Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 371 - 380 z 536 nalezených

02.11.2007 16:15:24 - Jindřich Preis

Přístupnější Čepel (Úzký hřbet)

Ačkoliv turistické značené cesty leckdy zdálky míjejí některé tisícovky, rozšiřující se značená síť cyklostezek může tento nedostatek napravit a dovést nás pohodlně prakticky až na vrchol. Tak tomu je i v případě Čepele (HLV 321; 1024 m), nepříliš nápadného hlavního vrcholu nad Loučnou nad Desnou, „na úbočí“ či v rozsoše mnohem výraznějšího Mravenečníku (HLV 36; 1343 m).

U Čepele je v popisu přístupu udávána vysoká orientační náročnost, zjevná je i náročnost fyzická. Svoji cestu na vrchol Čepele můžeme začít na nádraží v Loučné n. D., resp. můžeme autem popojet ve směru k vrcholu cca 1 km na konec obce, již po červeně značené cyklostezce. Dále pokračujeme již pěšky či na kole po zmíněné značce rozsáhlými serpentinami nahoru po většinou asfaltové silničce (2/3 cesty), podél rozlehlé oplocené obory, skrze smíšené až čistě bukové porosty s jen ojedinělými výhledy, až na rozcestí Uhlířská cesta, kde je možnost odpočinku. Zde se rozloučíme s asfaltem a ostře doprava se vydáme po bílé značené a dobře zpevněné cestě jihovýchodním směrem k vlastnímu vrcholu. Tato cesta se těsně pod vrcholem Čepele stačí doleva (východně) k sedlu, ale vlastní vrchol je nejpřístupnější právě z této zatáčky po pěšině, vedoucí cca 100 m k posedu pod jednou z vrcholových skalek – jiná cesta k vrcholu nevede.

Zarostlá vrcholová partie strmými svahy opravdu připomíná čepel, se zřetelným nejvyšším bodem zhruba uprostřed hřebene cca 70 m severně od místa, udaného koordinátami v knize o tisícovkách. Místo, udané zmíněnými koordinátami a v mapě KČT (3. vyd. z r. 2002) označené jako skalisko na jižním okraji hřebene, se zcela vymyká charakteru vrcholu (i jiným skalnatým vrcholům Jeseníků) a vytváří pravidelnou horizontální plošinu o průměru 15-20 m, porostlou vzrostlými buky. S ostatními skalkami ji severně pojí několik metrů dlouhá hráz či základ zdi či cesta, struktura zřetelně vytvořená lidskou rukou, a podporující tak velmi silný dojem o umělém původu plošiny, nejspíše coby základu nějaké stavby z minulosti.

Po návratu z vrcholu můžeme ještě pokračovat dále po stejné cestě 1 km na Kozí hřbet, který vybíhá z Mravenečníku podobně jako Čepel (či Úzký hřbet), ale kritéria ani vedlejšího vrcholu nesplňuje a lze jej proto nazvat pouze spočinkem. V jeho sedle stojí chat(k)a Margaretka. Zde pak můžeme svůj výlet ukončit (dosud to představovalo cca 7 km a 530 m převýšení) a vrátit se zpět stejnou cestou do Loučné n. D., či můžeme pokračovat dále po značených cestách na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m) a okolní tisícovky a dolů sjet po kvalitní silničce kolem dolní nádrže přečerpávací elektrárny.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Čepele s vyznačenými cyklostezkami.

02.11.2007 08:30:51 - Jaromír Rážek

Pěší výlet z Rokytnice n/J k Harrachovým kamenům a zpět

V sekci Fotoreportáž z výletu Rokytnice - Harrachovy kameny nabízím přes třicet snímků zachycujících trasu Rokytnice nad Jizerou - Hoření domky - Dvoračky - úbočí Lysé hory a Kotle - Růženčina zahrádka - Harrachovy kameny - Dvoračky - Huťský potok - Rokytnice nad Jizerou.

Počasí přálo, takže během výletu bylo možno obdivovat zejména tisícovky Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Kotle.

Variantu části trasy nabízí také jiný výlet v sekci Výlety / Krkonoše / Po stopách Hanče a Vrbaty  (Horní Mísečky - Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) - Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) - Hančův pomník - Ambrožova vyhlídka - Labská bouda - Vosecká bouda - rozcestí Na pastvině - Krakonošova snídaně - Zadní Plech - Plešivec (HLV 108; 1210 m) - Zadní Plech - Lysá hora (HLV 35; 1344 m) - Kotelské sedlo - Růženčina zahrádka - Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) - Vrbatovo návrší - Zlaté návrší - Horní Mísečky).

31.10.2007 15:59:49 - Michal Holub

Správa Krkonošského národního parku chce koupit a následně zbourat Labskou boudu v Krkonoších, kterou její nynější majitel nabízí v současnosti prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji za 43 milionů korun.   

Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Objekt se nachází v I. zóně KRNAP a svým objemem výrazně ovlivňuje vzhled západních Krkonoš.

Dle Správy KRNAP se nyní nabízí jedinečná příležitost boudu odstranit a Správa parku proto již začala jednat s ministerstvem životního prostředí o financování koupě a zbourání boudy.

Detail Labské boudy na leteckém snímku.

30.10.2007 14:58:52 - Renáta Šašková

Ve Špindlerově Mlýně by mohl vzniknout nový obří lyžařský areál. Z podkladů zpracovaných trutnovským projekčním ateliérem Atip vyplývá, že základem nového uspořádání lyžařského areálu v okolí Špindlerova Mlýna se stane obří skiterminál, jenž vyroste hned za Labskou přehradou u vjezdu do střediska.

Skiterminál bude obsahovat třípodlažní parkovací dům přibližně pro 500 automobilů, samoobslužnou restauraci se 140 místy, restauraci s obsluhou s 88 místy, veřejné toalety i další nezbytné služby pro lyžaře včetně úschovny, prodejny sportovních potřeb či skiservisu.

Skiterminál bude současně dolní stanicí dvou nových osmimístných kabinových lanovek. Jedna z nich bude končit na Přední Planině (HLV 119; 1198 m) a druhá na Medvědíně (HLV 90; 1235 m). Z obou vrcholů by měly vést podle představ špindlerovských vlekařů zpět ke skiterminálu nové sjezdovky. Takové řešení by umožnilo snadný přechod ze svahů na Medvědíně na tratě ve Svatém Petru, aniž by si při něm lyžaři museli sundávat lyže z nohou. Dnes je možné z jednoho areálu do druhého přejet jen prostřednictvím skibusů.

Špindlerovská radnice na žádost Skiareálu nechává zpracovat změnu územního plánu, bez níž nelze lyžařský terminál postavit. Proti navrhované podobě nové koncepce lyžování v okolí Špindlerova Mlýna se však ostře staví Správa KRNAP, které vadí zejména plánované zásahy do III. zóny NP, zejména rozsáhlé kácení lesů na svazích Medvědína, které by bylo nezbytné pro vznik nových lanovek a sjezdovek.

Stávající situaci lyžařských tratí naleznete na turistické mapě okolí Špondlerova Mlýna.

29.10.2007 16:16:14 - Petr Havránek

Modravská hora - Z vrchol (VV 143a; 1110 m) není uvedena v přehledné Mapě tisícimetrových vrcholů ČR, ve všech ostatních pramenech řádně popsána je. Jde skutečně o relativně plochý vrchol, jehož nejvyšší bod lze stanovit jen obtížně. Přesto nelze vyloučit, že převýšení Modravské hory - Z vrcholu od sedla mezi ní a Modravskou horou (HLV 143; 1157 m) je větší, než 15 výškových metrů. Provedli jsme dvě měření, cestou na vrchol a zpět, obě dvěma přístroji (GPS 64 MAP CSx a hodinkový počítač Suunto) a vždy jsme zaznamenali 17 nebo 18 m převýšení vrcholu nad sedlem. To by mohlo znamenat přeřazení Modravské hory - Z vrcholu z kategorie VV mezi HLV. Na druhé straně v terénu plném vývratů po lednovém orkánu a s téměř 20cm vysokou pokrývkou těžkého sněhu mohlo dojít k chybě.

Popisované místo naleznete na turistické mapě okolí Modravských hor.

29.10.2007 14:48:34 - Michal Holub

Naučná stezka Pustevny - Radhošť

Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody otevřely v říjnu nově zrekonstruovanou NS Radegast, jejíž trasa vede po hřebeni z Pusteven přes tisícovky Radegast (HLV 183; 1106 m) a Radegast - Z - vrchol I (HLV 186; 1103 m) až na Radhošť (HLV 157; 1129 m).  

Přibližně čtyři kilometry dlouhá NS Radegast má devět zastavení, kde se turisté na nových informačních panelech dozvědí například o historii turistiky v Moravskoslezských Beskydech, o lesích na hřebeni, které odolávají silným větrům, či také o bohu Radegastovi, který je s touto krajinou neodmyslitelně spjat. Jsou zde i informace o jeskyních na Radhošti, vzácných druzích rostlin nebo o tom, jak dříve žili pastevci ovcí.

Naučná stezka Radegast vznikla již v roce 1981, tehdy ale byla věnována především historii partyzánského odboje v období okupace. V roce 2001 byla vybudována nová, přírodovědně zaměřená stezka. Správci naučné stezky hodlají s úpravami pokračovat i v příštích letech. Příští rok by se měla rekonstrukce dočkat část původní stezky vedoucí jižním úbočím zpět na Pustevny.

26.10.2007 16:20:39 - Tomáš Formánek

20. října 2007 se konal další z pravidelných výletů se zajištěnou společnou autobusovou dopravou, tentokrát na tisícovky v okolí osady Jizerka v Jizerských horách.

Hory nás přivítaly docela vydatným sněžením a po většinu dne i hustou mlhou, takže dalekých výhledů jsme si příliš neužili. I tak jsme ale zdolali plánovanou trasu Bukovec (HLV 373; 1005 m), osada Jizerka (prohlídka muzea), Věžní skály (HLV 334; 1018 m), Pytlácké kameny, Rašeliniště Jizerky, Safírový potok, osada Jizerka, a to samozřejmě včetně vrcholů obou zmíněných tisícovek.

Kromě několika zde vybraných snímků naleznete další fotografie také v sekci Fotografie z výletu Tisícovky Jizerských hor v okolí Jizerky  (82 ks), na stránkách vrcholů Bukovec (HLV 373; 1005 m) a Věžní skály (HLV 334; 1018 m) a rovněž u informací o "Naučné stezce Bukovec - Jizerka..." a o "Muzeu Jizerských hor v Jizerce".

26.10.2007 15:53:03 - Tomáš Formánek

Naučná stezka "Bukovec - Jizerka - Rašeliniště Jizerky".

V Jizerských horách je v okolí Bukovce (HLV 373; 1005 m), osady Jizerka a stejnojmenné říčky vyznačena Naučná stezka "Bukovec - Jizerka - Rašeliniště Jizerky". V blízkosti se vyskytují též tisícovky Věžní skály (HLV 334; 1018 m), Černý vrch (HLV 317; 1026 m) a Zámky (HLV 379; 1002 m).

Následující fotoreportáž nabízí výběr z informačních panelů naučné stezky. Další zajímavé související snímky naleznete na stránkách tisícovky Bukovec (HLV 373; 1005 m) a dále například v sekcích Muzeum Jizerských hor a Fotoreportáž z výletu Tisícovky Jizerských hor v okolí Jizerky (20. října 2007). 

26.10.2007 14:35:26 - Tomáš Formánek

Muzeum Jizerských hor

V osadě Jizerka poblíž Bukovce (HLV 373; 1005 m) se v objektu Staré školy nachází Muzeum Jizerských hor. Otevírací doba je v období od května do října vždy v sobotu a v neděli od 9 do 16 hodin. Vstupné pro dospělé činí 30 Kč.

Muzeum nabízí expozice zachycující místní floru a faunu, ale především se soustřeďuje na zachycení historie života místních lidí. Hlavní výstavní sál tak kombinuje tematické informační panely s obsáhlými texty a doprovodnými fotografiemi či kresbami (historie osídlení, chalupy, rozhledny, prameny...) a skutečné historické předměty (nástroje, oblečení...).

Kromě zde vybraných fotografií naleznete další snímky z muzea (celkem 40 ks včetně všech hlavních infopanelů a detailů textů) v sekci Muzeum Jizerských hor.

25.10.2007 11:19:31 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Vřesový vrch (Haida) v Krkonoších?

Zpřesňování a nové reedice map produkují změny a tak mohou přinášet i nové vrcholy do seznamu Tisícovek. To platí o vrcholu Vřesový vrch (Haida) ve východních Krkonoších pod Pomezními boudami.

Na digitalní mapě TOPO Czech v. 1.20 (Picodas Praha s.r.o. 2007) se na tomto vrcholu objevila zřetelně tisícimetrová vrstevnice s kótou 993 m n.m. jihovýchodně od ní. Stejnou vrstevnici jde dopočítat i na Turistické mapě KČT č. 22 (3. vydání, 2003), obdobně je umístěna i zmíněná kóta. Mapa Krkonoše turistický a lyžařský atlas 1:25 000 (Nakladatelství ROSY, Mělník, 2006, zpracovaná podle vojenských topografických map) zobrazuje na tomto vrchu také tisícimetrovou vrstevnici a vlastní vrchol umisťuje do ní s údajem 1002 m n.m. Na jiných internetově dostupných mapách je pozice vrcholu nezřetelná, s výjimkou mapy RZM10, kde je vrchol uveden jako kóta 998 m n.m., výše zmíněný geodetický bod 992,8 m n.m. též jihovýchodně a navíc je uvedena kóta v sedle 982 m n.m.

Z toho je zřejmé, že Vřesový vrch bude minimálně novým vedlejším vrcholem. V případě, že rozdíl mezi vrcholovým bodem a bodem v sedle podle mapy RZM10 je přesný, a nesprávná je pouze absolutní výška vrcholu, šlo by dokonce o nový hlavní vrchol. Tento předpoklad potvrzují tři vrstevnice po 5 m od vrcholu do sedla ve výše zmíněném atlase Krkonoš. V případě, že půjde o vedlejší vrchol, zůstává otázka jeho přiřazení k vrcholu hlavnímu – zřejmě by měl přináležet jako druhý VV k Tabuli (HLV 67; 1282 m). Přímým měřením v terénu, bohužel s výškově nekalibrovanou GPS (GPSmap 60CSx) a ve špatně přístupném a nepřehledném (zasněženém) terénu, jsem naměřil rozdíl 12 m, podle tlaku jsem nepřesáhl 975 m, GPS výška byla přesně 1000 m. Zůstává tak výzva pro přesnější zaměření v terénu i event. pro vyhledání v patřičných přesných a aktuálních mapových podkladech.

Přístup na vrchol je nyní nejpohodlnější po dřevařské svážnici, rozšířené po orkánu Kyril, od hájovny u silnice na Pomezní boudy – necelých 500 m. Orkán Kyril rozšířil vrcholovou paseku a na jižních svazích umožnil výhledy na okolní tisícovky.

Stanovisko Tisícovky.cz / Mgr. Michal Holub (odborný garant projektu)

Případ Vřesového vrchu je bezpochyby nezbytné detailně proměřit přímo v terénu. V tuto chvíli je však nejpravděpodobnější, že realitě odpovídá nejpřesnější nová RZM10 a vrchol (998 m n.m.) tudíž tisícovkou není.

Podklad DMU 25 je totéž co Topografická mapa AČR a zde vrstevnice 1000 m není. TOPO Czech pro Garmin je výsledkem digitálního modelu území (zdrojem je satelitní snímkování), nikoli reálného měření v terénu. Přesnost takovýchto vrstevnic je cca 5-10 m, ojediněle i menší. Jediným významným mapovým podkladem, kde je udávána výška Vřesového vrchu přes 1000 m, je tedy Atlas Krkonoš 1:25 000. Ze srovnání map 1:10 000 a 1:25 000 však z hlediska přesnosti výškopisu jednoznačně vychází lépe mapa RZM10 a Vřesový vrch tedy (zatím?) za tisícovku považovat nelze.

Zobrazeno 371 - 380 z 536 nalezených

Nahoru