Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Žlíbský vrch

Žlíbský vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m) od Nové Polky.

Petr Havránek (listopad 2005)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-5 Knížecí pláně; podokrsek: IB-1A-5c Stráženské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°56´06˝ s.š., 13°43´47˝ v.d.;
S-42: 5423320 X, 3407050 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-12-11; SHOCart /35; KČT /66

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: vysílač.

Popis vrcholu

Výrazný suk 3 km jihozápadně od Horní Vltavice. Nejvyšší vrchol Stráženských plání. S okolními tisícovkami je spojen hlubokými sedly (969 m n. m. k západu a 971 m n. m. k jihovýchodu). Na jihovýchodním svahu vede bývalá Zlatá stezka, jsou zde louky a pastviny bývalé osady Žlíbky. Od jihu vede téměř až na vrchol kamenice. Jinak je Žlíbský vrch zalesněn smrčinou s příměsí buku. Na vrcholové plošině je vysílač a geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup po žluté značce ze Strážného do Horní Vltavice. Nad bývalými Žlíbky, v nejvyšším bodě Zlaté stezky (1 040 m n. m.), odbočíme po cestě vlevo a po 200 m vpravo. Po této neznačené cestě stoupáme až na vrchol, byla zbudována při výstavbě vysílače. Orientačně poměrně snadné.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled na Žlíbský vrch z turistické cesty na Boubín z obce Kubova Huť.

Pohled na Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m) z turistické cesty na Boubín (HLV 29; 1362 m) z obce Kubova Huť.

Jan Janda (leden 2011)

Zasněžená vrcholová část tisícovky Žlíbský vrch z turistické cesty z Polky na Knížecí pláně.

Zasněžená vrcholová část tisícovky Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m) z turistické cesty z Polky na Knížecí pláně.

Jan Janda (říjen 2009)

Žlíbský vrch - pohled od hájovny na Orlově Huti.

Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m) - pohled od hájovny na Orlově Huti.

Vladimír Grančay (duben 2009)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (47)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Geodetický bod je umístěn v nejvyšším místě Žlíbského vrchu (HLV 154; 1133 m).

Renáta Šašková (leden 2009)

21.09.2010 15:50:49 - Jan Samec

Vrcholová kniha na Žlíbském vrchu

V červenci 2010 byla v blízkosti vrcholu Žlíbského vrchu (HLV 154; 1133 m), po pravé straně od vstupní brány k vysílacímu stožáru, umístěna vrcholová kniha. Zatím přečkala letní období, snad vydrží i déle.

Samotný vrcholový bod je na opačné straně cesty v mlází, přibližně o tři metry výše. Opatřen je nezbytným vrcholovým geodetickým bodem.

Na vrcholu Žlíbského vrchu (HLV 154; 1133 m).

Václav Šilhavý (červen 2008)

28.10.2008 09:53:44 - Jan Samec

Informace ke Žlíbskému vrchu

Přístupová komunikace na tisícovku Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m) byla vybudována v první polovině 80-tých let 20. století. Na vrcholu byla cca v roce 1987 zahájena výstavba radarové stanice velkého dosahu která měla být začleněna do PVO.

Pokud si dobře pamatuji byl položen mohutný dálkový sdělovací kabel s olověným pláštěm (výkop podél komunikace - Žlíbský vrch - H.Vltavice - Lenora...), dále byly zahájeny zemní práce, navezeny prefabrikované desky. Práce byly ukončeny po listopadu 1989.

V Horní Vltavici byl vybudován kasárenský objekt pro obsluhu radaru (dnes dům seniorů?).

Zajímavostí je objekt hlásky PVO která se nacházela v lese, 150 m vlevo od cesty k vrcholu na kótě cca 1070 m. Dnes je zde pouze polorozpadlý barák a základy pozorovací věže.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Přidat informaci

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Galerie tisícovek

Přihlášení uživatele

Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m)

Popis vrcholu

Popis přístupu

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu