Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Z Karlovy Studánky na Vysokou holi (Hrubý Jeseník)
Související odkazy: Vozka a Keprník | Tisícovky Keprnické hornatiny | Ze sedla na Klín | Dlouhé stráně a okolní tisícovky | Z Karlovy Studánky na Vysokou holi | Nový uzel
Trasa výletu: Karlova Studánka — Ovčárna — Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) — Velký Máj (HLV 20; 1386 m) — Česneková chata — Divoký důl — Praděd (HLV 5; 1491 m) — chata Barborka — naučná stezka Bílá Opava — Karlova Studánka / (Hotely a penziony v Karlově Studánce)
Praděd (HLV 5; 1491 m).
Tomáš Formánek (září 2004)
Celková délka výletu: 25 km
Fyzická obtížnost: velká
Orientační náročnost: malá
Tisícovky na trase:
Vysoká hole (HLV 8; 1465 m); Velký Máj (HLV 20; 1386 m); Praděd (HLV 5; 1491 m)
Doporučené mapy:
KČT 55
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 15.06.2003)
Popis výletu
Na výlet po části Hrubého Jeseníku se vydáme z Karlovy Studánky. K chatě Ovčárna dojdeme po zelené turistické značce nebo k ní můžeme vyjet autobusem. Nad Ovčárnou se tyčí Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m), vedlejší vrchol Vysoké hole, skupina skal z břidlic a rul s výskytem vzácných rostlinných druhů, jako jsou lišejníky, mechy a endemické keře. Z důvodu ochrany vzácné květeny nejsou však tyto skály přístupné veřejnosti, můžeme se k nim dostat pouze v zimě lyžařským vlekem z Ovčárny. Jsou ale opředeny řadou pověstí a při čarodějnických procesech v 17. století byly označovány jako místo čarodějnických sabatů, schůzek čarodějnic s ďáblem.
Podle pověsti dostaly Petrovy kameny svůj název po mladém kováři, který žil v jedné z vesnic sovineckého panství. Byl to švarný hoch a zalíbení v něm našla dcera samotného správce. Petrovi se také velmi líbila, ale když se o jejich lásce dozvěděl správce, nařídil Petra zbičovat a vyhnat z panství. Jakmile se to doneslo dceři správce, honem spěchala svého milého varovat. Podařilo se jim sice společně prchnout do hor, ale pronásledovatelé jim byli brzy v patách. V tu chvíli se rozhodli vylézt na skálu, kterou uviděli před sebou, a v nejhorším se vrhnout společně dolů. Jakmile se však černého kamene dotkli, zahalil celý vrchol planiny černočerný mrak, ze kterého začalo sněžit a vát, že se pronásledovatelé neodvážili pokračovat v pátrání. Myslili si, že milenci zimou a vyčerpáním zahynou. Ti se však v závětří skaliska schovali, nabrali síly a šťastně došli do bezpečí. Skále se od té dobyzačalo říkat Petrovy kameny.
Od Ovčárny jdeme po červené značce přes Vysokou holi (HLV 8; 1465 m), druhou nejvyšší horu Moravy, na jejímž plochém vrcholu najdeme raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681 a dřevěnou boudu. Samotný vrchol se nachází asi 150 metrů za rozcestníkem Vysoká hole. Jihozápadní svahy patří do ledovcového karu Velká kotlina, který je spolu s vrcholem součástí NPR Praděd (2 031 ha). Tu tvoří několik dříve samostatných rezervací, které byly roku 1990 sloučeny. Jsou to Vrchol Pradědu, Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny, Velká kotlina a Malá kotlina. Lokalita Vysoké hole a Velké kotliny je nazývána „botanickou zahradou“, neboť zde můžeme nalézt 485 druhů vyšších rostlin a je tak nejrozmanitějším společenstvem v celé České republice. Plochý vrchol Vysoké hole chtěla za 2. světové války využít i německá armáda, která zde začala budovat své polní letiště. Na jižním svahu můžeme objevit řadu až 1,4 metru hlubokých prohlubní, což jsou pozůstatky po dělostřeleckých cvičení čs. armády z let 1919-22.
Podél tyčového značení pokračujeme asi 3 km a dostaneme se pod vrchol Velký Máj (HLV 20; 1386 m), který leží asi 150 metrů vpravo nad naší cestou. Na samotný vrchol značka nevede, a protože jsme v národní přírodní rezervaci, musíme se bohužel smířit s tím, že jej nenavštívíme. I z naší cesty se nám však naskýtá dobrý výhled do okolí.
Po chvíli dojdeme na rozcestí do sedla, odkud se vydáme po zelené severozápadním směrem kolem rezervace Bučina, kterou tvoří zbytek kleno-bukového roklinového pralesa. Můžeme zde rovněž najít smrk ztepilý, vzácný oměj šalamounek a mléčivec alpský i mnoho druhů ptactva. Kvůli vzácnosti těchto druhů není však rezervace přístupná veřejnosti.
Pokračujeme podél Divoké Deštné k Česnekové chatě u dolní nádrže Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Odtud jdeme dál po modré značce rezervací Divoký důl, kde horská bystřina vytvořila hlubokou suťovou soutěsku porostlou smíšenou klenojeřábovou smrčinou s vtroušeným bukem. Dojdeme na rozcestí Pod Pradědem a vydáme se buď rovnou zpět do Karlovy Studánky nejprve po červené, pak po modré značce kolem chaty Barborka a nakonec naučnou stezkou Bílá Opava, nebo si ještě uděláme odbočku na Praděd (HLV 5; 1491 m), kam se z rozcestí dostaneme po modré značce. Cestou míjíme hraniční trojmezník z roku 1721 se znaky řádu německých rytířů (řádový kříž), vratislavských biskupů (mitra) a velkolosinského panstva (žerotínský lev). Pradědje nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a celé Moravy, průměrná teplota na vrcholu dosahuje pouze 1 o C, celkové roční srážky více než 1 200 mm a maximální teplota zde dosahuje pouze 25 o C. Na vrcholu byla v letech 1904-12 postavena první kamenná rozhledna, která však musela být kvůli nedostatkům v provedení stavby a extrémním klimatickým podmínkám za 1. světové války uzavřena. S rekonstrukcí se započalo až v roce 1926 a roku 1934 byla znovu otevřena. Bohužel ani tato rekonstrukce nebyla dostatečná, a v roce 1957 byla rozhledna opět uzavřena. Než se podařilo připravit plán na její další rekonstrukci, rozhledna se 2. května 1959 zřítila. Roku 1970 zde byla započata stavba 162 metrů vysokého televizního vysílače s restaurací a vyhlídkovou terasou, která byla o deset let později dokončena. Zasklená vyhlídková terasa je ve výšce 70 metrů a je z ní překrásný kruhový výhled. Za dobré viditelnosti jsou vidět Krkonoše, Moravskoslezské Beskydy, polské plošiny a dokonce i Tatry.
Až se dostatečně vynadíváme, rozhled opravdu stojí za to, vydáme se zpět po modré na rozcestí Pod Pradědem a pokračujeme již popsanou cestou kolem chaty Barborka do Karlovy Studánky.
Naučná stezka Bílá Opava vede podél toku Bílé Opavy – od jejích pramenů až do Karlovy Studánky. Prochází kolem několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa. Na 5 informačních tabulích nabízí podrobnosti o přírodě této jedinečné rezervace, můžeme se zde setkat se zástupci horské flóry a fauny, jako jsou růže alpská, mléčivec alpský, papratka alpínská, konipas horský či kulíšek nejmenší. Stezka vede kolem 7,9 metru vysokého Velkého vodopádu, pod nímž jsou na plotnách patrné tzv. obří hrnce známé z krkonošské Mumlavy nebo šumavské Vydry, v Jeseníkách však zcela ojedinělé. Provozní doba naučné stezky je omezena na červen až září a platí se zde symbolický poplatek za vstup. Při naší cestě od pramenů do Karlovy Studánky jdeme proti směru jejího značení.