Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Nad Rakouskou loukou > Další informace o vrcholu

Nad Rakouskou loukou: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Ptačí skály | VV Jakubova chýše

Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených

16.02.2014 14:11:26 - Tomáš Formánek

Oficiální zařazení čtyř nových VV do seznamu tisícovek

Po delší době jsme dnes zařadili do oficiálního výčtu tisícovek čtyři nové vedlejší vrcholy v Plešském hřbetu na Šumavě, a to libozvučně znějící a navíc i návštěvnicky zajímavé vrcholy Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), Brloh (VV 43a; 1160 m) a Tokaniště (VV 43b; 1038 m).

Ve všech případech se jedná o větší či menší skalní útvary na svazích hlavních vrcholů Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), resp. Smrčina (HLV 43; 1332 m).

Do oficiálního seznamu našich tisícovek byly nové vrcholy zařazeny na základě podnětů od Václava Šilhavého (viz info ze dne 29.1.2014, resp. 3.11.2013).

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.

03.11.2013 23:32:53 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou

Ptačí skály (VV 24a; 1285 m)

Na severozápadním svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 1200 m od vrcholu, na souřadnicích N48.78000 E13.83914 se nachází výrazná osamocená skála. Místo je na mapách označeno názvem Ptačí skály (VV 24a; 1285 m).

Nadmořská výška terénu v okolí skály je cca 1275 m. Převýšení vrcholu skály vůči okolí činí cca 8 – 10 m. Skalní útvar splňuje kritéria stanovená pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.

.

Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m)

O 130 výškových metrů níže než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), se na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 2300 m od jejího vrcholu tyčí další skalní skupina. Nejvyšší je J skála, která je vysoká minimálně 12 m. Úpatí jižní skály ve směru proti svahu má souřadnice N48.78954 E13.83314 a nadmořskou výšku cca 1145 m. Skalní skupina splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu.

Ač je tato skalní skupina mnohem mohutnější než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), není na některých mapách vůbec zanesena. Místním názvem "Jakubova Chýše" je v mapách označováno místo položené o něco severněji, než je poloha skalní skupiny Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m).

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

25.10.2009 16:15:43 - Petr Havránek

Odlesnění vrcholu Plechého

Přelomovým momentem na Šumavě i v jiných našich horách byla noc z 18. na 19. ledna 2007, kdy udeřil orkán Kyrill. Obří polomy zcela změnily vzhled krajiny hlavně v nejvyšších partiích hor.

Při srovnání fotografií ale vidíme, že na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) došlo k největšímu odlesnění až po orkánu, zřejmě v posledním roce. Jistě k tomu značně přispělo pokračující odumření smrkového lesa způsobené kůrovcovou kalamitou.

V létě letošního roky bylo možné vidět na hlavním hřebeni Šumavy západně od Plechého (HLV 21; 1378 m) prakticky holou a bezlesou krajinu. Na české, severní straně hřebene je krajina ponechána bez těžby spontánní obnově lesa, zatímco na rakouské, jižní straně je podle četných pařezů zřejmé vytěžení odumřelého lesa i v nejvyšších partiích.

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.

12.10.2006 10:33:52 - Michal Holub

Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:

Mapa KČT č. 66 / Šumava, Trojmezí

Mapové pole E2: Původní žlutá Plešné jezero - Stifterův pomník je nyní vyznačena nestandardně třemi bílými pruhy a je přístupná "na vlastní nebezpečí". Nově byla vyznačena žlutá od Plešného jezera stoupající z jeho druhé strany na hraniční průsek a přes Plechý (HLV 21; 1378 m) ke Stifterovu pomníku.

Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř desítky okolních tisícovek. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.

Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených

Nahoru