Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Holý vrch (HLV 64; 1295 m)
další informace o vrcholu
Holý vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: VV Holý vrch - S vrchol | VV Holý vrch - SZ vrchol
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených 
Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m).
Petr Havránek (září 2010)
28.09.2010 15:32:37 - Petr Havránek
Pamětní deska Vltavanů
Asi 1200 m pod Kvildou je na skále na pravém břehu Vltavy, na samém úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m), přesněji jeho vedlejšího vrcholu Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m), pamětní deska spolku Vltavanů. Přes Vltavu vede k desce ze silnice mezi Kvildou a Borovými Ladami dřevěný můstek. Na desce je vytesán nápis: "Vltavě živitelce vděční Vltavané 1970" a je zde mapa povodí Vltavy (a Labe) s vyznačenými místy nejstarších vorařských spolků Vltavan v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.
Plavecký vorařský spolek Vltavan v Praze je nejstarším existujícím profesním spolkem. Byl založen 11.6.1871 v hospodě u Hejduků v pražském Podskalí s názvem "Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan". Členové spolku platili měsíční příspěvky (např. v Davli 1 K) a měli potom nárok na podporu v nemoci, příspěvek na pohřebné při úmrtí člena rodiny, apod.
V polovině 20. století došlo výstavbou vodních děl na řece k útlumu voroplavby. Přesto spolek přetrval dodnes a žije bohatým kulturním a společenským životem. Vltavan se věnuje podpoře handicapovaných občanů, spolupracuje s klubem Za starou Prahu a s Pražskou paroplavební společností, pořádá oblíbené plesy a účastní se akcí mezinárodní vorařské asociace.
Dne 26.6.2010 pořádal spolek Vltavan z jihočeského Purkarce opět po pěti letech tradiční setkání Vltavanů v Kvildě. Účastníci putovali od kostela Sv. Štěpána k prameni Vltavy i k pamětní desce na úpatí Holého vrchu.
(zdroj: Šumavanet, webové stránky spolku Vltavan v Praze a obce Davle).
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).
Petr Havránek (září 2007)
04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub
Nouzová nocležiště v NP parku Šumava
Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).
Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:
Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…
Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).
Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.
Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.
Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.
Petr Havránek (srpen 2008)
29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek
Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený
Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.
Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.
Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.
Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.
Petr Havránek (srpen 2008)
Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m). V pozadí Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).
Petr Havránek (červen 2008)
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Holubí skála leží na S svazích Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) na souřadnicích N 48 59.416 a E 13 34.423.
Petr Havránek (červen 2008)
16.06.2008 23:27:51 - Petr Havránek
Na turistických mapách imponuje na S svahu Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) výrazná Holubí skála s výškou 1194,5 m. Dokonce na rozcestí Zlaté stezky, vedoucí z Kvildy do Bučiny a cyklostezky, odbočující z tohoto rozcestí Pod Holubí skálou, je skála vzdálena 1 km Z směrem.
Jaké je zklamání, když dorazíme k turistickému rozcestníku s označením Holubí skála, a nikde žádný skalní útvar není v dohledu! Vlastní Holubí skála je od rozcestníku vzdálena JJV směrem asi 250 m a je skryta v hustém lesním porostu, ale je poměrně mohutná. K orientaci se určitě hodí GPS navigace.
Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.
Petr Havránek (únor 2007)
19.02.2007 12:21:27 - Petr Havránek
Ministerstvo životního prostředí ČR specifikovalo opatření v Národním parku Šumava, postiženém živelní pohromou po lednovém orkánu Kyrill:
"Do 5.4.2007 je zakázáno vstupovat do všech lesních porostů a na cesty označené "Zákaz vstupu" v celém Národním parku Šumava. Důvodem zákazu vstupu do lesa je rozsáhlá živelní pohroma a následná likvidace důsledků působení orkánu."
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených