských topografických map) zobrazuje na tomto vrchu také tisícimetrovou vrstevnici a vlastní vrchol umisťuje do ní s údajem 1002 m n.m. Na jiných internetově dostupných mapách je pozice vrcholu nezřetelná, s výjimkou mapy RZM10, kde je vrchol uveden jako kóta 998 m n.m., výše zmíněný geodetický bod 992,8 m n.m. též jihovýchodně a navíc je uvedena kóta v sedle 982 m n.m.

Vpředu Vřesový vrch, vzadu Jelení hora, ze silnice k Pomezním boudám.

Vpředu Vřesový vrch, vzadu Jelení hora (HLV 137; 1171 m), ze silnice k Pomezním boudám.

Jindřich Preis (říjen 2007)

Na Vřesovém vrchu - sporném (tisícimetrovém?) vrcholu jižně od Tabule.

Na Vřesovém vrchu - sporném (tisícimetrovém?) vrcholu jižně od Tabule (HLV 67; 1282 m).

Jindřich Preis (říjen 2007)

Na Vřesovém vrchu - sporném (tisícimetrovém?) vrcholu jižně od Tabule.

Na Vřesovém vrchu - sporném (tisícimetrovém?) vrcholu jižně od Tabule (HLV 67; 1282 m).

Jindřich Preis (říjen 2007)

Z toho je zřejmé, že Vřesový vrch bude minimálně novým vedlejším vrcholem. V případě, že rozdíl mezi vrcholovým bodem a bodem v sedle podle mapy RZM10 je přesný, a nesprávná je pouze absolutní výška vrcholu, šlo by dokonce o nový hlavní vrchol. Tento předpoklad potvrzují tři vrstevnice po 5 m od vrcholu do sedla ve výše zmíněném atlase Krkonoš. V případě, že půjde o vedlejší vrchol, zůstává otázka jeho přiřazení k vrcholu hlavnímu – zřejmě by měl přináležet jako druhý VV k Tabuli (HLV 67; 1282 m). Přímým měřením v terénu, bohužel s výškově nekalibrovanou GPS (GPSmap 60CSx) a ve špatně přístupném a nepřehledném (zasněženém) terénu, jsem naměřil rozdíl 12 m, podle tlaku jsem nepřesáhl 975 m, GPS výška byla přesně 1000 m. Zůstává tak výzva pro přesnější zaměření v terénu i event. pro vyhledání v patřičných přesných a aktuálních mapových podkladech.

Přístup na vrchol je nyní nejpohodlnější po dřevařské svážnici, rozšířené po orkánu Kyril, od hájovny u silnice na Pomezní boudy – necelých 500 m. Orkán Kyril rozšířil vrcholovou paseku a na jižních svazích umožnil výhledy na okolní tisícovky.

Kraví hora téměř z nové paseky na Vřesovém vrchu.

Kraví hora (HLV 228; 1071 m) téměř z nové paseky na Vřesovém vrchu.

Jindřich Preis (říjen 2007)

Pěnkavčí vrch a Jelení hora z Vřesového vrchu.

Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a Jelení hora (HLV 137; 1171 m) z Vřesového vrchu.

Jindřich Preis (říjen 2007)

Jelení hora z Vřesového vrchu, na jejím úbočí enkláva Niklův vrch.

Jelení hora (HLV 137; 1171 m) z Vřesového vrchu, na jejím úbočí enkláva Niklův vrch.

Jindřich Preis (říjen 2007)

Stanovisko Tisícovky.cz / Mgr. Michal Holub (odborný garant projektu)

Případ Vřesového vrchu je bezpochyby nezbytné detailně proměřit přímo v terénu. V tuto chvíli je však nejpravděpodobnější, že realitě odpovídá nejpřesnější nová RZM10 a vrchol (998 m n.m.) tudíž tisícovkou není.

Podklad DMU 25 je totéž co Topografická mapa AČR a zde vrstevnice 1000 m není. TOPO Czech pro Garmin je výsledkem digitálního modelu území (zdrojem je satelitní snímkování), nikoli reálného měření v terénu. Přesnost takovýchto vrstevnic je cca 5-10 m, ojediněle i menší. Jediným významným mapovým podkladem, kde je udávána výška Vřesového vrchu přes 1000 m, je tedy Atlas Krkonoš 1:25 000. Ze srovnání map 1:10 000 a 1:25 000 však z hlediska přesnosti výškopisu jednoznačně vychází lépe mapa RZM10 a Vřesový vrch tedy (zatím?) za tisícovku považovat nelze.


 
Šumavská zimní pohoda.

Šumavská zimní pohoda.

Tomáš Formánek (únor 2005)

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.


 
Výhled z Meluzíny na Fichtelberg.

Výhled z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) na Fichtelberg.

Tomáš Formánek (prosinec 2006)

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 11 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group