Rychlebské hory (RH)
další informace o celku

Rychlebské hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Kunčický hřbet | Liščí hora | Lví hora | Polská hora | Smrk | Stolec | Studený | Travná hora | Trnová hora

 

Zobrazeno 1 - 10 z 17 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Vrchol Hřebeňáku je na hřebenové cestě.

Vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) je na hřebenové cestě.

Petr Havránek (září 2021)

28.09.2021 15:12:16 - Petr Havránek

Kde je vrchol Hřebeňáku?

Většina podrobných turistických map, například server Mapy.cz, mapa č.75 Králický Sněžník-Králicko 1:25.000 i mapa č. 41 Jeseníky sever 1:25.000 z edice Turistické mapy pro každého společnosti Geodézie On Line, umísťuje vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) asi 550 m jižně od vrcholu Trnové hory (HLV 245; 1060 m) na konec svažující se vrcholové plošiny s kótou 1026 m.

Jedná se však pouze o spočinek.

Turistický přístřešek u Císařské lovecké boudy, odkud je ideální přístup na Trnovou horu a dále na Hřebeňák.

Turistický přístřešek u Císařské lovecké boudy, odkud je ideální přístup na Trnovou horu (HLV 245; 1060 m) a dále na Hřebeňák (VV 245a; 1008 m).

Petr Havránek (září 2021)

Vlastní vrchol Hřebeňáku (VV 245a; 1008 m) není v těchto mapách označen a nachází se asi 370 m JZ od tohoto spočinku a má výšku 1008 m.

Méně pedantický tisícovkář může tedy vrchol Hřebeňáku minout.

Na Hřebeňák (VV 245a; 1008 m) se lze dostat avízovanou jednoduchou cestou ze severu od turistického přístřešku u Císařské lovecké boudy, s dobrou GPS navigací si lze cestu od Petříkova zkrátit výstupem po lesní pěšině od rozcestí Pod Hřebeňákem.


 
Sokol. Pohled z Horního Antýglu.

Sokol (HLV 80; 1253 m). Pohled z Horního Antýglu.

Vladimír Grančay (květen 2009)

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou, kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

(listopad 2019)

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay


 

13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek

Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory

Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.

28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.

První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.

Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.

Přehled článků prvního čísla:

  • Velká kotlina - stálý zdroj velkých objevů,
  • Josefová - místo zapomenutého času a lesního ticha,
  • Návrat pastvy do okolí horských chat v Jeseníkách,
  • Problematika dopadu klimatických změn na les,
  • Sokol stěhovavý v Jeseníkách,
  • Návštěvníci pod lupou aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách,
  • Pohled do minulosti horské smrčiny,
  • Historie Horské služby,
  • Jeseníky vodou bohaté,
  • O zaniklých osadách,
  • Tančírna v Račím údolí.

 
Pavel Slanec

Pavel Slanec

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1324 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!


 

04.01.2012 16:24:33 - Michal Holub

Meteorologické stanice a webové kamery ČHMÚ Paprsek         v Rychlebských horách a Slaměnka v Králickém Sněžníku

Meteorologické stanice Paprsek v Rychlebských horách a Slaměnka v Králickém Sněžníku představují ideální způsob zjištění aktuální situace počasí v dané oblasti, neboť na rozdíl od většiny jiných dostupných kamer jsou tyto umístěné přímo v hřebenových partiích.

Na ilustračních obrázcích z dopoledne 4.1.2012 (silné sněžení, teploty okolo 0°C) a odpoledne 4.1.2012 (výrazně lepší viditelnost...) jsou vidět snímky z kamer (záběr se aktualizuje každých 10 minut) a také aktuální meteorologické informace za posledních 48 hodin. Stanice jsou automatické, bez lidské obsluhy (neměří tedy např. sněhovou pokrývku).

Webová kamera a automatická meteostanice Paprsek je umístěna u horské chaty Paprsek, asi 200 m jižně od vedlejší tisícovky Palaš (VV 169b; 1027 m). Souřadnice WGS-84 16°59'25''E, 50°12'36''N, nadmořská výška 1005 m. Odkaz na kameru (web ČHMÚ).

Webová kamera a automatická meteostanice Slaměnka je v provozu od listopadu 2011, leží u horní stanice lanovky areálu SKI Sněžník Horní Morava, asi 500 m jihozápadně od tisícovky Sviní hora (HLV 93; 1232 m) (též Slamník). Souřadnice WGS-84 16°49'58''E, 50°09'04''N, nadmořská výška 1110 m. Odkaz na kameru (web ČHMÚ).


 
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".


 
Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku.

Celkový pohled na Lesní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).

Jindřich Preis (říjen 2009)

04.11.2009 11:56:12 - Jindřich Preis

Dobrý člověk ještě žije – aneb putování za lesními bary

Velmi častým tématem poznámek k vrcholům Tisícovek je sledování stop činnosti lidí v minulosti („němých svědků“) – o to více potěší, je-li možno nalézt stopy aktivit současných.

Do tohoto rámce zcela jistě zapadá projekt netradičních odpočívadel s nabídkou volně přístupného občerstvení v Horní Lipové na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m), zvaných Lesní bary – jejich součástí jsou 4 stanoviště, informace o nich lze nalézt také na www.lesnibar.cz.

Projekt zcela nevšedním a překvapivým způsobem rozšiřuje řadu dřívějších odpočívadel v blízkém okolí (útulny Mates z r. 1999 pod Malením, na Hraničníku, Studený potok aj.). Provozovatelem barů je místní revírník Václav Pavlíček. Nejdostupnější z barů je současně nejrozsáhlejší a nejvybavenější a nabízí pohodlné odpočinutí v nápaditě vytvořeném a zařízeném přístřešku a jeho okolí, s občerstvením formou samoobsluhy (GPS N50 13 27.9 E17 03 23.3).

Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku.

Krytá část Lesního baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m).

Jindřich Preis (listopad 2009)

Velmi bohaté zásoby mnoha druhů nealkoholických nápojů včetně energetických, ale i piva či něčeho ostřejšího, jsou chlazeny protékající vodou přiváděnou dřevěnými korýtky z blízkého potoka. Z termoboxu je možno si vzít klobásu a připravit ji v krbu pod střechou či venku na ohništi resp. grilu, samozřejmostí se pak zdají být doplňky jako chléb, papírové tácky, sklenice na nápoje, skrytý propanbutanový vařič a další. Stejně tak je připravené dřevo na oheň či pruty na opékání klobás.

Ceny jsou pro zjednodušení poněkud zprůměrované, nicméně více než přijatelné, peníze vybírá dřevěná kasička.

Horní bar na úbočí Smrku je mnohem jednodušší.

Horní bar na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je mnohem jednodušší.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku je velmi široká.

Nabídka nápojů v Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) je velmi široká.

Jindřich Preis (říjen 2009)

V Lesním baru na úbočí Smrku se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.

V Lesním baru na úbočí Smrku (HLV 162; 1126 m) se mohou zabavit dospělí i mnohem menší.

Jindřich Preis (říjen 2009)

Přístup k uvedeným objektům je možný z Horní Lipové po asfaltované dřevařské svážnici po cyklostezce 6044, je také značen dřevěnými ukazateli - díky tomu je bar dostupný např. i mladým matkám s kočárkem či méně zdatným cyklistům a samozřejmě na běžkách. Bar poslouží i na zpáteční cestě z hor, také proto, že mimo sezónu je většina penzionů v okolí zavřená.

Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).

Památný Fořtův smrk na břehu Staříče má odhadované stáří 150 let a patří k nejvyšším v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1).

Jindřich Preis (říjen 2009)

Přímou (příkrou) cestou 800 m vzhůru od Lesního baru (vlastní cyklostezka probíhá rozmáchlou serpentinou vlevo) a pak kousek po upravené cestě lze dosáhnout dalšího baru, nazvaného Horní (GPS N50 13 30.5 E17 02 41.5). Je ale mnohem skromnější – jen jako otevřené odpočívadlo a v době mé návštěvy již bez zásob.

O 250 m po cestě severovýchodně je místo panoramatických výhledů na Keprnickou hornatinu, zvané Panorama – velkým překvapením pro mne byla na stolku položená plastová krabice chráněná igelitovými taškami, která obsahovala kromě map a článku z MF Dnes o projektu lesních barů také triedr k bližší prohlídce panoramat.

Posledním zastavením je odpočívadlo na Jesenném potoce nad Fořtovým smrkem – stromem kolem 150 let starým a jedním z nejvyšších v Olomouckém kraji (GPS N50 14 14.6 E17 03 18.1), kde bývá také občasné občerstvení.

Chceme-li spojit návštěvu barů se zdoláním Tisícovky, můžeme pokračovat lesním průsekem v přímém prodloužení cesty od spodního baru až na hřebenici – červeně značenou cestu. Vyjdeme přímo u historického mezníku s číslem 21 (N50 13 20.8 E17 02 20.5) a po červené značce pokračujeme severozápadně 1 km ke geodetickému bodu Smrku (HLV 162; 1126 m) a dále na rozcestí Hraničník.

Říká se, že čím starší chlap, tím dražší hračky. A nezáleží na tom, zda to stojí čas, peníze nebo obojí. Tady musím vyslovit jedno přání – jen více takovýchto hraček.


 
Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku a Travné hory se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.

Geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku (HLV 162; 1126 m) a Travné hory (HLV 169; 1125 m) se uskutečnilo 29. a 30.8.2009.

Tomáš Formánek (srpen 2009)

02.09.2009 11:49:47 - Michal Holub

Podrobné geodetické měření v oblasti Smrku a Travné hory

Během posledního prázdninového víkendu (29. - 30.8.2009) jsme se vydali proměřit dva nejvyšší vrcholy Rychlebských hor - Smrk (HLV 162; 1126 m) a Travnou horu (HLV 169; 1125 m). Podle našich dosavadních údajů byl Smrk o 3 m vyšší, nicméně přítomnost menších skalek na vrcholu Travné hory či poloha trigonometrického bodu na Smrku dávali tušit, že údaje nejsou zcela správné. Dokonce jsme trochu doufali, že by Travná hora nakonec mohla vyjít jako vítěz...

Při sobotní nivelaci na Travné hoře (HLV 169; 1125 m) byl největší problém nalézt trigonometrické body. Hlavní bod č.1 (1120.50 m) jsme našli, ale byl vyvrácený a tak nám byl k ničemu. Hledali jsme proto zajišťovací bod 1.3 (1120.17 m), ale bez úspěchu. Body 1.1 a 1.2 (1111.86 m resp. 1111.11 m) byly příliš daleko, a proto jsme využili znalosti výšky hraničních kamenů (44/18, 44/19, III/45 a 45/1). Od nich jsme se rychle dostali ke dvojici vrcholových skalek a jejich výšku určili doslova s milimetrovou přesností.

Nejvyšší místo Travné hory (HLV 169; 1125 m) se nachází na východněji situované skalce (WGS-84 N 50°13.139´ a E 17°00.938´) ve výšce 1124.77 m (zaokrouhlení 1124.8 m, případně 1125 m). Jelikož je trigonometrický bod na Smrku (HLV 162; 1126 m) o třičtvrtě metru výše, senzace v podobě změny nejvyššího vrcholu Rychlebských hor se tedy nekoná...

Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk.

Posed poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny tisícovky Smrk (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)

Nedělní nivelování na Smrku (HLV 162; 1126 m) pak mělo určit, kromě přesnější výšky nejvyššího místa, také správnou polohu vrcholu. Pouhým okem (ošidný pojem...) je jasné, že nejvyyší místo vrcholu leží severněji než trigonometrický bod č. 24 (1125.40 m). Trigonometrické body č. 24, 24.1 a 24.2 se tentokrát zdály být v pořádku, a tak jsme je využili a celý pořad v délce cca 600 m mezi nimi uzavřeli. Vrcholová plošina je extrémně plochá, výškové rozdíly minimální. I proto je určení přesného nejvyššího místa vzhledem k mikroreliéfu s pařezy, vývraty a prohlubněmi obtížné.

Zhruba 200 m severně od geodetického bodu (v polovině vzdálenosti se rozkládá pěkné rašeliniště Malení) bylo změřeno na ploše cca 30x60 m několik bodů ve výšce 1126.2 - 1126.3 m. Úplně nejvyšší hodnota  (WGS-84 N 50°13.836´ a E 17°02.021´) pak byla 1126.36 m (zaokrouhlení 1126.4 m, případně 1126 m), což lze považovat za nejvyšší místo. Snažili jsme se lať stavět do průměrné výšky, vyhýbaje se kopečkům se zarostlými pařezy. Samo rašeliniště Malení je ve výšce 1126.0 m, severněji postavený posed s pěkným rozhledem je pak ve výšce 1125.6 m.

Krátká rekapitulace na závěr: Rychlebské hory: 1. Smrk 1126.4 m, 2. Travná hora 1124.8 m.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku.

Kruhový výhled z posedu stojícího poblíž nejvyššího místa vrcholové plošiny Smrku (HLV 162; 1126 m).

Tomáš Formánek (srpen 2009)


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 
Vlevo Stolec - S vrchol a vpravo Stolec od severozápadu z úbočí hraničního hřebene.

Vlevo Stolec - S vrchol (VV 306a; 1022 m) a vpravo Stolec (HLV 306; 1034 m) od severozápadu z úbočí hraničního hřebene.

Jindřich Preis (listopad 2006)

09.11.2006 19:44:20 - Jindřich Preis

Přístup na Stolec (HLV 306; 1034 m) po neznačené dřevařské cestě od rozcestníku u Růžové boudy. Vrchol kupovitý, s částečně zbořenou oplocenkou (školkou) na vrcholu. Geodetický bod - kámen mimo oplocenku vedle cesty, tyč uvnitř oplocenky.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 17 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group