Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Z Bílého Potoka na tři tisícovky (Jizerské hory)
Související odkazy: Z Lázní Libverda na Smrk | Z Bílého Potoka na tři tisícovky | Černá hora - Bílá smrt | Z Kořenova na čtyři tisícovky
Trasa výletu: Bílý Potok, železniční stanice — Frýdlantské cimbuří — Polední kameny (HLV 371; 1006 m) — Pavlova cesta — Smědavská hora (HLV 212; 1084 m) — Pavlina louka — Jizera (HLV 170; 1122 m) — Pavlina louka — Smědava — Bílý Potok, železniční stanice
Vrcholové skalky Smědavské hory (HLV 212; 1084 m).
Renáta Šašková (září 2003)
Celková délka výletu: 23 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Polední kameny (HLV 371; 1006 m); Smědavská hora (HLV 212; 1084 m); Jizera (HLV 170; 1122 m)
Doporučené mapy:
KČT 20-21
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 08.06.2003)
Popis výletu
Tento výlet po tisícimetrových vrcholech Jizerských hor zahájíme v Bílém Potoce pod Smrkem, u rozcestníku u železniční stanice. Bílý Potok je nejvýše položenou obcí na říčce Smědé a byl založen roku 1594. Zdejší dominantou je Kostel Nejsvětější trojice postavený v letech 1888 až 1890.
Od železniční stanice se vydáme po červené značce, ale hned po půl kilometru na rozcestí ji opustíme a jdeme dál po zelené přímo na jih. Po chvilce vstoupíme do přírodní rezervace Frýdlantské cimbuří, která je od roku 1999 součástí NPR Jizerskohorské hřebeny.
Zelená značka je naším průvodcem po více než čtyři kilometry a cestou můžeme sledovat bučiny a prosychající smrčiny s jeřábem na strmých srázech Černého potoka, ale i četné skály a skalky, které jsou hojně využívány horolezci. Za odbočení z naší trasy určitě stojí vyhlídka Hajní kostel. Z vyhlídky se vrátíme na zeleně značenou cestu a dojdeme na rozcestí Pod Frýdlantským cimbuřím. Tady zvolíme značku žlutou a ta nás asi po půl kilometru dovede na dnešní první tisícovku, Polední kameny (HLV 371; 1006 m). Vrchol je velmi zajímavý a najdeme zde skalní města s balvany, suťovými poli, viklany a zřícenými bloky.
Jdeme dál po žluté značce a přibližně po kilometru se dostane na tzv. Pavlovu cestu, která obchází Smědavskou horu (HLV 212; 1084 m) zhruba v nadmořské výšce 1 000 metrů. Ještě než začneme stoupat na samotný vrchol, mineme po pravé straně PP Vlčí louka (8 ha) vyhlášenou v roce 1965 pro ochranu svahového vrchoviště, kleče a severské květeny. Na vrchol druhé dnešní tisícovky nevede žádná cesta a tak ji budeme zdolávat některým z průseků. Nejschůdnějším je patrně výstup z jihovýchodu po hřebeni (z Pavlovy cesty 1 km s převýšením 90 m). Z vrcholu je zatím velmi dobrý výhled – od západu, přes sever až na Smrk ležící na severovýchod od Smědavské hory.
Ze Smědavské hory se vrátíme na žlutou značku, přejdeme Pavlinu louku, odkud se vydáme západním směrem po modré značce, abychom přibližně po půl kilometru na rozcestí Malá Klečová louka opět zvolili žlutou, která nás dovede na vrchol poslední tisícovky dnešního putování. Jizera (HLV 170; 1122 m) je druhým nejvyšším vrcholem na české straně Jizerských hor a dříve byla nazývána Bražecký vrch, německy Siebengiebel (Sedmištít), zřejmě podle mohutné členité skály na vrcholu. Je odtud jedinečný kruhový výhled, který oceníme zvláště za pěkného počasí. Jizera leží ve středu přírodní rezervace Prales Jizera (92,44 ha) vyhlášené roku 1960, kde se můžeme setkat se zbytky původní horské smrčiny, která je však silně poškozena imisemi.
Z vrcholu Jizery se vydáme zpět na rozcestí žluté a modré značky na Pavlině louce, odkud půjdeme po modré východním směrem až do Smědavy. Nachází se zde horská chata z roku 1935, která stojí na místě útulny, o níž je zmínka již z roku 1814. Od roku 1910 do roku 1969 stával naproti horské chatě lovecký zámeček.
Zpět do Bílého Potoka se dostaneme po červené turistické značce, která vede nejprve po Smědavské silnici, potom po Jedlové cestě.