Strážný (HLV 178; 1115 m)

Strážný: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Kunžvart

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Strážný a Kunžvart ze silničky mezi Hliništěm a Českými Žleby.

Strážný (HLV 178; 1115 m) a Kunžvart (VV 178a; 1033 m) ze silničky mezi Hliništěm a Českými Žleby.

Petr Havránek (listopad 2006)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1A Šumavské pláně; okrsek: IB-1A-5 Knížecí pláně; podokrsek: IB-1A-5c Stráženské pláně

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°55´13˝ s.š., 13°41´58˝ v.d.;
S-42: 5421720 X, 3404810 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-12-11; SHOCart /35; KČT /66

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Výrazný suk 2 km severozápadně od Strážného. Rozlehlý vrchol eliptického tvaru, tvořený granodiority. Jižní svahy prudší, s menšími skalkami a sutí. Zalesněno smrčinou s příměsí jedle, jeřábu a buku. Část porostů chráněna I. zónou NP na jižním a východním svahu. Na vrcholu je geodetický bod.

Popis přístupu

Přístup po modré značce ze Strážného na zříceninu hradu Kunžvart. U rozcestníku se žlutou poblíž Kunžvartu vede k západu (vlevo) průsek vzhůru. Ten nás po 650 m dovede na vrchol. Neznačeno, orientačně středně náročné.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Hora Strážný pohledem od jihu.

Hora Strážný (HLV 178; 1115 m) pohledem od jihu.

Ivan Bohuslav (květen 2018)

Vrcholová plošina tisícovky Strážný.

Vrcholová plošina tisícovky Strážný (HLV 178; 1115 m).

Tomáš Formánek (únor 2017)

Strážný a Kunžvart od JV ze silničky jižně od Hliniště.

Strážný (HLV 178; 1115 m) a Kunžvart (VV 178a; 1033 m) od JV ze silničky jižně od Hliniště.

Tomáš Formánek (únor 2017)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (22)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Černá skála. V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Černá skála (HLV 291; 1042 m). V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Tomáš Formánek (říjen 2014)

30.03.2015 17:00:11 - Martin Matějka

Změna adresy a zvýšení počtu Ultratisícovek

Ultratisicovky.cz - partnerský projekt Tisícovek Čech, Moravy a Slezska, který ze seznamu všech našich tisícovek vybírá ty s nejvyšší prominencí nejméně 100 m, se ze starší adresy ultratisicovky.webnode.cz přesunul na novou jednodušší adresu www.ultratisicovky.cz.

Zároveň v souvislosti s detailním geodetickým přeměřením tisícovky Černá skála (HLV 291; 1042 m), které provedli autoři projektu Tisícovek na podzim loňského roku, dochází k začlenění této tisícovky mezi ultratisícovky. Spolu s Černou skálou byly do seznamu ultratisícovek přidány i dvě dříve opominuté šumavské tisícovky Černý les (HLV 362; 1007 m) a Strážný (HLV 178; 1115 m) a počet našich Ultratisícovek tak stoupl z 91 na 94.

Na stránkách Ultratisícovek již nyní najdete i novou interaktivní mapu všech tisícovek, kterou díky spolupráci Tisícovek a Ultratisícovek brzy naleznete i přímo zde na www.tisicovky.cz.

 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

 

Přidat informaci

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group