Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m)
Blatenský vrch: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Přejít na: VV Smrčina
Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora
Rozhledna na vrcholu Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).
Pavel Hlaváček (prosinec 2005)
Lokalita: Celek: IIIA-2 Krušné hory; podcelek: IIIA-2A Klínovecká hornatina; okrsek: IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina; podokrsek: IIIA-2A-2b Abertamská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°24´00˝ s.š., 12°46´58˝ v.d.;
S-42: 5587830 X, 3342490 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /01-43-23; SHOCart /6; KČT /4
Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)
Objekty a vybavenost na vrcholu: Rozhledna, vysílač, další budovy (objekt ochránců přírody, objekt radioamatérů), parkoviště, geodetický bod
Popis vrcholu
Blatenský vrch je kupovitý vrchol ležící 1,5 kilometru severovýchodně od Horní Blatné. V okolí vrcholu se vyskytují žulové skalní útvary a balvany, na svazích ojedinělé sutě. Přímo v nejvyšším místě stojí 21 metrů vysoká rozhledna z roku 1913, vystavěná z kamene a dřeva. U paty rozhledny celoročně otevřený kiosek s občerstvením. Dále se na vrcholové plošině nacházejí budovy ochránců přírody, radistů a vysílač. Až na vrchol vede asfaltová silnička odbočující ze silnice Horní Blatná - Boží Dar. Vjezd autem je možný až vrchol, v období se sněhovou pokrývkou není příjezd prohrnován.
Geodetický bod je na Blatenském vrchu umístěn přímo na rozhledně, tvoří jej pata hromosvodu ve výšce 1064,59 m. Kromě hlavního bodu je na vrcholu ještě několik dalších zajišťovacích a pomocných bodů.
V okolí se rozkládají převážně smrkové lesy s vtroušeným jeřábem. Na jihozápadním svahu leží PP Vlčí jámy - propadlé štoly s tvorbou jeskynního ledu, který se udržuje po celý rok. Ze severu a západu ve výšce přibližně 950 m obchází vrchol Blatenský příkop - unikátní historická technická památka. Na severním svahu Blatenského vrchu je lesní školka, ve které se zkoumá odolnost jehličnanů vůči znečištění ovzduší.
Popis přístupu
Přístup několika způsoby, nejhezčí je po naučné stezce z Horní Blatné okolo Vlčích jam. Další možností je přístup z Horní Blatné po zelené značce ve směru na Rýžovnu a na rozcestí pak odbočíme vlevo po červené až na vrchol (tuto cestu lze v létě absolvovat i autem).
Turistická mapa / Letecký snímek
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Geodetický bod ZB1 7.2 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází v místě rozdvojení přístupové silničky.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Oficiálně zrušený, ale stále existující geodetický bod 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází na vyvýšenině v borůvčí pod malým smrkem jižně od objektu místních radistů.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Výhled z "tankové pozorovatelny" na tisícovce Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) k Z na Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (říjen 2008)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (47)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
Rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), před rozhlednou celoročně otevřený stánek s občerstvením.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 10:50:42 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Blatenském vrchu
Na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 7 má nadmořskou výšku 1064,59 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Blatenského vrchu.
Dalším měřícím bodem na Blatenském vrchu je geodetický bod ZB2 7.3 s udávanou nadmořskou výškou 1042,95 m, který leží vedle smyčky vrcholové silničky naproti vzrostlému smrku.
Třetím měřícím bodem je ZB1 7.2 s udávanou nadmořskou výškou 1042,62 m, který leží vedle rozdvojení příjezdové silničky.
Dále se na vrcholu nachází bod SV1 7.4 bez výškového zaměření sloužící ke kontrole ostatních bodů. Nachází se na stěně rozhledny.
Na Blatenském vrchu se dále nachází i oficiálně zrušený, ale v terénu stále existující geodetický bod 7.1, který lze nalézt v borůvčí na vyvýšenině několik metrů jižně od budovy radistů.
Geodetický bod ZB2 7.3 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází u silničky naproti vzrostlému smrku.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB1 7.2 u rozdvojení silničky na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek
Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.
.
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (6)
Související výlety
- Na nejzápadnější tisícovku České republiky na kole (38 km)
- Na tři tisícovky s rozhlednami i na kole či autem