Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Jezerní hora (HLV 37; 1343 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Jezerní hora > Další informace o vrcholu

Jezerní hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených

14.10.2018 18:28:55 - Petr Havránek

Sedmé česko-německé setkání na vrcholu Svarohu

V sobotu, 15.9.2018, se u rozvalin Juránkovy chaty na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) konalo již sedmé česko-bavorské setkání. Setkání organizovaly město Železná Ruda a sdružení Otevřená Šumava.

Při dřívějších akcích stoupali čeští účastníci na vrchol Svarohu po historické cestě ze sedla Rozvodí mezi Malým Špičákem (HLV 124; 1189 m) a Jezerní horou (HLV 37; 1343 m) přes vrchol Jezerní hory a po hřebeni k Juránkově chatě. K tomuto výstupu přírodní rezervací Černé a Čertovo jezero musela vždy dát souhlas správa Národního parku. V letošním roce však správa Národního parku výstup historickou cestou nepovolila. Proto se čeští účastníci přepravili autobusem do bavorského centra Scheiben, odkud na Svaroh stoupali společně s bavorskými sousedy.

Setkání se účastnili starostové sousedících příhraničních obcí, z české Železné Rudy Michal Šnebergr, z bavorského Lohbergu Franz Müller a z Lamu Paul Roßberger. Mezi účastníky byli i aktivisté sdružení Otevřená Šumava, četní příznivci tohoto hnutí i náhodní turisté. Celkem se u Juránkovy chaty sešlo asi 80 poutníků.

Přítomní starostové i protagonisté turistiky na Šumavě, mezi nimi i legendární pamětník a propagátor Šumavy Emil Kintzl, se vyslovili pro podstatně větší otevření Šumavy turistům. Místo česko-bavorského setkání bylo ohrazeno bezpečnostní páskou, aby účastníci nevstupovali do chráněného území a na celou akci dohlíželi zaměstnanci NP Šumava a Horské služby.

06.09.2015 17:55:57 - Petr Havránek

Vztyčení kříže a položení desky na paměť Arneho Juránka na Svarohu dne 17. září 2014

Již článek Emila Kintzla ve Vítaném hostu na Šumavě a v Českém lese se zmiňuje o vztyčení kříže na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m), ale informace na stránkách Tisícovek neposkytuje další podrobnosti a fotografie.

Litinový kříž a deska na paměť Arneho Juránka byly instalovány dne 17.9.2014. Plzeňský spolek Hnutí Život v článku Zhmotnění vzpomínky na A. Juránka popisuje akci na svých webových stránkách:

"Při hromadném přechodu Juránkovy chaty v roce 2013 byla uspořádaná sbírka na pořízení kříže a pamětní desky. OS Otevřená Šumava a OS Šumavské cesty spojily své úsilí společně s městem Železná Ruda a kříž i deska byly vyrobeny pro příležitost 5. přechodu, povoleného Správou NPŠ. Kříž vážil 70 Kg a měřil 170 cm. Uneseme ho vůbec? Zjistili jsme, že každý z nás pěti má nějaký ortopedický problém. Daň za sport.

Je středa a v sobotu musí být kříž na vrcholu Svarohu. Čtrnáct zastavení při křížové cestě byla pro nás zkouška vytrvalosti a víry, ale díky Bohu ne nad naše síly. V 17 hodin byl kříž vztyčen a zafixován. Je pevně vetknut do skalní rozsedliny a deska je na otesané skále. Zbývá jen kříž posvětit, aby dostal duchovní rozměr. I to se podařilo. Horizontála kříže symbolizuje Zem, kterou jsme dostali do pečování a správy a vertikála dává kříži nebeskou kvalitu a ukazuje na Stvořitele Země. Kříž je orientovaný směrem do podhůří Šumavy, protože tam je východ a Jeruzalém.

Jedenáct dní po vztyčení kříže a osm dní po pátém ročníku českoněmeckého setkání na Juránkově chatě oznámili čeští turisté o.s. Otevřená Šumava, že kříž na Svarohu je vyvrácen. Dne 10. října proběhlo místní šetření policie. Bylo konstatováno, že morální škoda je větší než věcná. V sobotu 4. října vyrazili na křížovou cestu čtyři muži znovu. Osazování kříže bylo svědkem bezmála třicet německých turistů. Nechápali počin neznámého vandala. Ale vylomených křížů jsou plné Čechy" (článek je krácen).

29.08.2013 08:37:21 - Jan Voráček

Informace o nepřístupnosti Svarohu

Informace o nepřístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) z české strany mi připadá poněkud nepřesná a zavádějící. Podle Mapy.cz je Svaroh pouze v CHKO, tedy volně přístupný. V terénu zde je sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem při své poslední návštěvě této oblasti ani v terénu vyznačené neviděl.

Jediný nepřístupný vrchol v Královském Hvozdu je Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) ležící v NPR Černé a Čertovo jezero. Na samotné Grenzsteig platí omezení hlavně na území NP (ani z německé strany není Svaroh v NP) a to v oblasti kolem Latschensee (HLV 140; 1163 m), Debrníku (HLV 40; 1337 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).

25.08.2013 16:31:01 - Petr Havránek

České ukazatele na hraniční stezce na vrcholu Svarohu

Pěšina na česko-bavorské hranici v oblasti Šumavy je považována bavorskými zákony za oficiální turistický chodník (Grenzsteig), který je přístupný veřejnosti každoročně v období od 15.7. do 15.11. Chodník je přístupný v tomto období i v nejpřísněji chráněné zóně Bavorského národního parku (Kernzone).

Obvykle nemá hraniční chodník mimo hraničních kamenů a modrobíle pruhovaných plastových tyčí žádné další značení. Na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) se však v poslední době objevily nové dřevěné turistické ukazatele v českém jazyce. Informují o tom, že jižním směrem lze dojít do Alžbětína za 3 hodiny, do Železné Rudy za 4 hodiny, severozápadním směrem pak lze dojít za 3 hodiny na Ostrý (HLV 70; 1291 m) a za 5 hodin do Hamrů.

Vrchol Svarohu (HLV 42; 1333 m) je přitom z české strany nedostupný, nevede sem žádná značená cesta a vstupu brání I. zóna NP Královský hvozd. Na vrchol Svarohu je možné snadno vystoupat z bavorské strany z parkoviště Scheibensalter, které je vzdálené od Bavorské Rudy po silnici asi 12 km.

29.08.2013 08:23:46 - Jan Voráček

Informace o (ne)přístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Grenzsteig mi připadá poněkud nepřesná a zavadějící. Grenzsteig není přístupná po celé své délce - např. v okolí Latschensee nebo Debrniku (HLV 40; 1337 m). Omezení platí myslím i v oblasti Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Oblast Svarohu (Královského Hvozdu) však leží "pouze" v CHKO (z bavorské strany LSG), tudíž zde je přístupná bez omezení.

Z české strany je v terénu sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem nenašel vyznačené ani v terénu ani v žádné mapě. Jediný nepřístupný vrchol (podle map) je pouze Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) (leží v NPR Černé a Čertovo jezero) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) (PP Královský Hvozd, přístup je však možný po značených cestách).

24.07.2011 22:10:08 - Petr Havránek

Historické hraniční kameny na úbočí Jezerní hory a Svárohu

Mapa Klubu českých turistů č. 64, Šumava, Železnorudsko, popisuje také místa, kde je možné nalézt historické hraniční kameny z poloviny 18. století.

Na úbočí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) jsou tři kameny z roku 1765. Nejsou dostupné z české strany, brání tomu I. zóna Národního parku Šumava, lokalita Královský Hvozd.

Lze se k nim dostat z Bavorska, z parkoviště Scheibensalter, které je na silnici mezi Bavorskou Železnou Rudou (Bayerisch Eisenstein) a Lohbergem.

Parkoviště je oblíbeným východiskem zimních běžeckých tras.

Z parkoviště lze dojít zprvu po cyklostezce, pak po vlhké a zarostlé lesní cestě ke kameni č. 33, který leží v místě, kde hranici kříží údolí Svárožného potoka.

Odtud je možné vystoupat po bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig) na vrchol Svárohu (Zwercheck).

Asi po 1500 mertech od Svárožné narazíme na kámen č. 32 a po 2 kilometrech, v místě, kde se lomí hraniční čára, na kámen č. 31.

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

27.11.2009 00:31:02 - Václav Šilhavý

Nepopsané vedlejší vrcholy Jezerní hory

Publikace "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" neuvádí u Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) žádný vedlejší vrchol. Na výrazné hřbetnici jihovýchodní rozsochy Jezerní hory však existuje několik skalních útvarů, které s vysokou pravděpodobností splňují kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.

Prvním z nich je skalní hradba, ve kterou přechází hřbetnice JV rozsochy ve vzdálenosti 1000 m od vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m). Výška sedla je 1180 m. Hradba je cca 120 m dlouhá. V nejvyšší části převyšuje sedlo nejméně o šest metrů.

Ve vzdálenosti 250 m od jihovýchodního konce skalní hradby stojí ve výšce cca 1170 m osamocená skála, odhadem vyšší nežli 5 m.

Ve vzdálenosti 700 m od jihovýchodního konce skalní hradby a 1800 m od vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m), stojí ve výšce cca 1130 m další osamocená skála vysoká asi 6 m. Na temenu skály, nikoliv však na jejím nejvyšším bodě, je umístěn geodetický bod s kótou 1134,65 m. Geodetický bod má souřadnice: N49 09.266 E13 11.728.

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

22.05.2007 21:59:55 - Michal Holub

Zajímavý úkaz se na jaře 2007 objevil na vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m). Zdecimované porosty horských smrčin, respektive jejich nepatrné zbytky se snaží ochránci přírody doplnit novou výsadbou. Pro tyto účely umístili na vrchol přímo u geodetického bodu nafukovací bazén, který naplnili sněhem. Je to patrně jediný jednoduchý způsob, jak dostat do nepřístupných hřebenových poloh dostatek vody na zalévání semenáčků smrku.

21.05.2007 22:43:54 - Michal Holub

Lednové řádění větru zvaného Kyrill odnesl výrazně celý Královský hvozd (severozápadní hraniční hřeben Šumavy), respektive hřebenovka od Helmwaldu (HLV 187; 1102 m) po Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Přibližně 20% stezky je pokryto neprůchodnou vrstvou popadaných smrků a postup vpřed je často zcela nemožný. Polohy 20-30 výškových metrů pod hřebenem jsou poškozeny minimálně, projevil se zde závětrný efekt. Například modrá značka na Ostrý (HLV 70; 1291 m) je až k hranici bez problémů, poslední výšvih ze severu je ovšem nepřístupný.

Do doby odstranění kalamity je lépe navštívit jiné lokality - ušetříte si nervy, čas a možná i zdraví...

Poznámka: K tématu byl dnes uveřejněn i článek na serveru iDnes.cz, celý text naleznete v sekci Orkán Kyrill změnil Šumavu - turisté bloudí.

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených

Nahoru