Z Pražma na Travný (Moravskoslezské Beskydy)

Související odkazy: Za slovanským bohem Radegastem | Smrk a Malý Smrk | Z Ostravice na Lysou horu | Z Pražma na Travný | Přes Javorový na Ropici | Tisícovky Zadních hor

 

Trasa výletu: Pražmo — Obora — Kozlanka — Travný (HLV 114; 1203 m) — Malý Travný — Partyzánský bunkr — Morávka — Na Kotaři — rozc. Kotař — Čupel — Prašivá — Malá Prašivá — Pod Vysutým — Pražmo

 
Na vrcholové plošině Travného.

Na vrcholové plošině Travného (HLV 114; 1203 m).

Tomáš Formánek (září 2004)

Celková délka výletu: 22 km

Fyzická obtížnost: velká

Orientační náročnost: střední

Tisícovky na trase:
Travný (HLV 114; 1203 m)

Doporučené mapy:
SHOCart 69, 71; KČT 96

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 07.03.2004)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/moravskoslezske-beskydy/B69077A0-AAFE-478E-BA0B-8DB4F67906B3ori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Travný</a><br />
 
 

Popis výletu

Při tomto výletu navštívíme pouze jednu tisícovku, ale výstup na ni je poměrně náročný, neboť nás čeká převýšení více než 750 metrů. Zahájíme v obci Pražmo, která byla založena v roce 1777 a dříve zde pracovalo mnoho domácích tkalců. Pokud navštívíme zdejší hřbitov, najdeme zde hrob skutečné Maryčky Magdonové a jistě si vzpomeneme i na další díla Petra Bezruče.

Z Pražma vyjdeme po modré turistické značce na jih a hned začneme stoupat. Před sebou máme téměř 6 kilometrů stoupání, takže síly musíme rozvrhnout tak, abychom na vrchol došli v co možná nejlepší pohodě.

Vrchol Obora, který je prvním na našem putování, dosahuje výše pouhých 709 m n. m., ale sedýlko za ním a tedy i chvilka chůze z kopce nám jistě přijdou vhod. Projdeme kolem hájenky, mineme odbočku žluté značky vedoucí do Krásné pod Lysou horou, kde bychom našli několik chráněných lidových staveb těšínského typu, a podél vleku stoupáme dál. Dalším záchytným bodem na naší cestě je vrchol Kozlanka, odkud se cesta na chvilku opět umoudří a jdeme téměř po rovině. Na vrchol Travný (HLV 114; 1203 m) to máme o málo více než kilometr, ale zato velmi příkrého stoupání podél stejnojmenné přírodní rezervace. Námaha při výstupu bude jistě odměněna výhledem na typickou siluetu Lysé hory (HLV 48; 1324 m) a můžeme zde zapsat své dojmy do vrcholové knihy. Nebo alespoň pročíst, jaké pocity po výstupu měli ti před námi.

Cestou jsme si jistě všimli spousty odumírajících stromů, které jsou však postupně nahrazovány smrky, klečí a jeřábem. To je určitě dobré, jenom nám to při příštích návštěvách tohoto vrcholu může trochu překážet při výhledu.

Jakmile si odpočineme a načerpáme síly, vydáme se na stejně náročný sestup. Jdeme dál po modré turistické značce, kterou na rozcestí Velký Travný vyměníme za zelenou, a dojdeme na Malý Travný, z něhož máme pěkný výhled. Z Malého Travného dojdeme asi po 2 kilometrech ke kótě 891 m n. m., kde najdeme pomník připomínající partyzánskou bitvu. Můžeme si odtud udělat malou odbočku k partyzánské zemljance a informačnímu panelu, kde se dozvíme něco z událostí 2. sv. války.

Po dalších 2 kilometrech dojdeme do obce Morávka, jež je obcí s největším katastrem v Beskydech. Byla ustavena v 17. století a dnes je hlavně rekreačním centrem. Koncem 2. sv. války zde probíhala rozsáhlá partyzánská činnost, což dokazuje nejen pomník, který jsme minuli cestou z Travného, ale také pamětní deska na hostinci, v němž stanný soud fašistů odsoudil 14. 12. 1944 14 občanů k smrti. Další připomínku partyzánů najdeme u rozcestí Pod přehradou, kde stojí pomník partyzánům od Miloslava Zety z roku 1968. Přehrada zde byla dostavěna v roce 1964 a slouží jako nádrž pitné vody. Má sypanou hráz dlouhou 396 a vysokou 44 metrů.

V Morávce se můžeme rozhodnout, zda se již vrátíme do Pražma nebo si výlet ještě trochu prodloužíme. Ti, kteří se chtějí vrátit, dojdou do Pražma po silnici, ale mohou si zvolit pravý nebo levý břeh říčky Morávka, neboť po obou silnička vede.

My ostatní pokračujeme z Morávky po modré značce kolem jízdárny a opět budeme stoupat. Ale již na mnohem nižší kopce, tisícovku jsme na dnešní den měli pouze jednu a teď navštívíme nižší, ale také zajímavé vršky. Na rozcestí Na Kotaři zvolíme značku červenou a půjdeme po ní severozápadním směrem. Projdeme přes rozcestí Kotař, mineme Čupel i vrch Prašivá a dojdeme až na rozcestí Na Prašivé. Tady se na chvilku zastavíme, neboť zde na Malé Prašivé najdeme turistickou chatu postavenou v roce 1921 s nástavbou rozhledny. Rozhledna je nejstarší z dochovaných v Moravskoslezských Beskydech a pokud by nebyla kvůli havarijnímu stavu uzavřena, měli bychom odtud výhled na celou Ostravskou pánev. Byla postavena členy Pobeskydské jednoty slezské a obyvateli okolních obcí náklady 247.000,- Kč a slavnostní otevření proběhlo 2. října 1921 za zvuků fanfár z Libuše.

Opodál najdeme dřevěný poutní kostel sv. Antonína Paduánského, jehož loď byla vystavěna v roce 1640, a věž přistavěna roku 1860.

Z Malé Prašivé se vydáme po modré značce a ta nás asi po 5 km dovede zpět do Pražma.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group