Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 161 - 170 z 534 nalezených

13.01.2012 10:04:10 - Tomáš Formánek

Lanovka na Hraničník a zvětšení 1. zóny NP

Ve středu 11. ledna 2012 se uskutečnilo jednání odborníků, politiků a zástupců krajů a obcí s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou o dlouhodobé strategii v Národním parku Šumava. Po dlouhé diskusi se zúčastnění dohodli, že první zóna by měla činit 26,5% plochy parku.

Finální návrh MŽP počítá s rozlohou I. zóny NP 26,5% (22% bezzásahová zóna + 4,5% dočasně zásahových zón) a dalšími 8,5% zóny IIa, která by se na převod do I. zóny připravovala. Rozloha I. zóny spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35%. Návrh dále počítá s velikostí zóny IIb 59,9% a s 5,1% pro III. zónu.

Za to, že šumavské obce na tento kompromis přistoupily, souhlasí MŽP s vybudováním dopravní lanovky na Hraničník (HLV 68; 1282 m). Podle ministra půjde ale výhradně o dopravní stavbu, která umožní lyžařům dostat se mnohem snadněji do lyžařského areálu v Rakousku a jejíž parametry vyloučí možnost, že by se v jejím okolí počítalo s dalším lyžařským centrem i na české straně. Okolí lanovky zůstane podle ministra dál součástí první zóny a bude tedy v nejpřísnějším režimu ochrany.

Více podrobností včetně zvukového záznamu vyjádření ministra Chalupy naleznete například na stránkách ČRo v článku První zóna národního parku bude větší a na Hraničník povede lanovka.

04.01.2012 16:24:33 - Michal Holub

Meteorologické stanice a webové kamery ČHMÚ Paprsek         v Rychlebských horách a Slaměnka v Králickém Sněžníku

Meteorologické stanice Paprsek v Rychlebských horách a Slaměnka v Králickém Sněžníku představují ideální způsob zjištění aktuální situace počasí v dané oblasti, neboť na rozdíl od většiny jiných dostupných kamer jsou tyto umístěné přímo v hřebenových partiích.

Na ilustračních obrázcích z dopoledne 4.1.2012 (silné sněžení, teploty okolo 0°C) a odpoledne 4.1.2012 (výrazně lepší viditelnost...) jsou vidět snímky z kamer (záběr se aktualizuje každých 10 minut) a také aktuální meteorologické informace za posledních 48 hodin. Stanice jsou automatické, bez lidské obsluhy (neměří tedy např. sněhovou pokrývku).

Webová kamera a automatická meteostanice Paprsek je umístěna u horské chaty Paprsek, asi 200 m jižně od vedlejší tisícovky Palaš (VV 169b; 1027 m). Souřadnice WGS-84 16°59'25''E, 50°12'36''N, nadmořská výška 1005 m. Odkaz na kameru (web ČHMÚ).

Webová kamera a automatická meteostanice Slaměnka je v provozu od listopadu 2011, leží u horní stanice lanovky areálu SKI Sněžník Horní Morava, asi 500 m jihozápadně od tisícovky Sviní hora (HLV 93; 1232 m) (též Slamník). Souřadnice WGS-84 16°49'58''E, 50°09'04''N, nadmořská výška 1110 m. Odkaz na kameru (web ČHMÚ).

03.01.2012 23:39:15 - Václav Šilhavý

Kytýrka - kandidát na vedlejší vrchol Basumského hřebenu a zajímavá lesní cesta poblíž

Na jihovýchodním svahu Basumského hřebenu (HLV 66; 1288 m), ve vzdálenosti cca 1300 m od jeho vrcholu, se na souřadnicích N48 57 57.6 E13 48 22.6, nachází jakási plošinka, zakončená ve směru po svahu skalním útvarem – mrazovým srubem. Pod mrazovým srubem se sklon svahu prudce láme.

Nejvyšší místo v závěru plošiny má kótu 1125 a převýšení vůči sedlu, vzdálenému ve směru k Basumskému hřebenu (HLV 66; 1288 m) cca 50 m, je asi 5,5 m. Toto místo je označeno místním názvem „Kytýrka“, a lze o něm uvažovat, jako o možném vedlejším vrcholu Basumského hřebenu.

.

Ze severu a z východu Kytýrku obchází serpentinová lesní cesta, nesoucí stejný název. Lesní cesta Kytýrka spojuje Lukenskou cestu s Horní basumskou cestou, je dlouhá asi dva kilometry, a překonává převýšení 150 m.

Cesta byla vybudována pravděpodobně v druhé polovině devatenáctého století v souvislosti se stavbou tzv. „Bázumské“ lovecké chaty, která stojí u křižovatky s Horní basumskou cestou, v nadmořské výšce cca 1175 m.

Na stavbu cesty lze nahlížet jako na zajímavé technické dílo. Trasa cesty je vedena jako zářez do strmého svahu, z velké části obehnaný kamenným tarasem. Taras byl postaven velmi kvalitně a bytelně z nasucho vyskládaných kamenů.

29.12.2011 13:06:29 - Renáta Šašková

Bourání rozhledny na Klínovci

Po téměř 130 letech se zřejmě již definitivně přiblížilo zbourání rozpadající se rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) v Krušných horách. Na jejím místě má vzniknout přesná replika, která by měla první návštěvníky přivítat v roce 2013.

Metr tlusté zdivo stávající osmiboké rozhledny musí řemeslníci rozebrat kámen po kameni, očíslovat a pak znovu poskládat dohromady. Nová věž bude vypadat úplně stejně, jen jádro bude z kvalitního betonu. Replika musí vydržet při až dvacetistupňových teplotních rozdílech během jednoho dne nejméně půl století. Stavební práce jsou naplánované na letní stavební sezony v letech 2012 a 2013.

Původně měla rozhledna přivítat po opravě návštěvníky již v červnu 2005, jenže když nechal investor odkrýt nejvyšší patra památkově chráněné stavby, ukázalo se, že voda ze sněhu a deště natekla mezi vlastní konstrukci a deseticentimetrový plášť z betonu. Proto je nutná demolice, která proběhne v roce 2012.

První rozhledna stála na Klínovci (HLV 86; 1244 m) již v roce 1817, ta ovšem posléze shořela. Dnešní osmiboká kamenná věž pochází z roku 1884 a je vysoká 24 metrů. Rozhledna na Klínovci je nejvýše položenou stavbou svého druhu v Krušných horách a druhou nejvýše položenou v republice.

Rozhledna umožňuje kruhový výhled. Jsou vidět okolní vrcholky Krušných hor v Čechách i v Německu, za dobré viditelnosti bývá vidět i Šumava, Český les, České středohoří, Lužické hory, dohlédnout lze i na Ještěd (HLV 344; 1012 m) a Krkonoše.

27.12.2011 14:08:27 - Petr Erban

Chyba v lokalizaci Kopřivné

Nedávno jsem dosbíral všechny moravské tisícovky. Používal jsem při tom GPS Garmin - většinou se souřadnice vrcholu shodovaly s tím, co uvádíte na vašich stránkách, odchylky byly v řádu desítek metrů.

Větší chyba se vyskytla u jediného vrcholu, tam máte určitě chybu: Je to vrchol Kopřivná (VV 75a; 1019 m) v Hrubém Jeseníku, tam je skutečný vrchol cca 200 m od vašich souřadnic, to by se mělo opravit.

S pozdravem, Petr Erban.

Poznámka Tisícovky.cz:

Chyba v lokalizaci nejvyššího místa Kopřivné v současné chvíli skutečně existuje. Přesné určení skutečného nejvyššího místa a stanovení jeho absolutní nadmořské výšky však budou vyžadovat detailní geodetické měření, a proto až do provedení tohoto měření nebudeme zatím stávající koordináty vrcholu měnit za jiné, přesnější, ale přitom ne zcela přesné. Díky za pochopení.

Další poznámky k lokalizaci vrcholu Kopřivné viz též například Informace Jindřicha Preise k tomuto tématu z 12. listopadu 2008 na stránce Kopřivná (VV 75a; 1019 m) / Další informace o vrcholu.

27.12.2011 14:06:30 - Tomáš Formánek

Hora Křemelná a Sněžné jámy

V aktuálním čísle časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese č. 4/2011 (Zima) je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 8-9 otištěn krátký text Mgr. Pavla Hubeného "Hora Křemelná a Sněžné jámy".

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopise Vítaný host, případně na internetových stránkách časopisu Vítaný host.

06.12.2011 23:35:04 - Václav Šilhavý

Trojmezí - vedlejší vrchol Větřína

Na SV svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 1200 m od jeho vrcholu, vystupuje poměrně výrazná rozsocha, jejíž hřbet je po asi 200 m zakončen skalním výchozem.

Na nejvyšším místě výchozu je umístěn žulový mezník s křížkem. Souřadnice mezníku jsou: N48 59 33.0 E13 50 17.2. Mezník vypadá jako regulérní geodetický bod, není však evidován v oficiální databázi bodových polí.

Na mapách je hřbet označen názvem „Trojmezí“, a u skalního výhozu je uváděna kóta 1098. Sedlo je na hřbetnici směrem k Větřínu (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 210 m jihozápadně, má souřadnice: N48 59 27.8 E13 50 10.8, a nadmořskou výšku přibližně o 10 m nižší, než vrcholový mezník. Trojmezí můžeme tedy s velmi vysokou pravděpodobností označit jeko vedlejší vrchol Větřína.

20.11.2011 15:04:12 - Petr Havránek

Kříž na vrcholu Sokola

Dne 17.7.2011 byl na vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) vztyčen asi čtyřmetrový, hrubě otesaný dřevěný kříž. Na kříži je umístěna během posledních let v pořadí již třetí schránka s vrcholovou knihou. Minulou schránku umístila a spravovala Česká obec sokolská, schránka i s knihou je nyní asi 20 m od nového kříže. Sokol je tak v současnosti svým způsobem raritou, neboť v jeho vrcholové části se nacházejí současně hned tři vrcholové knížky.

Smrkový porost na svazích i vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) je již zcela odumřelý a lze předpokládat, že do několika let bude z vrcholu hory volný výhled.

20.11.2011 10:51:34 - Michal Holub

Nový oficiální VV: Žárový vrch - JZ vrchol (VV 195a, 1008 m) 

Výrazné skalisko na úbočí Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m), na velmi pěkném a členitém hřbetu mezi sedlem Kóta a Vrbnem, splňuje kritéria pro zařazení mezi vedlejší tisícimetrové vrcholy. Jde o velmi ostrou skalní hradbu (tor), na kterou již v roce 2006 upozornil Jindra Preis.

Skála se nenachází na vrcholové plošině, ale v dolní polovině nevýrazné hřbetnice mezi Sedlovou chatou a Žárovým vrchem (HLV 195; 1101 m). Skála je dobře ukryta na okraji smrkového lesa a tak její mohutnost (některé stěny mají 20 m) vynikne až přímo pod ní.

Pata skály se nachází ve výšce 996 m a nejvyšší místo má pak cca 1008 m.

Žárový vrch - JZ vrchol (VV 195a; 1008 m) je tvořen dvěma velmi úzkými skalisky. Mohutnější a vyšší má ve směru dolů ze svahu poněkud rozložitější základnu. Výstup na nejvyšší místo je běžným "turistickým" způsobem nemožný - drobné horolezecké zkušenosti a výbava se určitě hodí. Nižší skalisko (blíže k sedlu) se zdolat s trochou opatrnosti dá.

Na mapce je vyznačena poloha nového VV, průsekem od Sedlové chaty vede pěšina v těsné blízkosti, nelze minout.

18.11.2011 00:58:15 - Václav Šilhavý

Kamenné hraniční mezníky na boubínském Dlouhém hřbetu

Pomyslnou spojnici vrcholů Boubína (HLV 29; 1362 m) a Bobíku (HLV 74; 1264 m) tvoří horské pásmo, na starých mapách označované názvem „Dlouhý hřbet“.

Součástí Dlouhého hřbetu jsou vrcholy Větřín (HLV 133; 1178 m), Solovec – JZ vrchol (VV 145a; 1145 m) a Solovec – J Vrchol (VV 145b; 1132 m). Přes tyto vrcholy prochází historická hranice mezi lesními pozemky – Polesí Mlynářovice a Polesí Zátoň. Linie hranice lesních pozemků je označena kamennými mezníky.

Mezníky pocházejí zřejmě z poloviny devatenáctého století a některé z nich jsou opatřeny německými nápisy s dobovými místními názvy.

Začátek řady mezníků je v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m), kde se stýkají hranice tří polesí: Kellne (Včelná), Schattawa (Zátoň), Müllerschlag (Mlynářovice). Poslední mezník s nápisem se nachází na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Mezníky s německými nápisy jsou po linii hřbetu rozmístěny v následujícím pořadí: 

• Trojmezník č. 1: „Kreutzfichte“ (Křížová smrč) v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 2: „Baerenstand“ (Medvědí brdo) na severozápadním svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 230 m od jeho vrcholu.
• Mezník č. 4: „Geyerruck“ (Supí hřbet) na vrcholové plošině Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 6: „Windhöhe“ (Větrné návrší) na spočinku ve vzdálenosti 360 m jihovýchodně od vrcholu Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 8: „Senkenberg“ (Skloněná hora) 240 m jihovýchodně od mezníku č.6. Mezník č.12: „Ansitz“ (Lovecký posed) na vrcholové plošině Solovce – JZ vrcholu (VV 145a; 1145 m).
• Mezník č. 16: „Farrenberg“ (Býčí hora) na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Zobrazeno 161 - 170 z 534 nalezených

Nahoru