Rychlebské hory (RH)
další informace o celku

Rychlebské hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Kunčický hřbet | Liščí hora | Lví hora | Polská hora | Smrk | Stolec | Studený | Travná hora | Trnová hora

 

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

04.01.2012 16:24:33 - Michal Holub

Meteorologické stanice a webové kamery ČHMÚ Paprsek         v Rychlebských horách a Slaměnka v Králickém Sněžníku

Meteorologické stanice Paprsek v Rychlebských horách a Slaměnka v Králickém Sněžníku představují ideální způsob zjištění aktuální situace počasí v dané oblasti, neboť na rozdíl od většiny jiných dostupných kamer jsou tyto umístěné přímo v hřebenových partiích.

Na ilustračních obrázcích z dopoledne 4.1.2012 (silné sněžení, teploty okolo 0°C) a odpoledne 4.1.2012 (výrazně lepší viditelnost...) jsou vidět snímky z kamer (záběr se aktualizuje každých 10 minut) a také aktuální meteorologické informace za posledních 48 hodin. Stanice jsou automatické, bez lidské obsluhy (neměří tedy např. sněhovou pokrývku).

Webová kamera a automatická meteostanice Paprsek je umístěna u horské chaty Paprsek, asi 200 m jižně od vedlejší tisícovky Palaš (VV 169b; 1027 m). Souřadnice WGS-84 16°59'25''E, 50°12'36''N, nadmořská výška 1005 m. Odkaz na kameru (web ČHMÚ).

Webová kamera a automatická meteostanice Slaměnka je v provozu od listopadu 2011, leží u horní stanice lanovky areálu SKI Sněžník Horní Morava, asi 500 m jihozápadně od tisícovky Sviní hora (HLV 93; 1232 m) (též Slamník). Souřadnice WGS-84 16°49'58''E, 50°09'04''N, nadmořská výška 1110 m. Odkaz na kameru (web ČHMÚ).


 
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".


 
Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku.

Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).

Jindřich Preis (říjen 2009)

04.11.2009 11:56:12 - Jindřich Preis

Dobrý člověk ještě žije – aneb putování za lesními bary

Velmi častým tématem poznámek k vrcholům Tisícovek je sledování stop činnosti lidí v minulosti („němých svědků“) – o to více potěší, je-li možno nalézt stopy aktivit současných.

Do tohoto rámce zcela jistě zapadá projekt netradičních odpočívadel s nabídkou volně přístupného občerstvení v Horní Lipové na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m), zvaných Lesní bary – jejich součástí jsou 4 stanoviště, informace o nich lze nalézt také na www.lesnibar.cz.

Projekt zcela nevšedním a překvapivým způsobem rozšiřuje řadu dřívějších odpočívadel v blízkém okolí (útulny Mates z r. 1999 pod Malením, na Hraničníku, Studený potok aj.). Provozovatelem barů je místní revírník Václav Pavlíček. Nejdostupnější z barů je současně nejrozsáhlejší a nejvybavenější a nabízí pohodlné odpočinutí v nápaditě vytvořeném a zařízeném přístřešku a jeho okolí, s občerstvením formou samoobsluhy (GPS N50 13 27.9 E17 03 23.3).

Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku.

Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).

Jindřich Preis (listopad 2009)

Velmi bohaté zásoby mnoha druhů nealkoholických nápojů včetně energetických, ale i piva či něčeho ostřejšího, jsou chlazeny protékající vodou přiváděnou dřevěnými korýtky z blízkého potoka. Z termoboxu je možno si vzít klobásu a připravit ji v krbu pod střechou či venku na ohništi resp. grilu, samozřejmostí se pak zdají být doplňky jako chléb, papírové tácky, sklenice na nápoje, skrytý propanbutanový vařič a další. Stejně tak je připravené dřevo na oheň či pruty na opékání klobás.

Ceny jsou pro zjednodušení poněkud zprůměrované, nicméně více než přijatelné, peníze vybírá dřevěná kasička.

Horní bar na úbočí Smrku je mnohem jednodušší.

Horní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je mnohem jednodušší.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku je velmi široká.

Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je velmi široká.

Jindřich Preis (říjen 2009)

V Lesním baru na úbočí Smrku se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.

V Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Přístup k uvedeným objektům je možný z Horní Lipové po asfaltované dřevařské svážnici po cyklostezce 6044, je také značen dřevěnými ukazateli - díky tomu je bar dostupný např. i mladým matkám s kočárkem či méně zdatným cyklistům a samozřejmě na běžkách. Bar poslouží i na zpáteční cestě z hor, také proto, že mimo sezónu je většina penzionů v okolí zavřená.

Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).

Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).

Jindřich Preis (říjen 2009)

Přímou (příkrou) cestou 800 m vzhůru od Lesního baru (vlastní cyklostezka probíhá rozmáchlou serpentinou vlevo) a pak kousek po upravené cestě lze dosáhnout dalšího baru, nazvaného Horní (GPS N50 13 30.5 E17 02 41.5). Je ale mnohem skromnější – jen jako otevřené odpočívadlo a v době mé návštěvy již bez zásob.

O 250 m po cestě severovýchodně je místo panoramatických výhledů na Keprnickou hornatinu, zvané Panorama – velkým překvapením pro mne byla na stolku položená plastová krabice chráněná igelitovými taškami, která obsahovala kromě map a článku z MF Dnes o projektu lesních barů také triedr k bližší prohlídce panoramat.

Posledním zastavením je odpočívadlo na Jesenném potoce nad Fořtovým smrkem – stromem kolem 150 let starým a jedním z nejvyšších v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1), kde bývá také občasné občerstvení.

Chceme-li spojit návštěvu barů se zdoláním Tisícovky, můžeme pokračovat lesním průsekem v přímém prodloužení cesty od spodního baru až na hřebenici – červeně značenou cestu. Vyjdeme přímo u historického mezníku s číslem 21 (N50 13 20.8 E17 02 20.5) a po červené značce pokračujeme severozápadně 1 km ke geodetickému bodu Smrku (HLV 162; 1126 m) a dále na rozcestí Hraničník.

Říká se, že čím starší chlap, tím dražší hračky. A nezáleží na tom, zda to stojí čas, peníze nebo obojí. Tady musím vyslovit jedno přání – jen více takovýchto hraček.


 
Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku a Travné hory se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.

Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku (HLV 162; 1126 m) a Travné hory (HLV 169; 1125 m) se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.

Tomáš Formánek (srpen 2009)

02.09.2009 11:49:47 - Michal Holub

Podrobné geodetické měření v oblasti Smrku a Travné hory

Během posledního prázdninového víkendu (29. - 30.8.2009) jsme se vydali proměřit dva nejvyšší vrcholy Rychlebských hor - Smrk (HLV 162; 1126 m) a Travnou horu (HLV 169; 1125 m). Podle našich dosavadních údajů byl Smrk o 3 m vyšší, nicméně přítomnost menších skalek na vrcholu Travné hory či poloha trigonometrického bodu na Smrku dávali tušit, že údaje nejsou zcela správné. Dokonce jsme trochu doufali, že by Travná hora nakonec mohla vyjít jako vítěz...

Při sobotní nivelaci na Travné hoře (HLV 169; 1125 m) byl největší problém nalézt trigonometrické body. Hlavní bod č.1 (1120.50 m) jsme našli, ale byl vyvrácený a tak nám byl k ničemu. Hledali jsme proto zajišťovací bod 1.3 (1120.17 m), ale bez úspěchu. Body 1.1 a 1.2 (1111.86 m resp. 1111.11 m) byly příliš daleko, a proto jsme využili znalosti výšky hraničních kamenů (44/18, 44/19, III/45 a 45/1). Od nich jsme se rychle dostali ke dvojici vrcholových skalek a jejich výšku určili doslova s milimetrovou přesností.

Nejvyšší místo Travné hory (HLV 169; 1125 m) se nachází na východněji situované skalce (WGS-84 N 50°13.139´ a E 17°00.938´) ve výšce 1124.77 m (zaokrouhlení 1124.8 m, případně 1125 m). Jelikož je trigonometrický bod na Smrku (HLV 162; 1126 m) o třičtvrtě metru výše, senzace v podobě změny nejvyššího vrcholu Rychlebských hor se tedy nekoná...

Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk.

Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)

Nedělní nivelování na Smrku (HLV 162; 1126 m) pak mělo určit, kromě přesnější výšky nejvyššího místa, také správnou polohu vrcholu. Pouhým okem (ošidný pojem...) je jasné, že nejvyyší místo vrcholu leží severněji než trigonometrický bod č. 24 (1125.40 m). Trigonometrické body č. 24, 24.1 a 24.2 se tentokrát zdály být v pořádku, a tak jsme je využili a celý pořad v délce cca 600 m mezi nimi uzavřeli. Vrcholová plošina je extrémně plochá, výškové rozdíly minimální. I proto je určení přesného nejvyššího místa vzhledem k mikroreliéfu s pařezy, vývraty a prohlubněmi obtížné.

Zhruba 200 m severně od geodetického bodu (v polovině vzdálenosti se rozkládá pěkné rašeliniště Malení) bylo změřeno na ploše cca 30x60 m několik bodů ve výšce 1126.2 - 1126.3 m. Úplně nejvyšší hodnota  (WGS-84 N 50°13.836´ a E 17°02.021´) pak byla 1126.36 m (zaokrouhlení 1126.4 m, případně 1126 m), což lze považovat za nejvyšší místo. Snažili jsme se lať stavět do průměrné výšky, vyhýbaje se kopečkům se zarostlými pařezy. Samo rašeliniště Malení je ve výšce 1126.0 m, severněji postavený posed s pěkným rozhledem je pak ve výšce 1125.6 m.

Krátká rekapitulace na závěr: Rychlebské hory: 1. Smrk 1126.4 m, 2. Travná hora 1124.8 m.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo. Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 
Vlevo Stolec - S vrchol a vpravo Stolec od severozápadu z úbočí hraničního hřebene.

Vlevo Stolec - S vrchol (VV 306a; 1022 m) a vpravo Stolec (HLV 306; 1034 m) od severozápadu z úbočí hraničního hřebene.

Jindřich Preis (listopad 2006)

09.11.2006 19:44:20 - Jindřich Preis

Přístup na Stolec (HLV 306; 1034 m) po neznačené dřevařské cestě od rozcestníku u Růžové boudy. Vrchol kupovitý, s částečně zbořenou oplocenkou (školkou) na vrcholu. Geodetický bod - kámen mimo oplocenku vedle cesty, tyč uvnitř oplocenky.


 
Vlevo Stolec - S vrchol a vpravo Stolec od severozápadu z úbočí hraničního hřebene.

Vlevo Stolec - S vrchol (VV 306a; 1022 m) a vpravo Stolec (HLV 306; 1034 m) od severozápadu z úbočí hraničního hřebene.

Jindřich Preis (listopad 2006)

09.11.2006 19:43:25 - Jindřich Preis

Přístup na Stolec - S vrchol (VV 306a; 1022 m) po neznačené dřevařské cestě od rozcestníku u Růžové boudy. Vlastní vrchol plochý, nejvyšší bod je vedle dřevařské cesty cca 60 m severně od bodu udaného v Průvodci, geodetický bod jsem nenalezl. Dřevařská cesta pokračuje po hřebenici plochým mělkým sedlem až na hlavní vrchol Stolce (HLV 306; 1034 m) kolem nejvyššího bodu vedlejšího vrcholu lokalizovaného podle Průvodce.


 
Do Polska ani lesem: roh hranice mezi tisícovkami Palaš a Bílé kameny - cesta od Palaše.

Do Polska ani lesem: roh hranice mezi tisícovkami Palaš (VV 169b; 1027 m) a Bílé kameny (VV 169a; 1029 m) - cesta od Palaše.

Jindřich Preis (listopad 2006)

09.11.2006 19:41:32 - Jindřich Preis

Vrchol Bílé kameny (VV 169a; 1029 m) leží na státní hranici. Přístup je možný od Jíviny (VV 182a; 1076 m) po hranici nebo od rozcestí turistických značek Palaš (WGS-84: N50 12 47.8 E16 59 35.5) zpevněnou cestou při okraji mladého lesa severním směrem a po cca 100 m na rozcestí doprava. Státní hranice je na pasece cca 570 m od rozcestníku Palaš, vrchol po hranici pak severně asi 1100 m.


 
Polská hora - z těchto míst, cca 100 m jihozápadně od vrcholu, bývá pěkný výhled na Králický Sněžník.

Polská hora (HLV 182; 1106 m) - z těchto míst, cca 100 m jihozápadně od vrcholu, bývá pěkný výhled na Králický Sněžník.

Michal Holub (listopad 2006)

09.11.2006 19:39:40 - Jindřich Preis

Na Polskou horu (HLV 182; 1106 m) je též možný přístup ze západu po státní hranici (polská zelená značka) po svažité pasece, odkud je výhled na Králický Sněžník a jeho východní hřeben.


 
Na vrcholové plošině Hřebeňáku.

Na vrcholové plošině Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m).

Renáta Šašková (říjen 2003)

05.11.2006 17:30:38 - Jindřich Preis

Na vrcholovou plošinu Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) s mladou smrčinou vede od rozcestí značek u Císařské lovecké boudy přes vrchol Trnové hory (HLV 245; 1060 m) dřevařská cesta.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group