Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m)
další informace o vrcholu

Dřevěná hůl: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 8 z 8 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku. Po břehu vede Vintířova stezka.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku (HLV 365; 1007 m). Po břehu vede Vintířova stezka.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka.

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m) s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka.

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka.

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)


 
Průrva, procházející masivem vrcholové skály Dřevěné hole.

Průrva, procházející masivem vrcholové skály Dřevěné hole.

Petr Havránek (listopad 2017)

19.11.2017 14:29:37 - Petr Havránek

Průrva ve vrcholové skále Dřevěné hole

Ve vrcholové skále Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m) je malá jeskyňka, která pokračuje úzkou průrvou celou šířkou skály až na opačnou stranu masivu. Průrva je asi 5 m dlouhá a je velmi úzká a není možné se skrze ní protáhnout. V zimních měsících při našich minulých návštěvách byla průrva zasypaná sněhem.


 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 
Skalnatý vrchol Dřevěné hole je v zimních závějích obtížně dostupný.

Skalnatý vrchol Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m) je v zimních závějích obtížně dostupný.

Petr Havránek (únor 2009)

11.02.2009 17:33:41 - Petr Havránek

Rozvaliny budov pod vrcholem Dřevěné hole

Nejlepší výstupová cesta na Dřevěnou hůl (HLV 111; 1206 m) vede z Hůrky (Hurkenthalu). Za Hůrkou ještě asi 500 m sleduje frekventovanou modře značenou turistickou cestu k jezeru Laka. Těsně za mostem přes Jezerní potok odbočuje výrazná dřevařská cesta nejprve 500 m V směrem a pak 1200 m JV směrem. V místě, kde se tato vozová cesta lomí opět V směrem asi 500 m pod vrcholem Dřevěné hole jsou ruiny několika velkých budov. Zde, ve výšce asi 1140 m, byla usedlost, která ale také mohla být malou sklářskou hutí. V turistických mapách je v této lokalitě uveden místní název Abelesova huť.

Rozvaliny velké budovy na přístupové cestě pod vrcholem Dřevěné hole.

Rozvaliny velké budovy na přístupové cestě pod vrcholem Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m).

Petr Havránek (únor 2009)

Rozvaliny velké budovy na přístupové cestě pod vrcholem Dřevěné hole.

Rozvaliny velké budovy na přístupové cestě pod vrcholem Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m).

Petr Havránek (únor 2009)

Pohled od rozvalin pod vrcholem Dřevěné hole k cestě, stoupající k vrcholu.

Pohled od rozvalin pod vrcholem Dřevěné hole (HLV 111; 1206 m) k cestě, stoupající k vrcholu.

Petr Havránek (únor 2009)


 
Nový krucifix na základech farního kostela v Hůrce, v sedle mezi Hůreckým vrchem a Dřevěnou holí.

Nový krucifix na základech farního kostela v Hůrce, v sedle mezi Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) a Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m).

Petr Havránek (únor 2009)

11.02.2009 17:10:41 - Petr Havránek

Novinky v Hůrce (Hurkenthal) v roce 2007 a 2008

V lokalitě bývalé osady Hůrka (Stará Hůrka, Hurkenthal) v sedle mezi Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m) a Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) přibyly v roce 2007 a 2008 některé kulturně-historické a informační objekty.

Na půdorysu základů farního kostela Sv. Vincence Ferrarského z roku 1789 byl vztyčen krucifix s pozlacenou soškou Ježíše Krista a s trojjazyčným nápisem "Chvála Tobě, Kriste".

Na vratech pohřební kaple Sv. Kříže z r. 1820 je nový informační panel, sdělující, že v kapli sklářského rodu Abele byl pohřben také MUDr. Josef Klostermann, otec spisovatele Karla Klostermanna.


 
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.


 
Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.

Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.

Petr Havránek (únor 2007)

19.02.2007 12:21:27 - Petr Havránek

Ministerstvo životního prostředí ČR specifikovalo opatření v Národním parku Šumava, postiženém živelní pohromou po lednovém orkánu Kyrill:

"Do 5.4.2007 je zakázáno vstupovat do všech lesních porostů a na cesty označené "Zákaz vstupu" v celém Národním parku Šumava. Důvodem zákazu vstupu do lesa je rozsáhlá živelní pohroma a následná likvidace důsledků působení orkánu."


 
Odhalený základ kostela Sv. Vincence Ferrarského z r. 1789 ve Staré Hůrce v sedle mezi Hůreckým vrchem a Dřevěnou holí.

Odhalený základ kostela Sv. Vincence Ferrarského z r. 1789 ve Staré Hůrce v sedle mezi Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) a Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)

16.01.2007 12:42:24 - Petr Havránek

Pohřební kaple Sv. Kříže z r. 1820, patřící sklářskému rodu Abelů ve Staré Hůrce je jednou z mála památek, která přežila destrukční činnost vojska v 50. létech 20. století. Kaple byla v minulých létech obnovena do původní podoby. Novinkou z minulého roku (2006) je kultivace okolí kaple a odhalení celého základu farního kostela Sv. Vincence Ferrarského z roku 1789. Základy kostela se nacházejí jen několik desítek metrů od kaple. Stará Hůrka ležela sedle mezi Hůreckým vrchem (HLV 192; 1099 m) a Dřevěnou holí (HLV 111; 1206 m).


 

Zobrazeno 1 - 8 z 8 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group