Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Boubín (HLV 29; 1362 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Boubín > Další informace o vrcholu

Boubín: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Palečkovský vrch | VV Srní vrch

Zobrazeno 1 - 10 z 12 nalezených

14.08.2020 13:54:29 - Petr Erban

Do třetice kompletní zdolání všech našich tisícovek

25. července 2020 se stal pan Petr Erban třetím tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Díky za hezký dopis, moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených turistických projektů!

Zdravím Vás, chci Vám ještě napsat pár slov o tom, jak já jsem se dopracoval k “tisícovkám”.

Já jsem už pokročilého věku a na hory jezdím celý život, už více než 50 let. Před revolucí jsem byl členem turistického oddílu, se kterým jsme podnikali hřebenové přechody hor, hlavně slovenských (bylo ještě Československo, tak to bylo vlastně “doma”). Prošli jsme Tatry i Fatry, v Česku Jeseníky i Krkonoše. Takže jsem sbíral tisícovky, aniž bych o tom uvažoval. Jsem z Ostravy, takže moje domovské hory jsou Beskydy, no a ty jsem prošel křížem krážem, na Lysé jsem byl asi tisíckrát. Ještě před revolucí jsme s tím oddílem zajeli i na Kavkaz a vylezli na pětitisícový Kazbek. A s dvěma kamarády jsme ještě na tak zvaný devizový příslib vyjeli na západ a vylezli na Mont Blanc, Matterhorn a Grossglockner v Alpách. 

Po revoluci se otevřel svět a začal jsem jezdit více do zahraničních hor, hlavně do Alp. S kamarády horolezci jsem se dostal i na Pamír, vylezli jsme na šestitisícovku Pik četyrjocha, pak na 7105  m vysoký Pik Korženěvskoj. Pak jsem odjel pracovně do Iránu, kde jsem strávil téměř 4 roky, tím se zpřetrhaly vazby na bývalé spoluturisty a od té doby se ze mě stal sólista. Už v Iránu jsem začal jezdit do hor sám, vylezl jsem tam na 9 nejvyšších hor včetně 5600 m vysokého Damávándu. 

Po návratu jsem pak vydělané peníze začal utrácet na další výlety do hor hlavně po Evropě. Až jsem ty hory začal systematicky “sbírat”. A nejen hory, začal jsem sbírat i další zajímavé body. Řekl jsem si, že vylezu na nejvyšší vrcholy všech evropských pohoří, což jsem už splnil, u toho jsem navštěvoval středy Evropy, všechny, o kterých jsem se dozvěděl. (Je jich víc, protože se dajízjistit různými způsoby). Ty ještě všechny nemám, zastavil mě COVID, čtyři středy jsou v Běloruskua tam jsem chtěl letos, ale tam rozhodně teď nepojedu. Navštívil jsem i všech šest muzeí R. Messnera, kterého považuji za absolutně nejlepšího horolezcevšech dob. 

No a teď se dostávám k domácí scéně. Když jsem objížděl tu Evropu, napadlo mě, že bych měl mít taky kompletně Česko, tedy nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A tak jsem narazil na pojem geomorfologické členění, zjistil jsem, že republika je rozčleněna na 94 celků (člení se ještědál na další podcelky, ale to členění je tak jemné, že asi není v silách to zvládnout). No a tak jsem objel republiku a vylezl na všech těch 94 nejvyšších vrcholů. Sám jsem jsem si pak do toho přidal Prahu a vystoupil jsem na 40 nejvyšších vrcholů Prahy. Nebyl tomu konec, protože jsem v knihkupectví objevil knížku “101 našich nejkrásnějších kopců a hor”, no a bylo zaděláno na další výlety, vylezl jsem na všechny kopce podle té knížky (některá z nichjsem už měl v rámci těch nejvyšších). Jenže u nás v Česku jsou nejvyšší hory podél hranic a jak jsem tak chodil po hraniční čáře, napadlo mě zajít na všechna trojmezí a taky na nejzazší body, pak na nejnižší body Čech i Moravy a nakonec na středy republiky. Opět je jich víc, podle způsobu výpočtu. Mám i střed samostatných Čech a Moravy bez Slezska a se Slezskem atd. U těch středů jsem pak narazil na tzv. základní nivelační body, kterých je po Česku 12, tak jsem je taky navštívil. To všechno jsou už moje uzavřené projekty.

A pak jsou tu další body, které budu plnit do smrti: jak jsem tak chodil po těch hranicích, narazil jsem na historické hraniční kameny, tak jsem je taky začal sbírat, mezi nimi pak rozlišuji zase trojmezní kameny, kameny na hranici Čechy – Moravaa jiné zajímavé kameny s nápisy atd. Už jich mám stovky. A taky vyhledávám památníky železné opony, kterých jsem už taky objel spoustu. 

Dostávám se konečně k tisícovkám, ty mě napadly, až když se mi nějak dostala do rukou vaše knížka Tisícovky (v tištěné podobě). Nejprve jsem vzdoroval protože jak se znám, když něco začnu, tak mě to pak nepustí a říkal jsem si, že si na sebe upletu bič, protože jsem stále jezdil do všech možných hor a po různých bodech a to by byla moc velká zátěž. Začal jsem napřed s okolními horami, pořádně jsem zdokumentoval Beskydy a prošel detailně Jeseníky, Rychlebky a Králičák. No a pak se to rozjelo a systematicky jsem pokračoval dál, až mi nakonec zůstala Šumava. Ty nejznámější jsem tam už samozřejmě měl (Plechý, Poledník, Boubín atd.), ale kde je do 286-ti! Paradoxně mi k tomu letošnímu dokončení pomohla koronavirová krize, protože jsem musel odložit některé zahraniční plány a místo toho jsem vyjížděl na Šumavu. Pro Ostraváka je to náročné, je to dost daleko a musí se to logisticky dobře zpracovat, kde se ubytovat, aby šlo osáhnout určitou oblast atd. Ale teď jsem to tedy dokončil. 

Na závěr ještě perličku, na předních místech ve zdolaných tisícovkách se pohybuje Petr Havránek, přispívá na váš web a podílí se na vyhledávání nových vrcholů, kvůli němu jsem se teď prodíral vrcholovým hřebenem Koňského vrchu ke skále na SZ konci a drápal se na tu skálu, abych měl i ten vrchol, protože se uvažuje o jeho zařazení mezi tisícovky. Má dobře zapamatovatelné jméno a tak vždy, když jsem se prodíral nějakým těžkým terénem a uviděl jsem v trávě vyšlápnutou pěšinku, říkal jsem si: á, Havránek už tu byl. Pokud ho znáte, pozdravte ho! 

Tak jsem se nějak rozkecal, pokud jste dočetli až jsem, zdravím tisícovkáře a vaše stránky budu sledovat i nadále, už jsem asi říkal, že to je obdivuhodné dílo. 

Mějte se krásně,

Petr Erban

06.11.2012 22:35:43 - Václav Šilhavý

Johnův kámen – kandidát na vedlejší vrchol Boubína

Na jihozápadní části hřbetu boubínského masivu, se ve vzdálenosti cca 1140 m od vrcholu Boubína (HLV 29; 1362 m), na souřadnicích: N48.98991 E13.80181, nachází skalní výchoz.

Toto místo je na mapách označeno názvem Johnův kámen, a má kótu: 1284,7 m.n.m.

Kamenný obelisk, nesoucí stejné jméno, stojí na vrcholu Srního vrchu (VV 29a; 1296 m), vzdáleného cca 220 m jihovýchodně od skalky. Převýšení temene skalky vůči sedlu ve směru k Srnímu vrchu činí cca 4,5 – 5,5 m. Johnův kámen - skalní výchoz, je tudíž kandidátem na nový vedlejší vrchol Boubína.

05.11.2012 18:21:45 - Michal Holub

Vrcholový hřbet vlastního vrcholu Boubína

Nejvyšší část hřbetu Boubína (HLV 29; 1362 m) je ohraničená v mapách přibližně dvěma elipsami vrstevnice 1350 m a má délku cca 500 m.

Podle měření (dvě GPS s barometrem) má severozápadní část (nedaleko červené odbočky na Johnův kámen) výšku 1354 m a je vzdálena od nejvyššího místa u geodetického bodu a rozhledny necelých 350 m. Sedlo je níže o 4 metry (tedy 1350 m, vyšlo z obou měření shodně), takže se o vedlejší vrchol nejedná. Ještě menší převýšení vykazuje jihovýchodní část, kde je vzdálenost 100 m a výškový rozdíl jen okolo 1 metru.

Vše je přehledně vyznačeno v mapce.

18.11.2011 00:58:15 - Václav Šilhavý

Kamenné hraniční mezníky na boubínském Dlouhém hřbetu

Pomyslnou spojnici vrcholů Boubína (HLV 29; 1362 m) a Bobíku (HLV 74; 1264 m) tvoří horské pásmo, na starých mapách označované názvem „Dlouhý hřbet“.

Součástí Dlouhého hřbetu jsou vrcholy Větřín (HLV 133; 1178 m), Solovec – JZ vrchol (VV 145a; 1145 m) a Solovec – J Vrchol (VV 145b; 1132 m). Přes tyto vrcholy prochází historická hranice mezi lesními pozemky – Polesí Mlynářovice a Polesí Zátoň. Linie hranice lesních pozemků je označena kamennými mezníky.

Mezníky pocházejí zřejmě z poloviny devatenáctého století a některé z nich jsou opatřeny německými nápisy s dobovými místními názvy.

Začátek řady mezníků je v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m), kde se stýkají hranice tří polesí: Kellne (Včelná), Schattawa (Zátoň), Müllerschlag (Mlynářovice). Poslední mezník s nápisem se nachází na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Mezníky s německými nápisy jsou po linii hřbetu rozmístěny v následujícím pořadí: 

• Trojmezník č. 1: „Kreutzfichte“ (Křížová smrč) v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 2: „Baerenstand“ (Medvědí brdo) na severozápadním svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 230 m od jeho vrcholu.
• Mezník č. 4: „Geyerruck“ (Supí hřbet) na vrcholové plošině Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 6: „Windhöhe“ (Větrné návrší) na spočinku ve vzdálenosti 360 m jihovýchodně od vrcholu Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 8: „Senkenberg“ (Skloněná hora) 240 m jihovýchodně od mezníku č.6. Mezník č.12: „Ansitz“ (Lovecký posed) na vrcholové plošině Solovce – JZ vrcholu (VV 145a; 1145 m).
• Mezník č. 16: „Farrenberg“ (Býčí hora) na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

12.04.2007 13:33:30 - Petr Havránek

Přestože dne 5. dubna 2007 skončil plošný zákaz vstupu do lesních porostů na území Šumavy, jsou některé oblasti nadále nedostupné. V lesích ve správě LČR s.p., lesního závodu Boubín (HLV 29; 1362 m), platí zákaz vstupu až do 5. května 2007.

19.02.2007 12:21:27 - Petr Havránek

Ministerstvo životního prostředí ČR specifikovalo opatření v Národním parku Šumava, postiženém živelní pohromou po lednovém orkánu Kyrill:

"Do 5.4.2007 je zakázáno vstupovat do všech lesních porostů a na cesty označené "Zákaz vstupu" v celém Národním parku Šumava. Důvodem zákazu vstupu do lesa je rozsáhlá živelní pohroma a následná likvidace důsledků působení orkánu."

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.

22.01.2007 08:22:55 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl včera uveřejněn článek o tragické údálosti, která se stala v létě roku 2004 na Šumavě na naučné stezce v Boubínském pralese pod vrcholem Boubína (HLV 29; 1362 m). Na rodinu s dětmi se tehdy neočekávaně zřítil suchý strom a matku na místě zabil, otec a tři děti vyvázli jen s lehčími zraněními a šokem. Pozůstalí nyní žádají na Správě Národního parku Šumava a Lesích České republiky finanční odškodnění.

Celý smutný případ vyvolává řadu otázek - především jaká opatření správci lesů (a obecně jakýchkoli veřejně přístupných prostor) musí provést, aby zabránili možným škodám a úrazům osob, které do míst v jejich vlastnictví vstoupí a dále jaká je odpovědnost majitelů za případné úrazy a škody.

Celý text článku naleznete přímo na iDnes v sekci Kdo zavinil smrt turistky v Boubínském pralese?

Zobrazeno 1 - 10 z 12 nalezených

Nahoru