Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Kunžvart (VV 178a; 1033 m)
Kunžvart: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zřícenina hradu na stejnojmenné tisícovce Kunžvart (VV 178a; 1033 m).
Tomáš Formánek (únor 2017)
Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-5 Knížecí pláně; podokrsek: IB-1A-5c Stráženské pláně
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°55´15˝ s.š., 13°42´33˝ v.d.;
S-42: 5421770 X, 3405520 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-12-11; SHOCart /35; KČT /66
Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)
Příslušný hlavní vrchol: Strážný (HLV 178; 1115 m)
Popis vrcholu
Vedlejší vrchol Strážného (HLV 178; 1115 m) vzdálený 710 m k východu. Skalnatý výstupek východního hřebene. Na jeho okraji zřícenina strážního hrádku nad Zlatou stezkou (název Kunžvart vznikl z německého Kunigswarte – Královská Stráž), připomínaný již roku 1359. Je však pravděpodobně starší. Pustý od 16. století, kdy vyhořel. Zalesněno smíšeným porostem s převahou smrku.
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Rituální kámen u vchodu do zříceniny hradu na tisícovce Kunžvart (VV 178a; 1033 m).
Tomáš Formánek (únor 2017)
Pohled z Kunžvartu (VV 178a; 1033 m) na Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m).
Tomáš Formánek (únor 2017)
Zřícenina hradu na stejnojmenné tisícovce Kunžvart (VV 178a; 1033 m).
Tomáš Formánek (únor 2017)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (44)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek
Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923
V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.
Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).
V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.
Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)