Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Z Kořenova na čtyři tisícovky (Jizerské hory)
Související odkazy: Z Lázní Libverda na Smrk | Z Bílého Potoka na tři tisícovky | Černá hora - Bílá smrt | Z Kořenova na čtyři tisícovky
Trasa výletu: Kořenov, železniční stanice — Údolí Jizery — Pod Bukovcem — Bukovec (HLV 373; 1005 m) — Věžní skály (HLV 334; 1018 m) — Pytlácké kameny — Jizerská silnice — Promenádní cesta — Černý vrch (HLV 317; 1026 m) — Pod Bukovcem — Sedlo pod Zámky — Knížecí cesta — Zámky (HLV 379; 1002 m) — Kořenov, železniční stanice / (Hotely a penziony v okolí Kořenova)
Podzimní mlha na vrcholové plošině Bukovce (HLV 373; 1005 m).
Renáta Šašková (září 2003)
Fyzická obtížnost: velká
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Bukovec (HLV 373; 1005 m); Věžní skály (HLV 334; 1018 m); Černý vrch (HLV 317; 1026 m); Zámky (HLV 379; 1002 m)
Doporučené mapy:
KČT 20-21
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 18.05.2003)
Popis výletu
Na tento výlet je dobré si přivstat a vyrazit časně, neboť je před námi pořádná porce kilometrů na východním okraji Jizerských hor.
Jako východiště pro zdolání čtyř tisícovek jsme zvolili železniční stanici Kořenov. Dříve zde jezdila ozubnicová železnice, dnes se odtud dostanete do Harrachova a pokud se zdejším železničářům podaří obnovit trať do Polska, tak i tam. Od nádraží vyrážíme východním směrem po žluté turistické značce podél železniční tratě vedoucí do Harrachova a opustíme ji po více než dvou kilometrech na rozcestí v údolí Jizery. Dále pokračujeme po červené podél řeky a také po státní hranici.
Zhruba po třech kilometrech se červená značka odklání do vnitrozemí, aby dorazila na rozcestí Pod Bukovcem u chaty Mořina. Zde se vydáme po naučné stezce na vrchol Bukovec (HLV 373; 1005 m), který představuje výraznou dominantu okolí. Vrchol se nachází v téměř šedesáti hektarové stejnojmenné rezervaci vyhlášené už v roce 1960. Setkáte se zde se zbytky původních bučin a také se suťovými porosty jilmu a klenu. Unikátní je také „pralouka“ s řadou druhů horských a vstavačovitých rostlin Z Bukovce vás naučná stezka přivede na Jizerku, nejvýše položenou osadu Jizerských hor ve výšce 861 metrů. Od 16. století je Jizerka známým nalezištěm více než čtyř desítek minerálů, včetně drahokamů a polodrahokamů v náplavu Safírového potůčku). Od roku 1995 je Jizerka památkovou rezervací lidové architektury. V devatenáctém století až do roku 1911 pracovala na Jizerce sklářská huť, která je dnes opravena, stejně jako tzv. Panský dům. V budově bývalé školy můžete navštívit stálou expozici „Stará a nová tvář Jizerských hor“, která je přístupna od jara do podzimu o sobotách a nedělích od 9 do 16 hodin.
Z Jizerky naše kroky povedou po zelené značce a zhruba po dvou kilometrech vystoupáme na další tisícovku Věžní skály (HLV 334; 1018 m). Věžní skály jsou rozsáhlá kupovitá vyvýšenina. Nejvyšší v řetězu vrcholů Středního jizerského hřbetu. Vrchol získal svůj název podle žulových skalisek na jižním okraji vrcholové plošiny. Na nich je i nejvyšší bod. Zalesněno smrkem, většinou mladé porosty. Severně se nachází viklan. Na svazích místy kamenné proudy a srázy. Dobrý výhled. Na vrcholu geodetický bod.
Naše cesta dále povede po zelené značce směrem na Pytlácké kameny, odkud je rovněž dobrý výhled. Přibližně 300 metrů za vrcholem odbočuje ze zelené značky cesta vlevo, po které půjdeme o něco více než kilometr a dorazíme na červenou značku a Jizerskou silnici, po níž se vydáme na severovýchod směrem na Smědavu. Opět přibližně po dvou kilometrech, u zimního kiosku odbočíme vlevo na Promenádní cestu (v létě neznačena, ale v zimě významná lyžařská trasa). Po kilometru Promenádní cestu opustíme o budeme stoupat na další tisícovku, Černý vrch (HLV 317; 1026 m). Čeká nás převýšení necelých 100 metrů volným terénem a samotný vrchol najdeme u zajišťovacího geodetického bodu.
Po zdolání vrcholu se opět vrátíme na Promenádní cestu a půjdeme po ní přes rozcestí U Bunkru, kde překřížíme žlutou turistickou značku, až na rozcestí Pod Bukovcem u chaty Mořina, odkud jsme dnes vyráželi na Bukovec. Tentokrát se od chaty vydáme po modré značce severovýchodním směrem a po dvou kilometrech na rozcestí Sedlo pod Zámky odbočíme na žlutou značku, která nás povede po Knížecí cestě až k odbočce na vrchol poslední dnešní tisícovky. Zámky (HLV 379; 1002 m) jsou skalnatý vrcholový hřbet s izolovanými skalami, který téměř odlesněn se zbytky smrčin. Na vrcholu je výhledový a geodetický bod.
Z vrcholu se vrátíme na Knížecí cestu a po žluté pokračujeme až ke kořenovskému nádraží, cíli naší cesty.