Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 391 - 400 z 534 nalezených

29.07.2007 12:42:32 - Renáta Šašková

Obec Pohoří na Šumavě je ideálním výchozím místem ke zdolání novohradských tisícovek Myslivna (HLV 288; 1044 m), Obrázek (HLV 352; 1014 m), Kamenec (HLV 226; 1072 m) a Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m).

Název obce Pohoří na Šumavě je poněkud zavádějící, vždyť se nacházíme v Novohradských horách! Toto úřední označení bylo obci přiděleno až v roce 1923, do té doby bylo místo známé pod nejrůznějšími jmény jako například Buchers, Puchers, Puchéř, Půhoř či Puchoří.

Původní osada vznikla kolem roku 1700 v sousedství skelných hutí. Lidé se zde živili prací v hutích, v lese, v zemědělství, ale největší příjmy jim plynuly zejména z malování svatých obrázků na ploché sklo, které se pak vyváželo do celé Evropy.

Obec se postupně rozrůstala, takže podle sčítání lidu z roku 1890 zde žilo ve 186 domech 246 Čechů a 1077 Němců. Kdo zavítá do těchto míst nyní, pravděpodobně si jen stěží představí, že zde v té době byl například i pivovar, vinopalna, hamr a působila tu i celá řada drobných živnostníků jako například pekař, cukrář, obchodník s dobytkem, dopravce, dva obchodníci galantérním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinských, obchodník s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí, mlynář, obuvníci, porodní bába, dva řezníci, čtyři obchodníci smíšeným zbožím, trafikanti, truhláři a zedník. V Pohoří byla i pošta, byl sem zaveden telefon a telegraf a působilo tu i úvěrové společenstvo.

Úpadek obce nastal po roce 1946, v roce 1955 zde bylo již jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zanikla obec jako lidské sídlo docela. Většina zbylých chátrajících domů byla zlikvidována v roce 1978. Po roce 1991 se vyskytly hlasy volající po obnově obce, ale do dnešních dnů zatím vzniklo či bylo opraveno jen několik obytných domů.

Farní kostel Panny Marie Dobré Rady byl v pozdně barokním stylu postaven v Pohoří v letech 1783-91 na místě dřevěné kaple z roku 1779. Mnoho let chátrající památka se měla dočkat opravy, ale těsně před zahájením prací se v květnu 1999 zřítila hlavní loď kostela, takže v následujících letech již byly provedeny pouze záchranné práce na zbývajícím torzu budovy.

(V textu bylo využito informací z infopanelu LČR umístěného v obci.)

29.07.2007 11:10:19 - Renáta Šašková

Na státní hranici mezi hraničním přechodem u Pohoří na Šumavě a tisícovkami Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m) a Kamenec (HLV 226; 1072 m) se nachází historický barokní hraniční mezník. Tento 2,8 metru vysoký sloup je trojboký a jsou na něm umístěny znaky tří zemí, které se zde stýkají - Čech, Dolních a Horních Rakous.

Dle tabule umístěné přímo na podnoži sloupu byl mezník osazen roku 1661, v roce 1987 byl opraven.

Z české strany se jedná o odlehlé místo, k němuž nevedou žádné značené cesty, pouze pěšina sledující státní hranici, navíc je v okolí stále spousta popadaných stromů po letošních vichřicích. Naproti tomu z rakouské strany vede k hraničnímu sloupu značená a dobře udržovaná cesta.

29.07.2007 10:20:24 - Renáta Šašková

Na jaře letošního roku byl otevřen nový turistický přechod v Novohradských horách - Pohoří na Šumavě. Přechod je otevřen celoročně, a to v období od 1.4. do 31.10. v době od 6:00 do 22:00 a v období od 1.11. do 31.3. v době od 8:00 do 18:00. Přechod je určen pouze pro pěší, cyklisty, lyžaře a jezdce na koních.

Díky novému přechodu je nyní možné celoročně oficiálně navštěvovat skutečný pramen řeky Lužnice ležící v Rakousku. Upravený český pramen Lužnice je pouze počátkem prvního přítoku Lužnice pramenícího na našem území, a to východně od Pohoří na Šumavě nedaleko tisícovek Kamenec (HLV 226; 1072 m), Kamenec - V vrchol (HLV 389; 1001 m), Myslivna (HLV 288; 1044 m) a Obrázek (HLV 352; 1014 m).

28.07.2007 09:12:33 - Martin Jílek

Na vrcholu Jeřábu (HLV 377; 1003 m) a několika dalších vyšších tisícovek se nacházejí vrcholové knihy projektu "Brněnská výškovnice". V rámci této akce byly knihami osazeny některé vrcholy od "kóty 216 m" u Mariánského sloupu v Brně po Praděd (HLV 5; 1491 m).

Z vrcholů patřících mezi Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jsou do Brněnské výškovnice začleněny kromě Jeřábu (HLV 377; 1003 m) a Pradědu (HLV 5; 1491 m) dále i tisícovky Ostružná (HLV 128; 1184 m), Pecny (HLV 45; 1329 m), Břidličná hora (HLV 31; 1358 m), Jelení hřbet (HLV 27; 1367 m), Velký Máj (HLV 20; 1386 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m), vrcholové knihy se však z uvedených hor nacházejí pouze na Jeřábu (na vrcholu), Jelením hřbetu (u Jelení studánky), Vysoké holi (vně budovy) a Pradědu (uvnitř budovy).

Do Brněnské výškovnice jsou zařazeny i "tisícimetrové vrcholy" Pec a Kamzičník, které jsou však pouze spočinky jiných tisícovek s minimálním převýšením vůči okolí.

Více informací o projektu Brněnská výškovnice naleznete na stránkách www.vyskovnice.cz.

26.07.2007 18:08:19 - Renáta Šašková

Aktuální stav přístupové cesty a vrcholu šumavské tisícovky Plechý (HLV 21; 1378 m):

.

21.07.2007 10:51:46 - Petr Havránek

Vrchol tisícovky Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m) je tvořen krátkým hřebínkem, který má na obou svých koncích vyvýšeninu, jde tedy o jakýsi dvojvrchol. Geodetický bod ve formě patníku je na západní vyvýšenině. Necelých 200 m od něj je východní vyvýšenina.

Oba vrcholy jsou téměř stejně vysoké (1182 m), ten východní je možná o metr nižší. Sedélko mezi oběma vrcholy je o 6 m nižší, 1176 m.

Nejvyšším místem hory Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m) je tedy nejspíše západní vyvýšenina, označená geodetickým bodem.

18.07.2007 22:58:28 - Petr Havránek

Některé šumavské vrcholy jsou nedostupné nejen proto, že leží v 1. zóně národního parku, ale také svou vzdáleností od výchozích míst. Mezi takové vrcholy patří i bezejmenná tisícovka, pojmenovaná podle blízkého bavorského Klečového jezírka, Latschensee, tedy Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m).

Velmi blízko k této tisícovce se lze dostat z bavorské strany po turistické značce. Východiskem je vesnička Buchenau, ležící nedaleko přehrady Frauenau. Z Buchenau vede značená turistická cesta na Hochschachten a odtud již odbočka k Latschensee. Z rozcestí těsně před jezírkem vede pěší cesta k hranici, ta je ovšem v ochranné zóně Bavorského národního parku a paradoxně je jako turistická cesta značena pouze od hranice, nikoli však k hranici.

Od místa, kde cesta dosahuje státní hranici, je vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) vzdálen asi 250 - 300 m, je však nepřístupný, v ochranné zóně obou národních parků. Samo Klečové jezírko, Latschensee, je velmi romantické a rozhodně stojí za návštěvu. Je zajímavé, že jezírko leží jen asi o 15 m níže, než vrchol hory. Celý výlet je asi 20 km dlouhý.

16.07.2007 18:38:25 - Petr Havránek

Pod Františkovem, na úbočí Stanové hory (VV 81a; 1159 m), byl v roce 2004 odhalen Památník převaděčům. Tímto místem procházela Stezka Krále Šumavy, která vedla z Nového Světa přes Janskou horu (VV 102d; 1112 m) (též horu Martina Luthera) a z Františkova dále mezi Stanovou horou (VV 81a; 1159 m) a Stolovou horou (HLV 79; 1256 m) na bavorskou hranici v oblasti pramenů Vltavy.

Nejslavnějším převaděčem byl Franz Nowotny - Kilián, jmenovaný v pozdějším knižním i filmovém zpracování dobového pojetí převaděčství (Král Šumavy). Stezka Krále Šumavy byla v materiálech komunistické StB nazývána "Kanál 54". Franz Nowotny - Kilián převáděl uprchlíky v létech 1947 - 1950. S převáděním skončil, když jej právě u Františkova, v místě kde je nyní pamětní deska, zastavili vojáci Pohraniční stráže. Ti na jeho početnou skupinu stříleli z protějšího břehu Vltavy, od skály zvané již několik staletí Pivní hrnec. Skupina emigrantů byla zajata, sám Kilián se zachránil a po roce 1950 žil pokojně v Bavorsku.

Stezka Krále Šumavy ("Kanál 54") měla být otevřena jako naučná stezka pro turisty. V některých mapách, například v mapě SHOCartu 1 : 25 000, je stezka již vyznačena, i když právě zakreslení pamětní desky převaděčům, skála Pivní hrnec i průběh stezky v této oblasti jsou nesprávné. Bohužel dodnes nebyla v terénu stezka vyznačena a otevřena.

09.07.2007 16:33:39 - Petr Havránek

Přestože zpráva Michala Holuba (zpracovaná na základě oficiálně zveřejněných informací Klubu českých turistů) udává, že k 1.7.2006 byly otevřeny nové turistické a cyklistické trasy na okraji VVP Boletice, některé z tras čekají na své zpřístupnění teprve tuto sezónu.

Například trasa č. 1252 vedoucí z Perneku do Křišťanova úbočím Kapradince - J vrcholu (HLV 387; 1001 m) a hřebene Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), Hvězdářů (HLV 141; 1160 m) a Hvězdy (HLV 150; 1145 m) byla dokončena teprve nyní a její ukazatelé jsou dosud zakryté, trasa tedy není oficiálně otevřená.

Navíc nové vydání mapy KČT Lipno z roku 2007 obsahuje mylné zakreslení této trasy. Cyklotrasa nezačíná západně od Perneku, ale východně od něj, z místa mezi Pernekem a Maňavou. Chybné zakreslování nových turistických cílů a tras je bohužel v nově vznikajících mapách v poslední době dosti časté...

19.06.2007 18:07:18 - Tomáš Formánek

Nové číslo časopisu Krkonoše - Jizerské hory (číslo 2007/6) přináší sérii článků věnovaných chystaným stavebním aktivitám na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m).

Dle původních představ autora záměru Ing. Nývlta a tvůrců projektu Ing. arch Hofmanna a Ing. Klimeše měla na vrcholu Předního Žalého vzniknout symbolická trojice objektů "loď - maják - přístav". "Lodí" se měla stát novostavba restaurace na základech někdejšího hostince, "majákem" by byla stávající rozhledna doplněná o nové zastřešení a "přístavem" nový objekt správce v místě dnešního bufetu. 

Tvar nově navrhovaných budov byl pro Krkonoše bezesporu zcela netypický, nicméně určitě zajímavý. Hlavním použitým materiálem mělo být především dřevo a sklo.

Autoři po vlně protestů proti navržené koncepci ze strany několika místních občanských iniciativ od původního záměru v současné době ustupují. Aktuální vývoj situace se kloní spíše k replice původního objektu či alespoň ke stavbě, která by se původní budově výrazně přibližovala.

Celou sérii článků Radovana Vlčka, Miloslava Klimeše a Jiřího Dvořáka si můžete přečíst přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory http://krkonose.krnap.cz v sekcích Neberte nám Žalý!, Co bude stát na Žalým aneb jak se bude stavět na Krkonoších? a Poslední zprávy z Městského úřadu Jilemnice či v tištěné verzi časopisu.

Zobrazeno 391 - 400 z 534 nalezených

Nahoru