Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Čelo (VV 67a; 1269 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Tabule > Čelo > Další informace o vrcholu

Čelo: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených

28.08.2016 14:29:29 - Ivan Bohuslav

Maloúpské tisícovky

Při zdolávání Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) a posléze i Jelení hory (HLV 137; 1171 m) jsem na vrcholech těchto hor objevil zajímavé sloupky. Na netu jsem zjistil tuto zajímavou informaci:

"V Malé Úpě a jejím blízkém okolí se nachází 10 vrcholů vyšších než 1 000 m. Vrcholy jsou označeny vrcholovými sloupky se značkovacím zařízením. Většina z nich je v blízkosti značených cest, pro některé si budete muset zajít až na vrchol. Pokud do této mapky získáte značky ze všech vrcholů, dostanete na Infocentru v Malé Úpě za své úsilí malý dárek, maloúpský cepínek"

Nutno podotknout, že mezi deseti maloúpskými tisíckovkami je jedna (Vřesový vrch neboli Haida, 999 m), která tam nepatří, což ale tomuto vynikajícímu nápadu neubírá na atraktivnosti. Srdce každého tisíckovaře musí zaplesat!

18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub

Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?

Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.

Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).

Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.

Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...

Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).

Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)

25.10.2007 11:19:31 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Vřesový vrch (Haida) v Krkonoších?

Zpřesňování a nové reedice map produkují změny a tak mohou přinášet i nové vrcholy do seznamu Tisícovek. To platí o vrcholu Vřesový vrch (Haida) ve východních Krkonoších pod Pomezními boudami.

Na digitalní mapě TOPO Czech v. 1.20 (Picodas Praha s.r.o. 2007) se na tomto vrcholu objevila zřetelně tisícimetrová vrstevnice s kótou 993 m n.m. jihovýchodně od ní. Stejnou vrstevnici jde dopočítat i na Turistické mapě KČT č. 22 (3. vydání, 2003), obdobně je umístěna i zmíněná kóta. Mapa Krkonoše turistický a lyžařský atlas 1:25 000 (Nakladatelství ROSY, Mělník, 2006, zpracovaná podle vojenských topografických map) zobrazuje na tomto vrchu také tisícimetrovou vrstevnici a vlastní vrchol umisťuje do ní s údajem 1002 m n.m. Na jiných internetově dostupných mapách je pozice vrcholu nezřetelná, s výjimkou mapy RZM10, kde je vrchol uveden jako kóta 998 m n.m., výše zmíněný geodetický bod 992,8 m n.m. též jihovýchodně a navíc je uvedena kóta v sedle 982 m n.m.

Z toho je zřejmé, že Vřesový vrch bude minimálně novým vedlejším vrcholem. V případě, že rozdíl mezi vrcholovým bodem a bodem v sedle podle mapy RZM10 je přesný, a nesprávná je pouze absolutní výška vrcholu, šlo by dokonce o nový hlavní vrchol. Tento předpoklad potvrzují tři vrstevnice po 5 m od vrcholu do sedla ve výše zmíněném atlase Krkonoš. V případě, že půjde o vedlejší vrchol, zůstává otázka jeho přiřazení k vrcholu hlavnímu – zřejmě by měl přináležet jako druhý VV k Tabuli (HLV 67; 1282 m). Přímým měřením v terénu, bohužel s výškově nekalibrovanou GPS (GPSmap 60CSx) a ve špatně přístupném a nepřehledném (zasněženém) terénu, jsem naměřil rozdíl 12 m, podle tlaku jsem nepřesáhl 975 m, GPS výška byla přesně 1000 m. Zůstává tak výzva pro přesnější zaměření v terénu i event. pro vyhledání v patřičných přesných a aktuálních mapových podkladech.

Přístup na vrchol je nyní nejpohodlnější po dřevařské svážnici, rozšířené po orkánu Kyril, od hájovny u silnice na Pomezní boudy – necelých 500 m. Orkán Kyril rozšířil vrcholovou paseku a na jižních svazích umožnil výhledy na okolní tisícovky.

Stanovisko Tisícovky.cz / Mgr. Michal Holub (odborný garant projektu)

Případ Vřesového vrchu je bezpochyby nezbytné detailně proměřit přímo v terénu. V tuto chvíli je však nejpravděpodobnější, že realitě odpovídá nejpřesnější nová RZM10 a vrchol (998 m n.m.) tudíž tisícovkou není.

Podklad DMU 25 je totéž co Topografická mapa AČR a zde vrstevnice 1000 m není. TOPO Czech pro Garmin je výsledkem digitálního modelu území (zdrojem je satelitní snímkování), nikoli reálného měření v terénu. Přesnost takovýchto vrstevnic je cca 5-10 m, ojediněle i menší. Jediným významným mapovým podkladem, kde je udávána výška Vřesového vrchu přes 1000 m, je tedy Atlas Krkonoš 1:25 000. Ze srovnání map 1:10 000 a 1:25 000 však z hlediska přesnosti výškopisu jednoznačně vychází lépe mapa RZM10 a Vřesový vrch tedy (zatím?) za tisícovku považovat nelze.

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.

Zobrazeno 1 - 4 z 4 nalezených

Nahoru