Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Jezerní hora (HLV 37; 1343 m)
další informace o vrcholu
Jezerní hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených 
24.07.2011 22:10:08 - Petr Havránek
V místě, kde údolí Svárožné kříží hranici, je na úpatí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) historický hraničník č. 33 z roku 1765.
Petr Havránek (červenec 2011)
Historické hraniční kameny na úbočí Jezerní hory a Svárohu
Mapa Klubu českých turistů č. 64, Šumava, Železnorudsko, popisuje také místa, kde je možné nalézt historické hraniční kameny z poloviny 18. století.
Na úbočí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) jsou tři kameny z roku 1765. Nejsou dostupné z české strany, brání tomu I. zóna Národního parku Šumava, lokalita Královský Hvozd.
Lze se k nim dostat z Bavorska, z parkoviště Scheibensalter, které je na silnici mezi Bavorskou Železnou Rudou (Bayerisch Eisenstein) a Lohbergem.
Parkoviště je oblíbeným východiskem zimních běžeckých tras.
Z parkoviště lze dojít zprvu po cyklostezce, pak po vlhké a zarostlé lesní cestě ke kameni č. 33, který leží v místě, kde hranici kříží údolí Svárožného potoka.
Odtud je možné vystoupat po bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig) na vrchol Svárohu (Zwercheck).
Asi po 1500 mertech od Svárožné narazíme na kámen č. 32 a po 2 kilometrech, v místě, kde se lomí hraniční čára, na kámen č. 31.
Hraniční kámen z roku 1765 č. 31 leží ve výšce 1100 m na úbočí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m).
Petr Havránek (červenec 2011)
Hraničník z roku 1765 č. 32 leží na úbočí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) ve výšce 1060 m asi 1500 m od údolí Svárožné.
Petr Havránek (červenec 2011)
Historický hraniční kámen č. 33 leží na úpatí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) v údolí Svárožné.
Petr Havránek (červenec 2011)
27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek
Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923
V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.
Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).
V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.
Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.
Vrchol Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) z částečně odlesněné hřbetnice na jejím jihovýchodním svahu.
Václav Šilhavý (říjen 2009)
27.11.2009 00:31:02 - Václav Šilhavý
Nepopsané vedlejší vrcholy Jezerní hory
Publikace "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" neuvádí u Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) žádný vedlejší vrchol. Na výrazné hřbetnici jihovýchodní rozsochy Jezerní hory však existuje několik skalních útvarů, které s vysokou pravděpodobností splňují kritéria stanovená pro klasifikaci vedlejšího vrcholu.
Prvním z nich je skalní hradba, ve kterou přechází hřbetnice JV rozsochy ve vzdálenosti 1000 m od vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m). Výška sedla je 1180 m. Hradba je cca 120 m dlouhá. V nejvyšší části převyšuje sedlo nejméně o šest metrů.
Ve vzdálenosti 250 m od jihovýchodního konce skalní hradby stojí ve výšce cca 1170 m osamocená skála, odhadem vyšší nežli 5 m.
Ve vzdálenosti 700 m od jihovýchodního konce skalní hradby a 1800 m od vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m), stojí ve výšce cca 1130 m další osamocená skála vysoká asi 6 m. Na temenu skály, nikoliv však na jejím nejvyšším bodě, je umístěn geodetický bod s kótou 1134,65 m. Geodetický bod má souřadnice: N49 09.266 E13 11.728.
Skalní útvar ve vzdálenosti cca 250 m od skalní hradby na hřbetnici jihovýchodního svahu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Skalní útvar s geodetickým bodem ve vzdálenosti 700 m od skály na hřbetnici JV svahu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Skalní útvar ve vzdálenosti cca 800 m od skalní hradby na hřbetnici jihovýchodního svahu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1280 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).
Petr Havránek (leden 2009)
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.
Petr Havránek (leden 2009)
Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.
Petr Havránek (leden 2009)
Na vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) vzniklo na jaře 2007 toto zajímavé "jezero". Bazén slouží jako rezervoár vody pro účely ochrany lesa.
Michal Holub (květen 2007)
22.05.2007 21:59:55 - Michal Holub
Zajímavý úkaz se na jaře 2007 objevil na vrcholu Jezerní hory (HLV 37; 1343 m). Zdecimované porosty horských smrčin, respektive jejich nepatrné zbytky se snaží ochránci přírody doplnit novou výsadbou. Pro tyto účely umístili na vrchol přímo u geodetického bodu nafukovací bazén, který naplnili sněhem. Je to patrně jediný jednoduchý způsob, jak dostat do nepřístupných hřebenových poloh dostatek vody na zalévání semenáčků smrku.
Polomy na S svahu Ostrého (HLV 70; 1280 m).
Michal Holub (květen 2007)
21.05.2007 22:43:54 - Michal Holub
Lednové řádění větru zvaného Kyrill odnesl výrazně celý Královský hvozd (severozápadní hraniční hřeben Šumavy), respektive hřebenovka od Helmwaldu (HLV 187; 1102 m) po Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).
Přibližně 20% stezky je pokryto neprůchodnou vrstvou popadaných smrků a postup vpřed je často zcela nemožný. Polohy 20-30 výškových metrů pod hřebenem jsou poškozeny minimálně, projevil se zde závětrný efekt. Například modrá značka na Ostrý (HLV 70; 1280 m) je až k hranici bez problémů, poslední výšvih ze severu je ovšem nepřístupný.
Do doby odstranění kalamity je lépe navštívit jiné lokality - ušetříte si nervy, čas a možná i zdraví...
Poznámka: K tématu byl dnes uveřejněn i článek na serveru iDnes.cz, celý text naleznete v sekci Orkán Kyrill změnil Šumavu - turisté bloudí.
Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených